Klub čtenářů historických románů
Zdravím, chtěla jsem se zeptat, zda by se tu našel někdo se zájmem o příp. výměnu
e-knih. Oslovila jsem už několik mnoho členů (majitelů), ale vesměs měli v knihotéce klasické knihy. Zkouším to tedy touto cestou. Sháním e-knihy např. od autorů Černá Jaroslava, Denková Melita, Rolečková Eva, Worth Sandra, Byrth Sandra, Walters Minette a další. Výměnou mohu nabídnout e-knihy ze své knihotéky.
Děkuji za pozornost a případné nabídky, M. :-)
Text příspěvku byl upraven 09.03.19 v 20:50
Nejlepší autoři historických románů - tipy:
Robert Merle - Dědictví otců. Všech 13 dílů.
Text příspěvku byl upraven 15.06.19 v 18:22
Také doporučuji sienou uvedený klub. Samozřejmě se musí rozlišit, pro koho věkem, kde ve světě, nebo doma a přibližná doba v románu popsaná.
vincek1, správně poukazujete na rozlišení. Vždyť není ani jasné, kdo tuto otázku položil. Předpokládám, že jste, ddk, již jen reagovala.
...dovolím si pro vysvětlení...tato diskuze byla přesunuta ze samostatného vlákna, Nejlepší autoři historických románů - tipy:
Proto to doporučení:, které bylo před přesunem-)
Text příspěvku byl upraven 16.06.19 v 10:15
Před časem jsem dostala tip na příběh zemědělce Ostoje. Viz https://www.databazeknih.cz/knihy/legenda-o-ostojovi-43119
Úžasná kniha o životě, poutavě přiblížená historie.
Text příspěvku byl upraven 17.06.19 v 21:26
R.E.M.: hodnocení to má skvělé, ale není román, je to zařazené v literatuře faktu a v jednom komentáři je napsáno, že je to určené pro zájemce o archeologii, historii a kulturní antropologii. Tak trochu váhám.
braunerova: Máš pravdu, kniha patří do literatury faktu, ale je psána jako pohled do života jednoho muže, jedné rodiny, taková rekonstrukce jejich života, jak hospodařili atd. V textu je spousta historických zajimavostí a informací o běžných dnech člověka 12. stol. Není to zábavný román, ale při čtení není problém zapomenout, že jde o naučnou literaturu. Koho baví historie, chce vědět něco víc o 12. stol., o životě, lidech a nebojí se informací, bude spokojen. Z mého pohledu nejde o těžkou četbu a svým pojetím je Legenda o Ostojovi výtečná. Víc mohu napsat i do SZ, když bude zájem, popř. vložit části odstavců z knihy - to možná řekne víc než sáhodlouhé popisy.
Text příspěvku byl upraven 18.06.19 v 16:40
R.E.M. Krátký odstavec řekne o knize nejvíce. Až budeš mít čas něco nám pošli. Děkuji.
Úryvky z knihy Legenda o Ostojovi - Zdeněk Smetánka
Je těžké vybrat kousky textů vzhledem k tomu, že odstavce informacemi a myšlenkami na sebe velmi navazují. Vybrala jsem pár úryvků tak, aby dávaly smysl i izolovaně.
PS: Zatím jsem dočetla zhruba do třetiny.
Neznámi a zapomenuti leží na pohřebištích rozsetých po úrodnějších částech české země ti, kteří vydobyli její ornou půdu z temnot lesa; oráči, vinaři, pastýři, vesničtí řemeslníci i rybáři. Jenom tehdy, když se stali spolu s půdou, na níž pracovali, předmětem darování, tak jako je darován dobyten nebo drůbež, nepatrně vystupují ze stínu anonymity. Tehdy čteme v pergamenových listinách jejich starobylá zvučná jména: Stojan, Rozroj..., Ostoj...
