Překlady knih / Překladatelé
Woodwarde - já vždy žasnu, že když končí jakýkoliv, ale opravdu jakýkoliv dokumentární program na ČT (o historii, přírodě, podvodním světě, archelologii, vesmíru, gotice, antice, Africe...) , tak v závěrečních titulcích zní: "Odborná spolupráce doktor Evžen Kůs". A já si celá ta léta představuji doktora Evžena Kůse jako polyglota, polyhistora, jako potomka Googlu spárovaného s Encyklopediou Britannicou a říkám si: odborný poradce pro tolik oborů v jediné osobě, to už je na "dynamit", resp. jeho vynálezce. Nebo si - ve chvílích podezíravých - představuji, že ČT si drží na stálé platby partu lidí, z nichž každý něco fakt dobře umí, každý z nich je "kus", a tak si je souhrnně pojmenovali "Kůs".
Mně v televizi nepřekvapí vůbec nic. Překládal jsem pár televizních programů; jeden cestopisnej film, pak něco o vesmíru a taky několik dílů přírodopisného seriálu. Nevím, jak v české televizi, ale těch studiích pro která jsem dělal - a ty produkty pak běžely na různých kabelových kanálech - se s tím nijak nemazali. Když se překládá knížka, dostane hotovej překlad do ruky redaktor, i s originálem, přečte si to, zkontroluje, jestli tam nejsou blbosti, připojí připomínky ke stylizaci atd. Pak si s překladatelem sednou, všechny ty jednotlivosti spolu proberou a do vytištěnýho textu zanesou konečnou verzi. V televizi po překladateli přijde tzv. "úpravce", kterej dostane jenom ten překlad (jazyk originálu často ani nezná) a jeho jediná starost je nacpat jednotlivé repliky do "časových okének" tak, aby to jakž takž pasovalo s obrazem. Pokud usoudí, že tohle je moc dlouhé, tak postě vypustí jedno dvě tři slova - a pokud je konečný význam té věty špatně - myslím fakticky špatně, že se tam tvrdí něco, co není pravda, tak je to fuk, hlavně když se to vejde.
Text příspěvku byl upraven 26.04.16 v 18:02
to woodward: bohužel spousta tv programů podle toho vypadá. Peklo je sci-fi, protože to většinou překládají lidi, kteří danou terminologii vůbec neznají. Jeden příklad za všechny - v překladu jednoho Star trek seriálu se objevila hláška "Odo nasaďte si helmu!". V originále ale bylo "Odo, převezměte kormidlo!". Helma, nebo kormidlo, hlavně že se vejde...
kdyby to bylo jen scifi. ale když v dokumentu překládají radiovou komunikaci s raketoplánem Challenger pár vteřin před explozí a místo "rozumím, vysunout klapky" se tam ozve "Rogere vysunout klapky", tak je asi něco špatně.
Moc se mi líbí soubor knih Děti země od J.M.Auelové /Klan velkého medvěda,Údolí plavých koní, U lovců mamutů, Šíré pláně a Pod kamennou střechou/. Vyšly kdisy v Klubu čtenářů. Zjistila jsem, že již jsou v prodeji další 2 díly - /v překladu něco jako Malované jeskyně/, ale bohužel
nejsou přeloženy do čestiny a KČ je neplánuje vydat, prý pro pravděpodobný malý zájem. To me teda opravdu vadí, když vyšlo 10 dílů, tak by podle mě měli vydat i ty další dva. Alena
Rád bych se vrátil ještě k problematice přechylování. Umí tu někdo polsky? Víte, jestli Poláci ženská jména nějak přechylují?
Ptám se, protože jsem dneska koukal na tenis. rozhodčí byla z Polska a jmenovala se Gabriela Zaloga - tak to bylo napsáno v titulku. Pan komentátor se z nějakého důvodu rozhodl říkat jí "Zalogaová", což mi přišlo hodně pitomé.
