Nová hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Koka: mělas přece jenom pravdu. Orient Express na západní straně končil ve Francii. V Paříži, v Calais, později třeba v Štrasburku. Návazné spojení s Londýnem sice bylo zajištěné, ale to už zařizovala jiná železniční společnost.
PRO JISTOTU PŘEHODÍM ZADÁNÍ DOPŘEDU, ABY NEZAPADLO:
Následující úryvek vypráví o tom, jak si hrdina, o němž vypráví hledaná kniha, poprvé prohlédl hledané město. Pobyt v tomto městě výrazně, téměř osudově ovlivnil jeho soukromý i profesionální život. Slova v závorkách nahrazují v textu skutečná jména.
...vyšel z (náměstí), prošel krátkou obchodní ulicí v zadní části města, kráčel malým parkem a pak klopýtal dolů po svahu k římské aréně. Skákal z jedné řady sedadel na druhou jako koza a dospěl nakonec k vrcholu arény. Posadil se na kamenný kvádr , nechal nohy viset nad kolmou stěnou, vysokou několik stop, zapálil si dýmku a obhlížel říši, nad níž se ustanovil nejvyšším pánem.
Město pod ním plynulo prudce dolů k (řece) jako kaleidoskopický vodopád. Střechy domů se prolínaly jedna s druhou v složitém vzorci. Všechny byly původně pokryty taškami z červené hlíny, ale palčivé neustálé slunce je vyžhavilo do zmatené směsi všech barev, od nejsvětlejší citronové žluti a jemné růžové barvy lastur po ostrou levandulovou barvu a zemitou hněď.
Napovím, že pokud jde o zmiňovaný hrdinův profesionální život, o tom leccos napoví poslední věta vybraného úryvku. Slunce a barvy, to byly vjemy, které na něj tak mohutně působily od prvních okamžiků prožitých v tom kraji, v tom městě.
Londýn, Marseille, Praha, Neapol či Lyon jsou města, která různí autoři (zejména) v polovině 19. století použili (i v názvu) pro místní tajemné a dobrodružné příběhy, které mají společného jmenovatele ve své inspiraci - knihou o jakém městě? Ta vycházela původně na pokračování v letech 1842-1843.
Všechny zmiňované knihy nesou stejnou polovinu názvu jako kniha sloužící jim za inspiraci, pouze se mění jméno města. A ta naše je např. dílem autora kroniky pražského kata.
Nevím, jak jsou na tom pozdější knihy, ale jejich literární předobraz byl už desetkrát zfilmován, v předposledním počinu hrál hlavní roli Jean Marais.
Hledá se město, kde zahájil úspěšnou kariéru jeden velký německý herec své doby. Jeho život do románu zpracoval taktéž německý autor, syn ještě slavnějšího otce, o kterém je v románu také zmínka.
Jednou takhle v šest hodin večer se v opuštěné ohradě za významnou budovou sešlo osm mladíků k hromadnému souboji. Ten souboj si vymyslel autor, ale ta budova je skutečná a v dnešní době možná ještě významnější než byla tenkrát. Tak zkuste uhádnout, co je to za budovu a co je to za román
Připomíná to první souboj 3+1 mušketýrů a gardy za Lucemburským palácem v Paříži z Tří mušketýrů.
soukroma chybí ti ještě jeden gardista /jussac + čtyři gardisté ...a navíc, souboje byly v poledne po hodince
Text příspěvku byl upraven 20.08.17 v 21:05
Je to zapeklitá věc. Musím dát v zásadě za pravdu encyklopedii, že v tomhle případě tam těch bojujících bylo devět, nehledě na to, že d'Artagnanova schůzka s Athosem, kterou má soukroma na mysli, se nekonala za Lucemburským palácem v šest večer, ale u "carmes-dechaux" neboli u bosých karmelitánů v pravé poledne.
NICMÉNĚ, soukroma uhádla obě podstatné věci: Jsou to Tři mušketýři a souboj se konal za Lucemburským palácem, akorát že to byl jinej souboj, než ona uvádí, což ovšem není předmětem hádání. Soukroma má babu.
Text příspěvku byl upraven 20.08.17 v 21:20
encyklopedie, představ si, že tohle všechno vím - není třeba komentovat můj tip, který začíná slovy "připomíná mi to". Raději se dej do hádání zadání.
Takže máme nakonec pravdu všichni (a není to dokonce ani kompromis, i když se necítíme 100% dobře)! No nic, tak dál.
Pro zájemce doplním, že souboj, který jsem měl na mysli, byl domluven v poslední kapitole prvního dílu a vybojován v první kapitole dílu druhého. :)
V jaké zemi se odehrával nejznámější (možná jediný dodnes známý) román autora, který jinak nepsal historickou prózu, jak to přednostně činil jeho světoznámý krajan a vrstevník. V historii šel autor v hledaném románu ale mnohem hlouběji do historie...
Text příspěvku byl upraven 20.08.17 v 21:31
Tak že tohle dá takovou práci (nebo spíš si s tím nikdo práci zatim nedal?), to jsem nečekala (toho slavného spisovatele historických románů taky nemáte pro zjištění národnosti autora?).
Takže takový dloubanec: autor psal vždy pod pseudonymem, který znamená v češtině (a velmi pravděpodobně i v autorově jazyku) příslušníka jednoho významného historického státního útvaru v Evropě (nikoli samostatného národa).
Román se odehrává v 11. stol. př. n. l. na královském dvoře. Stále se ptáme na místo děje (zemi) a název díla.
Výborně, vše je naprosto správně. Potěšily mne zdejší komentáře ke knize Farao, které nalákají snad každého - byť je to román z roku 1897!
A protože na samotného autora asi hned tak v hádankách nedojde, tak doplním jeho pravé jméno Aleksander Głowacki (1847–1912, Varšava, jednou Polské království - podruhé už Ruské impérium!) a zajímavost: byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky.
P.S. A Poirot se může hodit i jinde...
Text příspěvku byl upraven 22.08.17 v 11:58
Vložit příspěvek