Sotva se nám asi podaří napsat podrobnou biografii kohokoliv z nich, ale cestou historické rekonstrukce se můžeme pokusit promítnout znalosti o světě raného středověku do života některého jednotlivce, o němž víme relativně více. Promítnutí širšího spektra faktů do života jedné osoby, jejich zosobnění, není metoda ani nová, ani neznámá; je to jen spíš metoda pozapomenutá, málo využívaná. Její hodnota ještě výrazněji vystoupí při použití netradičních pramenů nahromaděných současnou archeologií středověku, která neustále přináší nové poznatky o prosté lidské každodennosti a prohlubuje tak pohled na naši nejstarší minulost...
... O možnosti přihlížet v našich úvahách i k současným klimatickým charakteristikám nás poučuje především sama skutečnost, že zde Ostoj, jen nedokonale technicky vybavený, vůbec se svou rodinou mohl pracovat a uživit se. Taková jednoduchá úvaha se může zdát bludným kruhem, ale něco z reality minulé situace v sobě určitě skrývá. Agrární společnosti, jakými byly Velká Morava a raný český stát, přímo existenčně závisely na zemědělské výrobě. Pohlédneme-li na mapu a uvědomíme-li si, v kterých částech země se jádra těchto agrárních společností rozkládala, zjišťujeme, že to bylo právě v těch územích, která jsou i dnes klimaticky nejpříznivějšími oblastmi pro zemědělskou výrobu. V Čechách to byla část Polabí...
... Předně, ať už byly hradby na Levém Hradci v době Ostojově v jakémkoliv stavu, bylo to místo bezpečnější než plocha předhradí. Dále, obranná funkce, třeba již oslabená, se zde jako u každé akropole stále ještě spojovala s funkcí kultovní. Zde dosud stála první křesťanská svatyně na území přemyslovských Čech, kamenná jednoapsidová rotunda sv. Klimenta, vybodovaná zde po návratu z návštěvy na Velké Moravě knížetem Bořivojem I. na počátku osmdesátých let 9. století. Až do současnosti se z této důležité stavby zachoval pod podlahou dnešního kostela zbytek zdiva umožňující poznat její půdorys a z nadzemní části stavby náhodou přežilo do našich dnů malé štěrbinové okénko, vytesané z jednoho kusu kamene, zazděné dodatečně do stěny gotického přesbytáře dnešního kostela...
... O kvalitních vozech schopných vykonat náročnou cestu čteme poprvé až v Kosmově kronice u příležitosti Břetislavova tažení do Polska v roce 1039. Ostoj, jehož polnosti ležely částečně mimo předhradí, a to ve vzdálenosti asi 600 - 800 m, se bez vozu obejít nemohl. Jeho vůz však byl asi jednodušší než vozy sloužící knížecímu válečnému tažení; při nedokonalosti zápřahu neměl zřejmě jinou možnost vstupu do předhradí než v místech, kde je strmé stoupání omezeno na nejmenší míru. Po celý středověk, a pro středověk raný zvláště, bylo u jednoduchých vozů obtížné brzdění při cestě z kopce a zajištění vozu proti zpětnému pohybu při cestě do kopce...
Text příspěvku byl upraven 21.06.19 v 16:28
REM, díky za připomenutí této knihy. Mám ji už dlouho v seznamu knih k sehnání, ale nějak jsem na ni pozapomněl. Z těch úryvků vnímám, jak kvalitní styl a jazyk Smetánka má a věřím, že podobné čtení může být nejen poučné, ale i poutavé.
Richie1: P. Smetánka má, opravdu, pěkný jazyk a celkově příjemný a poutavý styl (aspoň pro mě). Je to taková přitažlivá výprava do raného středověku nejen s odpověďmi, ale i s nezodpovězenými otázkami. Historikové, archeologové - badatelé ještě mají prostor. :)
Obracím se s prosbou, zda-li někdo není zde "odborníkem" na odposlouchávací techniku, na její historii:) Je možné, že již na začátku 20. století byly používány "štěnice"? Zkoušela jsem pobrouzdat po internetu a, k mému velkému překvapení, možná ano. I když se mi to stále nechce věřit:)
Předem děkuji...
