Slova - stará, nová, pozapomenutá, nejasná

Pablo70, co přijde příště? Na druhou stranu, tyto příspěvky jsou takovou pěknou ukázkou, kam se DK za ta léta posunula... Holt, časy, kdy se tu kultivovaně diskutovalo, kdy se argumentovalo s fakty, jsou dávno pryč. Dnes stačí podobné prvoplánovité selské rozumy, bohužel.

Sieno, lidová mluva tu byla vždycky. Zabýval se jí i Karel Čapek. Musím uznat, že třeba titul Perokrad je pěkný úlovek hodný třeba Zimního krále, nebo Lišky ryšavé. Prostě to je stále v lidech: jazyk žije!
Můj táta pocházel z malého proletářského městečka a pamatuji si, jak mne překvapil, když jsem se coby pionýr chystal na 1. máje: vybavil mě prvorepublikovou parodií na současná komunistická hesla - Dejte nám buřty, chleba máme v kapse! (Možná to opravdo volali.) A taky znal parodii na Internacionálu, začínala: My máme prapor samou díru, uprostřed máme mastnej flek! (nápěv znáš, tak si to zazpívej!). Jen jsem ty jeho průpovídky nemohl použít na veřejnosti, a když jsem se na vojně (1970) pokusil uplatnit Švejkovo Poslušně hlásím..., také jsem narazil.
Jak by řekl Kurt: Tak to chodí.

Ano, ta tu byla. Já se pouze pozastavila nad tím, co všechno se na DK "diskutuje", nad čím příště se tu budeme zamýšlet, z jaké žumpy na internetu se tu bude citovat. Protože, to se na mne nezlobte, ale vaše poslední příspěvky nejsou nic jiného. A že z toho ještě děláte vlastně jakési disidenství, to už mi opravdu zůstává rozum stát. I když, podobných je tu nemálo.

No, ta žumpa se jmenuje Seznam, jestli to chcete vědět a ten diskutující kriptokomunista byl možná váš soused, tak to chodí. Ale já s ním nediskutuji, myslím, že tato diskuze má být o naší mluvě a jestliže budeme některé části vyjadřování uměle eliminovat, dostaneme se tam, kam dovedli naši předkové z 19.stol. odkaz lidové slovesnosti: vyřadili a vymýtili její problematické části (zejména ty "sprostonárodní" a proticírkevní). Nechápu proč si myslíte, že z ukázky dělám "jakési disidentství". I když se mi nelíbí, jak tento člověk mluví o našich prezidentech, mohu ho uvést jako příklad živé slovesnosti a lidové satiry. (Nebo chcete nastavit "nová" pravidla o čem se tu můžeme a nemůžeme bavit, jak se to nyní zhusta děje v USA? To je otázka do pranice!)

Pablo70, pro mne za mne, ať je diskutující můj soused, ať diskutuje na Seznam, Novinky, iDNES, atd. Jestliže otevřu jakékoliv internetové diskuze, tak tzv. vím do čeho jdu. Na DK bych ale čekala trochu více, než nějakou žumpoidní kritiku kohokoliv. A už vůbec bych podobné výlevy nenazývala satirou, či snad dokonce čímsi, nad čím by se mělo nějak bádat. Ale jak jsem psala, časy, kdy se z těchto stránek člověk cosi o literatuře dozvěděl, kdy se tu diskutovalo opravdu nad "něčím", ty vzaly za své. Já vím, že to tu nemálo lidí nechce slyšet, ale je fakt, že mnozí tehdejší přispěvovatelé přestali své příspěvky psát, někteří se odtud odhlásili. A není se co divit. Víte, ona žádná pravidla tehdy nastavovaná být nemusela, "pravidla" vyplývala ze samotných příspěvků...

Sieno, cítím váš smutek nad zlatými časy, které uplynuly někam v dál. Jak jsem už předtím v některých příspěvcích podotkl, jsou tu lidé začátečníci i pokročilí, ale všichni jsme na jedné lodi. Někdo své pocity vypíše, jiný napíše blaf, aby získal pár bodíků. Elizabeth Bishopová napsala krásnou báseň Umění ztrácet a Buddha zase, že všechno, co má svůj začátek, jednou skončí. Je třeba s tím žít a neztrácet naději. Píšu své příspěvky pro ty, kteří je budou číst a budou zvědavi jít dál, sáhnout po těch knihách a přečíst si je. Jiný smysl v této činnosti nevidím.
A ještě k žumpoidní kritice kohokoliv:
nevím, zda máte v knihovně Haška (na císaře pána sraly mouchy), Kryla (král klečí před satanem, na žezlo se těší... atd. mám pokračovat?), hm, Buddha řekl: můžeš chodit v blátě, ale nech ho jenom na nohách!

