Filosofování pod starým mohutným dubem

DISKUZE » Volná diskuze


alekis
alekis 07.02.2019 v 23:02

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

newtory
newtory 07.02.2019 v 23:04

Moderátor nebojuje, moderátor maróduje. Mimochodom mňa to v posteli nebaví od prvej chvíle a to je to jediné čo sa s tým dá v tejto chvíli robiť.

alekis
alekis 08.02.2019 v 08:50

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

braunerova
braunerova 08.02.2019 v 13:24

newtory: Obávám se, že "časy sa opravdu menia". Včera v Bratislavě na raňajkách jsem narazil se slovem hořčice. Musel jsem vzít párek do ruky a slečně názorně předvést, co s ním chci dělat :)

newtory
newtory 08.02.2019 v 13:35

To nechápem, veď horčica je "federálne" slovo, akurát na západe federácie sa píše s mäkčeňom. Nebola slečna pod vplyvom (žeby splnu?) ?

Text příspěvku byl upraven 08.02.19 v 13:36

Sarah01
Sarah01 08.02.2019 v 15:28

Když je tu řeč o slovenštině... u nás v práci cítili kolegové jakési zadostiučinění v domnění, že je to hrubka, když kolegové z Nových Zámkov napsali v mailu "tím" (česky tým, rozuměj pracovní skupina), než jsem je vyvedla z omylu, že je to správně :-)


R.E.M.
R.E.M. 08.02.2019 v 15:39

Marika Vanova:
ad Líbí se vám vaše jméno a jaké knižní jméno byste si vybrali, kdyby bylo na vás?

Já jsem se svým jménem spokojená a neměnila bych.
(Ale když jsem vybírala jméno pro potenciální holčičku, tak ve výběru bylo hodně jmen - máme spoustu hezkých, těžká volba.)

Eicherik
Eicherik 08.02.2019 v 16:18

Taky jsem se svým jménem spokojený. Kdybych si vybíral pro sebe jméno sám, tak bych si asi zvolil Erik. :-)

newtory
newtory 08.02.2019 v 16:25

Ja som v detstve svoje meno občas až nenávidel, dnes som si už zvykol.
Knižné meno žiadne. Páčia so mi mená z Tóry. Tam som vyberal predtým a ak by bolo treba tak by som tam načrel opäť.

Eicherik
Eicherik 08.02.2019 v 16:31

Ještě k tomu Československu. Kdyby v roce 1992 bylo referendum o rozdělení, tak bych asi hlasoval proti. Dnes si myslím, že rozdělení byla dobrá volba. Myslím si, že máme navzájem dobré vztahy a je dobré, že máme podobný jazyk a kompatibilní mentalitu a že se tady můžeme spolu "potkávat" a pokecat si spolu. :-)

newtory
newtory 08.02.2019 v 17:00

Eicherik nechcem ti brať ilúzie, to čo píšeš všetko sedí, až na tú kompaktibilnú mentalitu. "To" čo tu stretávaš na DK je veľmi nereprezentatívna vzorka. Som potomok federálu a žijem na Slovensku po celý život, ver mi, že viem o čom hovorím.

Marika Vanova
Marika Vanova 08.02.2019 v 17:05

Eicherik - to věřím, že se ti tvé jméno líbí, dali jsme stejné našemu prvnímu synovi :-)

reader.007
reader.007 08.02.2019 v 17:45

Já jsem se jménem spokojená. Už. Jako dítěti mi připadalo hloupě obyčejné, možná to bylo ale tím jak mi doma říkali. Od doby kdy jsem dospívala už jsem byla pro všechny (s výjimkou vlastní rodiny, pochopitelně) jen Hanka a jeho význam je tak odzbrojující a mně většinou tak málo podobný, že si prostě nemůžu naříkat. Když jsem byla malá, záviděla jsem sestřenici jméno Lucie, v literatuře se mi asi nejvíc líbí Scarlett, ale hrdinka s tímhle jménem je tak dokonale... ehm... hloupá, že bych s ní neměnila.

Text příspěvku byl upraven 08.02.19 v 18:41

newtory
newtory 08.02.2019 v 17:48

To je síce pravda, ale taká pekná, že jej vždy všetko prešlo.
Inak zdrobnelina Skarletka znie dosť divotvorne.
Lucia sa mi tiež páčila.

Text příspěvku byl upraven 08.02.19 v 17:50

reader.007
reader.007 08.02.2019 v 18:02

newtory: nejhorší není to, čím se proviňujeme na ostatních, ale to, čím se proviníme na sobě. A já jsem u většiny jejích "přečinů" trpěla, jako kdybych sledovala řidiče který, kdykoliv má možnost, odbočí blbě. A přitom měla potenciál udělat tolik věcí dobře. Jak říkám: jméno se mi líbí, ta postava je dokonale nelíbivá. A všechno jí neprošlo, nakonec si vykopala jámu sama, a pořádně hlubokou.