Text příspěvku byl upraven 01.08.19 v 11:32
Nedalo mi to, nejsem odborník ani "odborník", ale dosti těžko si dovedu představit "štěnici" v té době. Jediná běžná štěnice, a to ještě nedávno bylo ucho přiložené k hrnečku, který byl přiložený ke stěně. Jinak štěnice, těch bylo asi dost, ale pro špiony spíše jen obtížný hmyz.
Omlouvám se za svůj příspěvek, ale vaše prosba mně vyprovokoval v dobrém slova smyslu.
sieno, zdaleka nic nevím ...tak aspoň co jsem našel já, o čem jsem četl už dříve
Lev Sergejevič Těrmen údajně okolo roku 1940 vyvinul první odposlechové zařízení Buran, tajně nainstalované na velvyslanectví USA v Moskvě. Za tím vším stál známý ruský konstruktér letadel A.N.Tupolev....který si Těrmena vyžádal v roce 1940 do svého týmu....
Pánové děkuji, že jsem Vám stála za odpověď.
vincek1, ano, "hrníčkové" zařízení bych viděla jako reálné:) Na LS Těrmena mne také upozornila jedna paní uživatelka. Já, když gůglovala, našla jsem na wiki, u hesla Plukovník Rédl, zmínku o tom, že používal, pracoval s odposlechy. Co si pod tím představit, netuším, maximálně to ucho u stěny:)
Čtu román z období konce Rakouska-Uherska, o Františku Ferdinandovi. Že autor pracuje se svou představou, jak se věci tehdy udály, to mi nevadí. Není to nijak násilné a ne "neuvěřitelné". Jen mne vyvedl z míry, když nechal špiona, nasazeného do blízkosti následníka trůnu, vylézt na stůl a do lustru na Konopišti umístit odposlouchávací mikrofón...Tak jsem se nejdříve rozesmála, ale pak jsem si řekla, co ty o tom vlastně víš...
Text příspěvku byl upraven 02.08.19 v 19:34
Teď se, na Vašem případu siena ukázalo, jak je důležitá četba. I když jde o beletrii, nakonec nás donutí dohledat si příslušné informace. V nynější době je to jednodušší díky internetu. Dříve slovníky, encyklopedie atd.
Vzpomněl jsem si ještě na krásný film pana Zemana-"Ukradená vzducholoď". Pan Efa v roli vyzvědače měl také různá udělátka. No a když jsem u díla mého oblíbeného autora J. Verna z něhož vznikl námět filmu, tak ten určitě předvídal.... Když se kouknete na můj rok narození, potvrdíte si heslo "Stará láska nerezaví".
Text příspěvku byl upraven 03.08.19 v 10:59
vincek1, dnes to pátrání máme mnohem jednodušší. Na druhu stranu, dříve autoři, překladatelé připojovali mnohé vysvětlivky. Dělali tu vyhledávací práci za nás a mnohem lépe:)
Mám rozečtený román Zemřít za Jeruzalém a je to tedy síla, něco tak naturalistického jsem už dlouho nečetl. Jde o beletristické ztvárnění první křížové výpravy a co mohu posoudit, tak historicky velmi věrné. Život ve středověku je vylíčen tak věrně, že rozhodně nedoporučuji pro slabší povahy nebo romantiky. Ještě odkaz: https://www.databazeknih.cz/knihy/zemrit-za-jeruzalem-34898
Text příspěvku byl upraven 26.08.19 v 21:08
Tedy to vypadá, že historické romány už nikdo nečte. Mě se v poslední době opravdu hodně líbil Tyll od Daniela Kehlmanna. Není to nic akčního, ale hrůzy třicetileté války autor servíruje čtenáři způsobem, s jakým jsem se ještě nesetkal.
Vložit příspěvek