U které knihy jste se smáli nahlas?
Určitě u Spolčení hlupců, ale četla jsem to před delší dobou, tak už si ty scény moc nepamatuji. :-)
momentálně nad Přátelé a pochlebníci. Je kouzelné, jak do některých popisů zapadají lidé které znám, znala jsem a někdy i já sama.
Dlouho jsem se u knihy nezasmála. Naposledy to bylo asi Vejce a já Betty McDonald.
Jednoznačně u knihy Poslední aristokratka od Evžena Bočka. Není to bůhvíjaký literární počin plný vzletných myšlenek, ale pobaví naprosto dokonale. Smála jsem se tak moc, že se na mě lidé na veřejnosti (čekárna u lékaře, MHD) dost divně dívali. Doporučuji! :)
Pravidelně u knih Nezoufejte, jsou i horší děti než ty vaše a Nezoufejte, v každé rodině je něco. Autor Krejčí.
U pribehu maleho Mikulase. Sice temer kazdy pribeh konci rvackou, ale je to vtipne popsane
Mikuláš je taky frajer (a řehtací tutovka) (slušný potenciál mají i krásné ilustrace), ohledně Zeměplochy, woodwarde, není co řešit. Když jsem ji četla, byly moje divoké hlasité smíchy zpočátku důvodem, aby se kolemjdoucí starostlivě ohlíželi, jestli nemají zavolat záchranku. No ale i rodina časem pochopila, že to mají ignorovat.
Musím ale přiznat, že já jsem do Zeměplochy šla z donucení (a Stopaře nemám ráda - ovšem četla jsem jen jedničku) po asi desetiletém mém odporování a s prvními díly jsem trochu zápasila (chvíli zápas - chvíli smích ...). Takže jestli jsi u šestého dílu, teprve zjistíš, co je Discworld zač! - Šťastný to člověče!! Dobře děláš, že si dáváš pauzu - ne, ty neodpočíváš, ty si ten zbytek moudře šetříš.
Ano lea735, na pana Herriota, jak jsem mohla posledně zapomenout? Nic moc slov, ale pointa jako hrom, a taky parádní Tristanovy kousky a prohřešky, svérázný Siegfried...Proto jsem také milovala jako holka sérii o Jirkovi s jeho nápady. Moc se u knížek nesměji, asi to bude výběrem, ale vzpomínám si, že posledně jsem smíchy brečela u jedné kapitoly knihy Zatancuj si se mnou, vybavuji si nějaký pokus o divadelní kousek. Ono to nejde se u něčeho řezat od začátku do konce, ale někdy i ve vážné a seriózní knize se vyskytně něco k zasmátí. Situace, trefně střelený vtip či poznámka apod.
Momentálně se úžasně bavím u knihy Enter mami! Tahle kniha už mě tolikrát dokázala rozesmát a to jsem jí ještě nedočetla celou. :)
Já se nedávno dost bavila u Agathy Christe - Pověz mi, jak žijete. Není to detektivka! Je to vyprávění o archeologických vykopávkách, ale ne odborné. Naopak popisuje dohadování s místními lidmi, jak vyprošťovali auto a další zážitky. Na některých místech jsem se opravdu smála nahlas.
Vždycky u "pana Kaplana" a jeho definice rum - vrťan! a dalších... senzační překlad Antonína Přidala!!! - Jednou jsem se tomu tak moc smála v dálkovém autobusu, až se na mne nějaký pán pohoršeně obrátil. Tak jsem zvedla knížku, aby viděl, co to vlastně čtu, a on chápavě pokýval hlavou: "aha"!
Jinak navážu na předchozí diskutující - ano, přečtěte si tu Agathu, jak popisuje idylickou Syrii 30.let dvacátého století - a jak to tam asi vypadá dnes.... Tuto knihu doporučuji, viz dnešní diskuze k tématu "kdo mi pomůže zaplnit knihovnu".
Několikrát jsem se hlasitě rozesmála u http://www.databazeknih.cz/knihy/sen-noci-darwinovske-288365. Nejpovedenější kousky jsem i předčítala rodině.
Text příspěvku byl upraven 27.01.17 v 19:15
Pěkné je Jíst, meditovat, milovat, bylo to i zfilmované , ale knižně je to hrozná sranda oproti filmu (ten je ale taky hezký) . Musela jsem i určité pasáže číst doma na zahradě nahlas, protože si ťukali na čelo, čemu se to směju při opalování a všichni jsme se u toho nasmáli. Opravdu doporučuji pro ženy, které něco v životě řeší a chtějí to brát trochu s nadhledem, třeba i kvůli tomu procestovat kus světa....
Určitě Vstupte bez klepání od Zuzany Hubeňákové nebo třeba Hrdý Budžes
Text příspěvku byl upraven 02.02.17 v 22:51
Čtu knihu Dobří holubi se vracejí. Ne, že by byla celá k popukání, vlastně je to víc smutné. Ale právě jsem narazila na větu, která mě rozesmála:
"Lidstvo se zmítá v nejistotě, jen my alkoholici víme, po čem blbneme."
Než bys do tří napočítal od Janet Evanovich. Celé je to roztomilé a nacpané údernými hláškami.
Jednoznačně Stolety stařík!Díky této knížce jsem lépe zvládla úraz a upoutani na lůžko. Rozhodně mi tento humor zvednul náladu.
Text příspěvku byl upraven 11.02.17 v 13:56
Nikde tu nevidím doporučení na starého dobrého Švandrlíka. Jeho knihy jsme s mužem četly opakovaně a pořád baví :)
Maxim E. Matkin - Polnočný denník, smiala som sa aj vo vlaku do práce o štvrtej ráno, aj v mhd, musela som vyzerať ako blázon ale nedalo sa inak.
Vložit příspěvek