Pablo70, nezlobte se, ale nejsme na jedné lodi. Mně se nestýská po žádných zlatých časech, mně se stýská po normálních časech, kdy je celkem jasné, co kde mohu najít a číst. A jestli myslíte vážně srovnání, výše zmíněného citovaného "literáta" s panem Krylem, či Haškem, tak to mnohé o vás vypovídá. Minimálně to, že opravdu na jedné lodi spolu nejsme a těžko kdy budeme.

Dobře, já se vzdávám. Doba vykloubená z kloubů šílí, jak řekl kralevic dánský. A jak řekl pan Škutina: naše názory se Ruzyní. I když Hašek byl hospodský povaleč a právě od takových týpků bral svou inspiraci, mnoho to o mně nevypovídá - tedy, nevím co by to vypovídat mělo. Ale nebuďme ve při. Příště to bude lepší!

Jaká jste používali rozpočítadla?

Ententýky dva špalíky čert vyletěl z elektriky...

Pátral jsem co tom, co je ententýk a našel tohle:

Víte, co je to ententýk z rozpočítadla Ententýky, dva špalíky? Ententýk je vykastrovaný kačer, a to podle německého Ente, kačena. A co ty dva špalíky? Podle lidového výkladu se ke kastraci používaly zmiňované dva špalíky, ale neexistuje o tom žádný doklad.

Pablo 70, to jste mi rozbil hezkou vzpomínku na dětství. Chudák kačer... Nerad to říkám, ale jsou chvíle, kdy by se šťouralové měli popravovat - hihi

Text příspěvku byl upraven 13.03.21 v 10:13

Dávám hlavu na špalek i za jazykovědkyni, která význam objasnila. Zdali tehdy, když rozpočítadlo vzniklo, děti věděly, co to slovo znamená? Jistě, slovo bylo obvyklé a nikoho nešokovalo. Pojídali se ententýci a kapouni... Doba byla drsnější? Dnes je zase drsná jinak, není-liž pravda? A "nevědomost hříchu nečiní." Ani jsme nevěděli, co říkáme!

Tak ještě rozpočítadlo Dva špalíky:

Andělíky, dva špalíky,
cvoky, boky ven:
nepůjdeš-li, vyrazím tě
zlatým kamenem.

(Erben - Prostonárodní české písně a říkadla)

Hmmm, říkalo se to tak, nebo to KJE upravil? Zbyly tam ty dva špalíky.

Pablo 70, určitě to upravil, aby nemusel říkat vykastrovaného kačera.

Vidím to taky tak. V podobném puritánském duchu byla tehdejšími sběrateli upravena většina lidové slovesnosti, výjimku tvoří Josef Štefan Kubín.

Nejasné nebo dvojité až trojité významy slov dovedou nadělat paseku. Dostala jsem mailem novou dávku vtipů, tak se s jedním takovým, inspirovaným těď tolik frekventovanou medicínskou praxí a dnešním mrazivým počasím, podělím:

Přijde mladá žena z vyšetření od své praktické lékařky a hned ve dveřích si stěžuje: "Doktorka mi řekla, že mám vysadit marihuanu. No je blbá? Teď v březnu?! Vždyť to zmrzne!"

Text příspěvku byl upraven 21.03.21 v 18:45

Koka, pobavilo. Já si opět vzpomněl na Otu Pavla a jeho "vopačinku na slabejch"

Killer Kemar Roofe byl v zápase vyloučen po likvidačním zákroku na brankáře Koláře.
Uživatelé s českými jmény mu posílají emotikony opiček, banánů, nazývají ho „cik**em“ a posílají mu N-words. (Refresher - Češi na sociálních sítích útočí na hráče Rangers FC)

Výraz N-words jsem četl poprvé. Myslím, že newspeak dnešní doby přinese další překvapení: W-words třeba? V některých zemích už se nesmí napsat ani slovo táta nebo máma (rodič)... Ale o newspeaku už psal Orwell, že? Každá doba ho přináší s problémy, které jí cloumají.

Pablo 70, tyhle umělotiny jsou fakt příšerné.

Naše krásná čeština! Z Čechořečnosti od Václava Jana Rosy (vydáno 1672):

Ve slově Bůh je "ztělesnění... rovněž vyjádřeno, neboť ů ve jméně Bůh... není prostá jediná litera, nýbrž dvojhláska sestávající z uo... stejně jako v Kristovi (tu) dlí dvojí přirozenost: Jeho lidství (Humanitas), co jest viděti zvenčí, nikoliv však jeho božství (Deitas), jehož věčnost (Aeternitas) je označena kulatostí o" /kulatost = symbol nekonečnosti/.

