Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Ano, doktor Paul Millar, Čech ve Skotsku žijící již půl století a jeho příjemné připomenutí těch místních extra věcí, skotskou počínaje.
Jeho Skotsko po česku vřele doporučuji - před cestou, při cestě, po cestě tam, nebo kamkoli jinam, případně jen za pec ;-)
viz též http://ceskapozice.lidovky.cz/paul-millar-skotsko-si-me-vybralo-alkohol-nepiju-jenom-whisky-p66-/tema.aspx?c=A150507_153332_pozice-tema_kasa
Text příspěvku byl upraven 16.07.18 v 18:51
Díky za tip, už ji mám v těch co si v nejbližší době přečtu.
HÁDANKA:
Podíváme se na místo, které je i přes svůj malý rozměr jedním z nejnavštěvovanějších a to hlavně díky renesanční památce s fantastickou výzdobou.
Jedna z knih o tomto místě patří k nejdražším a jedna je naopak thrillerem s historickou záhadou. Nemělo by být problém tipnout obě.
Tahle luxusní kniha by mohla splňovat první část hádanky:
Vatikán - Sbírka malířství starých mistrů a dalších více než 300 uměleckých děl ze sbírek
Ale těch thrillerů umístěných do Vatikánu/Sixtinské kaple je víc (Vykonavatele jsme tu už měli, Browna v různých "vydáních" také, Konkláve to asi nebude...)
Místo už máme, teď ještě správně ty knihy.
K první dodávám, že se jedná o limitovanou edici a tady na DK jsem jí vůbec nenašla.
K té druhé, inu místo je zde tak jak v první, též v názvu knihy.
To je tedy vážně něco:
"V Česku se ... objevilo unikátní vydání knihy s názvem Sixtinská kaple, o jejíž vydání se zasadila Vatikánská muzea. Z celosvětově limitované edice 1999 kusů je pro český trh určeno 100 z nich. Cena jednoho svazku je 329 tisíc korun."
též https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/do-ceska-miri-nejdrazsi-kniha-vsech-dob-koupit-si-ji-muzete/r~157a4ca85efd11e6851c002590604f2e/
prodaly se všechny???
Text příspěvku byl upraven 17.07.18 v 19:38
a druhá, výrazně méně hodnotná, kniha by mohla být:
Sixtinské spiknutí (Philipp Vandenberg)
Soukroma to dala! A narazila při tom na stejnou kuriozitu jako já. Zdá jsou všechny tři knížečky za cca 330tis. vyprodané nevím, ale musí být zajímavé si je jen prohlédnout. Předávám.
Proslulý makabrozní romantik si s umem svým vlastním v jedné kratičké básni poradil s touhou po nedosažitelném, tedy nalezením zlatého místa na zemi. Jeho báseň nám s umem zase svým vlastním přeložil Vítězslav Nezval, ale to jen okraj.
K jakému místu si to hrdina cílevědomě namířil, a protože je to místo v básni titulní, tak se snad můžeme rovnou ptát, kdo jeho cestu popsal stručnými, ovšem výstižnými slovy?
Text příspěvku byl upraven 17.07.18 v 23:10
Eldorado, Edgar Allan Poe:
Světácký šat,
princ bloudil rád
přes lesy, pole a lada
a bloudil sám
vstříc krajinám Eldorada.
A bloudil dál -
Leč sestaral -
Stín srdce mu padá,
však žel, ó žel,
když nenašel
ani stop Eldorada,
a když už byl
na dně svých sil
on potkal Stín, jejž žádá,
kudy má jet,
přes který svět
do krajin Eldorada.
"Tam, přes ty Hory
Měsíčné,
Údolím Stínu, jenž padá,
jeď, směle jeď" -
zní odpověď, -
"tam je cíl Eldorada."
(orig. viz https://www.poetryfoundation.org/poems/48634/eldorado-56d22a0920778)
předávám
Já si tu Sekorovu Kroniku tak nepamatuji, na https://cs.wikipedia.org/wiki/Kronika_m%C4%9Bsta_Kocourkova#M%C4%9Bstsk%C3%A9_hodiny se píše "ve dne se mohli občané dívat na radniční hodiny a v noci si chodili svítit na hodiny na starostově domku."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kocourkov
Kocourkov je smyšlená obec, která je dějištěm mnoha komických historek o kocourkovských obyvatelích, kteří dělají vše neúčelně a neúspěšně, v řece je např. tabulka, která má varovat před nebezpečím koupání při vysoké vodě: „Jakmile stoupne voda v řece nad tuto tabulku, je koupání zakázáno.“ Na věži musí být dvoje hodiny - co kdyby se na ně chtěli podívat dva lidé najednou?
Krásně jste to, děvčátka, dohledala a soukroma je na řadě.
Text příspěvku byl upraven 18.07.18 v 14:49
Jako správný hnidopich bych ale ráda věděla, jak to doopravdy v Kronice města Kocourkova je, když slavná wikipedie říká to i ono (a mě skoro zviklala nedat na svůj dojem, a tedy neodpovídat). Nemám knihu po ruce, snad zadávající...?
Brzy poté zavítal do kraje také hodinář a spravil hodiny na věži, takže
Kocourkovští měli hodiny dvoje. Za dne jim stačily hodiny na věži. V noci,
když na ně nebylo vidět, chodili si posvítit lucernou na sluneční hodiny na
starostově domku.
Knihu nemám. Jak dohledala VIKa, dvoje hodiny tam mají, otázkou je, jak se dostaly na věž. Zřejmě lidová tvořivost k místu, kde je možné vše. Omlouvám se za matení, nebylo úmyslem dělat z hádanky až takový Kocourkov. ;-)
Text příspěvku byl upraven 18.07.18 v 17:44
"Hnidopyšně" opravuji: to nedohledala až VlKa, ale já! - viz o málo výše.
VlKa potvrdila, že citace z wikipedie výše se (sláva, sláva!) shoduje s knihou ;-)
Jen se z Kocourkova vzpamatuji, dám něco nového do placu.
Text příspěvku byl upraven 18.07.18 v 18:50
Podlehla jsem současným trendům a nepřiznala jsem, že se jedná o přesnou citaci z hledané knihy. Ale na tom, že jako první správně odpověděla a vysvětlila soukroma, to nic nemění. Dala jsem to sem, protože mě taky zajímalo, jak to přesně bylo. :-)
aktuální hádanka posunuta na konec vlákna
Text příspěvku byl upraven 18.07.18 v 19:58
Krindipindy! Já myslela, že VIKa dohledala ukázku! Soukromě žádné zásluhy neubírám!
HÁDANKA
Tak bude to něco staršího, co zachytilo ale nedávno mé ucho - málokdy si zde připomeneme jeden krátký literární útvar, který může mít občas dlouhou životnost: texty písňové.
Shodou okolností dva naši dlouholetí interpreti populární hudby (menší postavy. ale slušných hlasů) mají ve svém repertoáru dvě cizí písně s českým textem hodící se sem: o jednom státu a o jedné řece za mořem, obé na M.
Vybaví se někomu?
(Nápověda: nejeden zakolísá při zápisu těchto názvů, protože některých hlásek je tam hanebně vysoký počet, i těsně vedle sebe).
Vložit příspěvek