Bůhví pokolikáté jsem narazil na jeden starý, ošemetný problém. V českých (a nejspíš i slovenských) překladech anglických a francouzských historických románů se často vyskytuje slovo "míle", které ovšem v případech, kdy jde o nějaký středověk, nahrazuje v originálech použité výrazy "league" resp. "lieue". Což je starožitná délková míra označující zhruba trojnásobnou vzdálenost než současná statutární nebo námořní míle. Slušný překladatel přičiní vysvětlivku pod čarou, ale pokud se na to vyflákne a redaktor s tím nic neudělá má v tom čtenář binec. Tak mě napadá, jestli by nějaká bystrá hlava nedokázala vymyslet nějaký šikovný opis nebo dokonce novotvar, jímž by se to dalo řešit. Ve starých českých mírách jsem na internetu našel jenom "česká míle" (něco přes čtyři kilometry) což je v překladech nepoužitelné, nebo "poštovní míle", (něco přes sedm kilometrů), což je moc dlouhé. Má někdo nějaký návrh?
V Eddingsově Eléniu je v novém překladu „líga“. Ale nevím, co je tam v originále. Nicméně líga se mi v těch knihách moc líbí.
nojo, jenže když se řekne "líga", tak slyším Jarka Nohavicu, jak zpívá dobrý den, sportu zdar, fotbalu zvláště. ;)
Nevíte, kdy výjde tato kniha v češtině ? Děkuji.
http://www.databazeknih.cz/knihy/gabriel-allon-anglicky-spion-276682
Abych řekl pravdu mám pocit, že s překlady to jde dole vodou. Co jsem slyšel tak je velký tlak na rychlost a to samozřejmě má velký dopad na kvalitu. Zvlášt když překladatel musí pochopit kontext celého díla jeho náladu atmosféru a ne jen otrocky přeložit větu k větě slovo od slova.
Přesně o tom píše pani Palečková "proč needituji a nekoriguji strojový překlad" http://www.prekladykorektury.com/services
Mám pocit, že se valná většina textů přožene strojovým překladačem a pak někdo nastoupí a jen to "učeše". Minimálně tohle je cítít z valné většiny návodů k použití. Schválně si přečtěte angličtinu ta je většino v pořádku pak češtinu a pak slovenštinu (té předpokládám, že ještě také rozumíte) to porovnání je opravdu otřesné, jednou měli i jinak jednotky jako , že 1 galon je 1 litr. Ale nevím co se s tím dá dělat asi jen tiše trpět.
návod k čomukoľvek neberiem väčšinou ako literárne dielo. A vždy idem za návodom domácim - anglickým, alebo nemeckým.Ale aspoň občas preklad pobaví.
Abych řekla pravdu, tak nejen s překlady, ale i s příspěvky na DK to jde dolu vodou. Že se michal4810 zaregistruje na DK jenom pro tento jediný příspěvek, pouze proto, aby vyjádřil své údajně neřešitelné tiché utrpení ze strojových překladů a přitom propagoval názor nějaké paní vyjádřený na jiném webu? - To je také smutná známka dneška.
Pokud budeme jenom anonymně remcat a přitom neřádstvá "tiše trpět" , tak řešení není a pak i to remcání je zbytečné. Nenapadlo vás někdy jít do knihkupectví či do příslušného vydavatelství a tvrdě špatně přeloženou knihu reklamovat nebo přinejmenším upozornit na její úroveň Obec překladatelů?
Koka: mně to jednou napadlo. Zavolal jsem panu nakladateli, co to vydali za příšernost a pan nakladatel mi vysvětlil, že ono se před soudem blbě dokazuje, že je to špatně přeložený, a když už za ten překlad zaplatil, tak si nemůže dovolit ho nevydat. nakonec mi řek, že jestli to umím líp, tak abych to zkusil sám. Přeložil jsem pak pro ně asi patnáct knížek.
Teď jsem si uvědomil, že jsem to sem už jednou napsal o několik stránek zpátky. Pardon.
Text příspěvku byl upraven 16.10.16 v 12:12
... že před soudem se to špatně dokazuje? To už jsme pomalu jak v Americe, kde se také o vše soudí a co se neprokáže před soudem, to jako by nebylo. Ve fabrice ti mistr zmetkový výrobek vyřadí a dělníka napomene nebo potrestá - vezme peníze nebo pošle na pracák. V knižní branži vydavatel, který opakovaně a prokazatelně vydává špatně přeložené knihy, je kolegy vydavateli spíše zvolen do vysoké funkce, než vypuzen z profesních řad.
