Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Lidi, já vím, že vypadám jako šťoura. Ale hádají se vždycky jenom dvě věci: místo a kniha, nikoliv autor.
Odpověděla jsem na zveřejněnou hádanku, ale pro šťouru navíc přidám O mé rodině a jiné zvířeně.
A zas já jistě vypadám jako óberšťoura, ale doporučuji uhádnout ze zadání vše, co jen jde; s tím, že geografické zakotvení je samozřejmě prvořadé. A hodně záleží i od zadavatele hádanky - nač resp. jak se zeptá. To pak hodně ovlivní i tu odpověď. Až tato hra bude mít za sebou více než 200 , 300 hádanek (jako je tomu v jiných hádacích vláknech) tak si to "sedne", neboj!
soukroma ten příběh lokalizovala správně a může nás teď ona povodit - někam (nebo za nos?)
Na kterém ostrově strávila část svého života autorka veleúspěšné knihy bavící nejen ženskou část čtenářstva tím, jak si poradila s životem v odlehlém koutě obklopená krom manžela povětšinou pouze nepříliš inteligentním mnohohlavým hejnem? O svém životě na hádaném ostrově napsala příjemně humornou knihu, která u nás vyšla pod vícero tituly (souborné vydání několika knih autorky, či samostatně). Takže dotaz je na tuto knihu, název ostrova a jeho přesnou lokalizaci - v jakém moři nebo oceánu leží, k čemu patří, příp. vyšší státní útvar.
Byla to Betty MacDonald, autorka románu Vejce a já, a šlo o ostrov Vashon poblíž Seattlu, region: King-County, stát:Washington, soustátí: USA
Abych dostála zadání, tak doplním, že kniha o pobytě (žel, posledním) na tom ostrově se jmenuje Dusím se ve vlastní šťávě.
Text příspěvku byl upraven 28.07.16 v 20:19
Dva bratři, kteří spolu nemluví, zdědí po smrti strýčka provozovnu a jsou tak nuceni ve vedení živnosti spolupracovat. Jak se ta "firma" a kniha, kde se to událo, jmenovaly?
V roce 1841, po krátké válce si vítězná mocnost přisvojila malý, nenápadný ostrov u pobřeží a zbudovala tam přístav.
Autor románu, který máte uhádnout o něm píše:
Třicet čtverečních mil skal a kamení... Sotva tisíc metrů od pevniny. Nehostinný. Neúrodný. Až na rybářskou vesničku na jižní straně neobydlený. Přímo na trase, kudy každoročně procházejí hrůzné bouře... Na východě a na západě s nebezpečnými útesy a skalisky vystupujícími z vody.
V pozdějších dobách význam této kolonie mnohonásobně přesáhl její nepatrné rozměry. Který je to ostrov a který román australského autora začíná vyprávěním o slavnostním vztyčení vlajky na znamení jeho převzetí?
Včera jsme tady hádali ostrov, kde prožil své dětství populární přírodovědec a spisovatel, tehdy ještě jako amatér. Protože krásně popsal většinu svých expedic za divokými zvířaty, už jako profesionální přírodovědec, je jeho literární tvorba živnou půdou pro hádanky v tomto vláknu. Takže kde se odehrává kniha, v jejímž názvu se objevuje něco jako zvolání (co to ale ve skutečnosti znamená, rovněž doplňte pro porozumění)? Protože na daném území expedice hodně putovala, zkusme aspoň hlavní město, které navštívila a jehož název je hodně dlouhý a má pro nás trochu legrační až krkolomné znění.
Text příspěvku byl upraven 29.07.16 v 11:04
Mohla by to být kniha o expedici na Madagaskar Aye-aye a já. Aye-aye je madagaskarská opice ksukol ocasatý. Hlavní město Madagaskaru je Antananarivo.
Ano, cesta za lemurem je popsaná správně. Takže zase jinam, třeba do vnitrozemí?
Tentokrát budeme hledat nádraží. V následujícím textu je jeho jméno vynecháno nebo nějak opsáno. Povězte mi, ze kterého nádraží se hrdinové vydávají na cestu a jak se jmenuje kniha, z níž je tento úryvek:
Na nádraží jsme dojeli v jedenáct hodin a zeptali jsme se, kde stojí vlak, který odjíždí v jedenáct hodin pět minut. Samozřejmě to nikdo nevěděl, na tomto nádraží nikdo nikdy neví, odkud který vlak vyjíždí nebo kam vyjíždějící vlak jede, zkrátka nevědí nic. Nosič, který nám nesl věci, se domníval, že asi pojede z nástupiště číslo dvě, ale jiný nosič, s nímž jsme tuto otázku projednávali, zaslechl pověst, že pojede z nástupiště číslo jedna. Naproti tomu přednosta stanice byl přesvědčen, že pojede z nástupiště, odkud vyjíždějí lokálky.
Dohledáno: Tři muži ve člunu a Waterlooské nádraží (to se musím smát dvojnásob, že by v Británii měli takovéhle problémy v železniční dopravě a zmatek a nejistotu na vlakových nádražích, to si snad Jerome Klapka Jerome spletl zemi ;-)
Poznámka k woodward: V 19. století měli ještě mnohem hustší železniční síť (ta se v posledních desetiletích hrozivě scvrkla) a přesné jízdní řády stejně jako dokonalá organizace na nádražích byly v Británii zakořeněnou povinností. Kam by "došli" takoví velcí detektivové, jako Sherlock Holmes nebo i Poirot, pokud by nebyly jejich tištěné jízdní řády i vlaky přesné a nemohli mít při stíhání zločinců 100% důvěru v základní dopravní síť. A kam by přišlo celé impérium, vždyť nakladlo tolik tratí a postavilo tolik nádraží po celém světě (a mnohde se dál ani nedostali, spíš udělali krok zpět a koleje nechali ldem), že prostě bez organizace zdola i shora by to nešlo. Beru proto tři muže v tomhle jako velkou nadsázku - co jim připadalo neorganizované, to nám musí připadat jako nedostižný vzor.
Text příspěvku byl upraven 29.07.16 v 13:24
Na jaký ostrov, docela vzdálený od jejich základny, zavedl zapeklitý případ oddělení Q? Přestože se policisté neocitli za hranicemi své země, jakoby se stalo - kvůli poloze ostrova. Hledáme název ostrova, jeho lokalizaci a samozřejmě knihu.
ale no tak! jerome samozřejmě přehání, ale s tím, že na jednom z největších nádraží v tehdejší evropě a možná na světě panoval zmatek se určitě dá souhlasit. normální lidi se většinou v jízdních řádech nevyznají, vyptávají se každýho kdo má na sobě ajznboňáckou uniformu, tenkrát nebyly počítače ani telefony a dodnes je to tak, že pokud na nádraží v kterémkoliv městě potřebuješ rychlou informaci, je to problém. Znám nádraží v Londýně, v Paříži, ve Frankfurtu, v Benátkách a bůhvíkde ještě a na tom, co se tady vypráví neshledávám nic nepatřičného - je to nadsázka, ale vycházející z reality.
To woodward: znám a použila jsem také hodně nádraží, nejen v Británii, Evropě, ale i jinde. Problém je, že dnešní stav, který známe (?kolik zkušeností je třeba?), nemůžeme srovnat se stavem před sto a více lety, protože ten na vlastní kůži neznáme. Ale nedám si vymluvit, že britská železnice byla prostě super a dokonale sloužila - pasažérům - po celá dlouhá desetiletí od svého vzniku.
Vložit příspěvek