a Švejk zatím
odešel lovit narvaly.
"To je ale
nehoráynost!" vztekala se
Jezinka a překousala
pouta. Vstala, sebrala
rozkousaná pouta, kouzlem
se přesunula k
vratům bankovního úřadu
a z bankomatu
vybrala všecku hotovost.
Bankomat zívl prázdnotou.
"To je pech,"
pravila, "vzala bych
si klidně ještě
nejmíň jednu dávku
zlatých ingotů, jenže
nemůžu čekat na
Godota. Raději se
opiju se Smolíčkem
a pak se
vdám za Jelena."
Jelen netušil, že
jeho zlaté parohy
chce Jezinka prodat