(Jiří Marvan - 74. Mistr Růže aneb Detektiv jazykozpyteckého básnictví. In: Brána jazykem otvíraná)

Uspával mě jen perpendikl
písničkami svých vteřin,
sám usínati jsem si zvykl
v teple barevných peřin.

(J. Seifert - Píseň o pruhovaných peřinách)

Měli jste to také tak? Moje babička mu říkala PERPETLÍK.

A moje babička říkala PERPENTYKL :-)

Poslal mi kamarád mailem:
Rozuměly by nám naše (pra)babičky?

Zcela rutinně googlujeme, skypujeme, mailujeme, surfujeme po netu,
uploadujeme a stahujeme aplikace, remastrujeme, esemeskujeme, chatujeme a
blogujeme. Nemít písíčko nebo mobil může jen naprostý debil, bez tabletu a
facebooku jste outsider, kdo neví co je instagram nebo twitter, jako by ani
nebyl, stejně jako ten, kdo neumí stáhnout fotky z rajčete. Kolik účtů na
sociálních sítích dnes máš, tolikrát jsi člověkem. Anebo kolik statusů denně
na svůj profil umístíš...dřív byl důležitý hlavně politický profil, dnes je
hlavním životním cílem a největším challengem lidí udělat si při každém prdu
selfie, best of pak vyvěsit na zeď, a získat co nejvíce lajků a smajlíků od
svých followerů. Kdo není online a neumí jezdit na in-line bruslích je nula,
stejně jako ten, kdo nemá vlastní webovou stránku, permici do fitka, nějakou
tu kérku nebo piercing. To je snad horší než být trash-youtoober, houmlesák,
anorektik, feťák, stalker nebo bulimik.

Anebo když někdo termíny hardware a software zamění za hardporno a
softporno. Ikdyž občas to dnes splývá, protože to, co se dnes vidí v
reklamních spotech a písničkových videoklipech, by bylo ještě nedávno
považováno za porno...

Kapsy máme plné sim karet, v hlavě zase piny od debetních a kreditních
karet, protože platit cash je out. Jiný level je bezkontaktní platba či
internetové bankovnictví. Současný slovní maglajs se netýká jen technologií,
i v oblastech běžného života děláme věci, které kdybych vyprávěla svému
dvacetiletému já, vůbec bych nechápala o co go. Dnes například nepřikládáme
léčivé náplasti, ale tejpujeme (tape-páska), nekupujeme oblečení ale
outfity, nedbáme na vzhled ale na look nebo image, nechodíme do obchodů, ale
shoppů, shopping center, outlejů, second-handů, hypermarketů, megastorů,
oblíbený je také teleshopping a E-shoppy I-shoppy. Hlavně nekoupit fake, ale
jen original. To je must.

Nechodíme na kurzy nebo školení, ale na workshopy, nejsme pracanti ale
workholci, nejsme vyčerpaní, ale máme syndrom burn-our, nejsme váhavci, ale
trpíme prokrastinací, umělci nemají dílny nebo výstavní ateliéry ale show-
roomy. Jediní kdo je nepotřebuje, jsou sprejeři, street-artisti a outdooroví
performeři, ti mají showroom všude openair. V televizi nás nebaví zpěváci a
herci, ale showmani, megastar a celebrity z oblasti showbyznisu, sledujeme
sitkomy, one-man show, stand-up-comedy, reality show. Remaky jsou v
žebříčcích sledovanosti nuber one.

Papapláše nahradili vipáci, o naše vlasy a zevnějšek se nestará kadeřník a
kosmetička ale stylista a vizážista, popřípadě vlasoví mágové, kteří jediní
vědí, co je IN. Pokud je neposlechnete, jste zcela OUT. Pleťová voda je taky
out, lepší je micellární lotion, místo natírání kůže tělovým mlékem
aplikujeme bodymilk. Klasické salóny krásy kde jste se mohli nechat vylepšit
nahradila beauty-centra, kde vás nevylepší, ale zcela předělají. Hitem je
permanentní make-up, lifting, botox, ultrazvukové liposukce a galvaničké
žehličky na pleť, detox je spolehlivým evergreenem. Top jsou mezzonitě.

Mění se i profesní složení společnosti-dříve neznámí ajťáci nebo hackeři
jsou dnes velmi početnou skupinou, stejně jako exekutoři či podomní
obchodníci zvaní šmejdi, kteří vás svými předraženými faky zcela vyfuckují.
Klasického holiče nepotkáte-výše zmínění vlasoví mágové a stylisté je zcela
převálcovali, maskéry nahradili make-up artisté. Podnikatel byl po revoluci
velmi prestižní povolání, dnes je to spíše nadávka. Poslíčky nahradili
kurýři, popeláře zas technici v nakládání s odpadem, šlapky nahradily call
girls. V této souvislosti se dnes používá i výraz sociální pracovnice, což
mi vůči skutečným sociálním pracovnicím připadá dost nespravedlivé.