Eicherik
Eicherik 08.02.2019 v 18:08

newtory: Tak to jsem tedy netušil. Člověk se stále učí. :-)

Eicherik
Eicherik 08.02.2019 v 18:15

denib: Věřím, že mě ve Čtenářské výzvě brzy předhoníš. ;-)

Dáma s hrnstjm
Dáma s hrnstjm 08.02.2019 v 18:18

To jsem mile překvapená, že se jméno Lucie líbí. Já ho nosím, od dětství s ním bojuju... až v dospělosti jsem se s ním tak nějak vyrovnala. Důvodem je, že mi doma neřekli pomalu jinak než "hanlivou" variantou jména (Lucina), to mám v sobě snad jako křivdu dodnes. A druhý důvod: Lucií je všude mraky! Na základce jsme byly asi tři, na střední čtyři ve třídě. A jednou na dobrovolnické akci v létě nás bylo ze šesti holek pět Lucií - to byla situace, kdy jméno naprosto ztratilo svoji funkci! Jako malá jsem si nesmírně přála jmenovat se Vanda, teď bych brala třeba Zlatu, Ditu, Karlu, Hedviku... pro změnu něco netuctového :) Jo a znám paní, co se jmenuje Venuše, to je taky bomba!

Text příspěvku byl upraven 08.02.19 v 18:21

denib
denib 08.02.2019 v 18:40

Eicherik: To je jen náhoda. Jsou to první dvě knihy, které jsem po dlouhé době přečetla. A až teď jsem zjistila, že se také hodí do výzvy. Teď čtu třetí a ta se mi tam asi hodit nebude. Ale to je fuk, hlavně že se mi líbí :-)

denib
denib 08.02.2019 v 18:44

Mám svoje jméno ráda a klidně bych si ho nechala i v literatuře. Obvykle v blízkém okolí nenarazím na člověka, který se jmenuje jako já. Akorát teď v nemocnici jsme dvě a jelikož si tam všichni říkáme křestním jménem a dokonce tak na nás volají i sestřičky, tak se několikrát denně otáčím zbytečně :-) Ale na pokoji mám spolupacientku, která si nedávno jméno změnila. S tím jsem se ještě nesetkala.

reader.007
reader.007 08.02.2019 v 18:49

Dáma: my byly na střední ve třídě taky 3.
S tou neobvyklostí ve jménech je to těžké, moje neteře mají třeba na mě dost nezvyklá jména, která se ani nedají nějak přirozeně zdrobňovat a přijde mi jich hrozně líto. Přeci jen je to divné, říkat tak malým holčičkám...
Mimochodem touhu po jméně Lucie jsem si nakonec vykompenzovala tím, že jsem tak pokřtila mladší dceru.

Text příspěvku byl upraven 08.02.19 v 18:52

denib
denib 08.02.2019 v 18:53

Na základce jsme měli ve třídě šest Market. Byla jsem ráda, že nejsem jedna z nich :-) Ale mám obyčejné jméno, jen nebylo v době mého narození tak časté, teď už je to jinak.

reader.007
reader.007 08.02.2019 v 18:58

Dneska mají moje děti ve třídě jednu Nikolu, Natálii nebo Karolínu vedle druhé. A já mám na tyhle jména dokonale selektivní paměť - nikdy si nemůžu vzpomenout která je která.

Marika Vanova
Marika Vanova 08.02.2019 v 18:58

Tak to moje maminka to našla dobře, co vím, tak jsem byla dlouho jediná Marika široko daleko, až na Mariku Gombitovou a Maryčku Magdónovou. To až v posledních letech se to začíná rozšiřovat. Ale je zvláštní, že když mi někdo z blízkých řekne Mariko, tak mi to přijde tvrdé, mám ráda Mari. A jedna spolužačka mi vždycky říkala a říká dodnes Maričko a mě se to líbí.
A z literatury bych možná brala Elizabeth, hlavně kvůli Jane Austenové :-)

Text příspěvku byl upraven 08.02.19 v 19:00

Koka
Koka 08.02.2019 v 19:14

Přispěju docela kuriozním zážitkem z minulého týdne: do autobusu nastoupila parta dívek a jedna asi 10 - 12-letá již na pohled působila, že pochází z výrazně sociálně znevýhodněného prostředí. Když otevřela pusu, bylo to ještě zřetelnější. A do toho na ní z druhého konce busu zakřičela paní, asi její máma: Samanto, na příští slezem, jo?
To jméno Samanta probudilo všechny cestující, i ty, co čuměli do svých mobilů.



Vložit příspěvek