Ale je to vtipné.

Novinkou jsou třeba kreativci, ožívají téměř vyhynulé vědmy a kartářky,
oblíbení jsou koučové a lektoři čehokoliv. Sekretářky se změnily v
asistentky, ředitelé v manažery, vedoucí v lídry, hudební skupiny mají své
frontmeny, kteří se stávají pro teenagery novodobými bohy. Nebo spíš ikonami
a idoly. O youtuberech nemluvě.

Nedávno jsme všichni vyhazovali VHS kazety abychom je nahradili cédéčky a ty
posléze dývídýčky... no a teď už jen stahujeme, legálně či ilegálně, takže
tu máme další současnou profesi - novodobé piráty...

Když kouříme tak cigarety light, colu pijem taky light, dámské vložky máme
dokonce ultra light. Ultralighty jsou také letadélka, tak pozor aby se to
nepletlo, protože dnes i menstruační vložky mají křidélka. Takže čarodějnice
už nepotřebují létat na koštěti... mimochodem nedávno v jedné oblíbené
talkshow nějaká dáma tvrdila, že má na čarodějnictví živnostenský list.

Než klasické manželství žijeme radši singl, většina matek otci svého dítěte
neříká manžel ale přítel, populární je také registrované partnerství. Žádný
neverending love story, na to není čas. Existence bez handsfree je
vyloučená, na hambáč a kapučíno chodíme do mekáčů, rosticerií, pizzerií a
pubů, hlavně aby tam byla wi-fi free zone a non smoker aerea. Neodpočíváme,
ale relaxujeme, letenky nezamlouváme, ale bookujeme, nejlépe u low cost
společností. Dovolenou kupujeme last moment nebo first minut a zásadně all
inclusive, neradíme se, ale konzultujeme, nejčastěji s tetičkou wikipedií
nebo strýcem googlem, nemáme znalosti a dovednosti ale know-how).

Hlavní je mít správný životní feeling a self-couching, neztratit self-
control a mít všechno vytuněný, vymazlený, vychytaný a právnicky ošetřený.

1. část

Text příspěvku byl upraven 29.03.21 v 10:05

2. část
Rozuměly by nám naše (pra)babičky?

Na drink chodíme nejradši v době happy hours, abychom ušetřili money, místo
inteligentní konverzace se spolusedícími pak čumíme na displeje
inteligentních phonů, a pokud už dojde na výměnu informací, tak maximálně o
tom, jaké je zde heslo na wifinu, jakou apku kdo má, jakou platformu a
nejnovějšího androida, vyčendžujeme si flashky nebo USB, posíláme
multimediální zprávy. Místo večírků pořádáme party, kde posloucháme popík,
haus, oldies či elektro, dýdžejové naše uši zásobují různými remaky. Do sebe
pak na rautech ládujeme finger food, bagety, sendviče, tacos, burritos,
hotdogy, churritos, burgery, popcorn, cheescaky, pannacottu. Obsluha bývá
nahoře bez, nebo místo oblečení mají slečny na těle body-painting.

Wau! Jsme přece světoví.

Text příspěvku byl upraven 29.03.21 v 10:03

Jazyk jen odráží vývoj společnosti aby se lidé mezi sebou mohli bavit, Stejný vliv měla latina, němčina, francouzština, ruština na češtinu. V japonsku existuje obrovské množství cizích slov, které se ale v Japonštině píší jinou abecedou a je jasné, že jsou cizí. To je důsledek uzavřenosti země a následné vojenské otevření, díky kterému se z feudálního Japonska stala moderní velmoc. Následovaly Reformy Meidzi a došlo po staletích uzavření před světem k obrovskému přílivu nových věcí, které bylo třeba pojmenovat a lze přirovnat k pádu komunismu a rozvoji technologií a výpočetní techniky u nás. Mimochodem u nás je to ještě složitější, stát uprostřed jiných států, rozpad monarchie, vznik nových národních států společně s národními literaturami a gramatikami, které bylo třeba vytvořit, často i za cenu podvodu.

To, co zde cituje Pablo70, je spíše ta "pa-mluva" mladé generace a hovorový styl.
Ale já jsem minulý týden dostala pozvánku z ministerstva KULTURY (!) na jeden seminář, a jedním z bodů programu je tam i coffee break. Tedy už ani instituce, která by měla střežit národní hodnoty (a čeština tou hodnotou snad pořád je!), nedovede napsat slovo "přestávka", nebo "občerstvení" nebo tak něco. Zdá se jim asi, že "coffee break" vykompenzuje tu jinak značnou prázdnotu a zbytečnost semináře.