Jsou situace, kdy autoři, překladatelé, vydavatelé i čtenáři se ke knize stavějí jako ke zboží, které má svou cenu i hodnotu, a chtějí za něj zaplatit, nebo sami platí. A pak - často stejní lidé - najednou na knihu pohlížejí jako na produkt zvláštního druhu, a zatímco kozačky z odpadlým podpatkem by mnohá čtenářka šla hned druhý den reklamovat, tak knihu, kde jsou galony vydávány za litry, klidně (často jedním dechem) přečte a zařadí do vitríny pod sklo. To je věc, které nerozumím.
To máš těžký. Jestliže dojde na situaci, že nakladatel odmítne zaplatit překlad a dojde to k soudu, tak bude muset to nakladatelství prokázat, že ten překlad je špatnej. Jenže to většinou není tak, že by tam překladatel nasekal chyby, nesprávně přeložené výrazy a tak, ale zkrátka to "jenom" není ke čtení. Neumím si představit, jak by si s tím soud mohl poradit. Na jedné straně je smlouva, kde se píše, že překladatel se zavazuje do daného termínu pořídit překlad v jakémsi přibližném rozsahu, protože samozřejmě nikdo neví, jak přesně to bude dlouhý, na druhé straně má podle té smlouvy překladatel právo na honorář v přesně dané výši za jednu normostranu. V té smlouvě není a nemůže být napsáno, že ten překlad má být kvalitní - a i kdyby to tam bylo, tak kdo tu kvalitu posoudí? Leda pámbu nebeskej, a ten se do takových věcí nemíchá.
Pak by to mělo být v rukou "zákazníků" - čtenářů, kteří kdyby hromadně vraceli ty chybné překlady a žádali své peníze zpět, a dělo se to hromadně a často, tak by se situace alespoň částeně zlepšila. A neříkaj, že neexistuje mimo soudu žádný exaktní zdroj, jakým lze dokázat, že galon nerovná se jeden litr.
Ono je to spíše dle modelu geniálně vystiženého ve filmu Musíme si pomáhat - každý český vydavatel má nějaké to máslíčko na hlavě a navíc dělat chytrého se nevyplácí (stačí si všimnout, jak jsou lidé, kteří vědí o něco víc, než jiní, zde na DK vysmívání a znevažováni), tak to projdeme mlčením; jak psal v tom předchozím příspěvku ten jednoúčelově zaevidovaný uživatel - budeme to tiše trpět. No co, utrpení prý zušlechťuje :=)
Profesionalita, stavovská čest, odpovědnost za vlastní ksicht - to jsou pojmy, které snad znají už pouze zdejší účastníci vlákna Klub čtenářů historických románů.
Text příspěvku byl upraven 18.10.16 v 15:15
Nakladatel nemusí mít žádný máslíčko na hlavě. On už za tu knihu zaplatil práva, nasmlouval si tiskárnu a když tu knihu nevydá, přijde nejen o zisk, ale i o část nákladů. A pokud jde o ty protestující čtenáře - to se prostě nestane, protože spousta čtenářů ani netuší, že je s překladem něco v nepořádku a ti, co to tuší, si můžou protestovat až do alelujá, ale stejně jim nikdo nic nevrátí. Takže ti chytřejší můžou bojkotovat nakladatelství "proslulá" špatnými překlady, jenže těch blbějších je víc. A na tom stojí celý dnešní svět: všechno se dělá s ohledem na to, že blbců je nejvíc, jsou nejpočetnější cílovou skupinou. To platí nejen o vydávání literatury, ale o kultuře obecně a taky o politice, médiích, i o byznysu a reklamě všeho druhu.
Jednou jsem se pokusila takovou knihu reklamovat v knihkupectví, kde jsem ji koupila, ale vysmáli se mi, že špatný překlad opravdu není důvod k reklamaci. Přitom nešlo o faktické chyby nebo jazykové finesy, ale o hrubky a nesrozumitelný text.
Jinak znám překladatelku, tedy spíš "překladatelku", která se netají tím, že text přeložený překladačem jen trochu "doladí". Za ty peníze co by kdo chtěl, že.
Hm, já si tedy nemyslím, že bych někdy dostal do ruky literaturu přeloženou strojově. Koneckonců si říkám, že pro toho překladatele by to musela bejt hrozná dřina dát tomu tvar skutečného jazyka - v podstatě by nad tím musel strávit stejnou dobu jako kdyby to doopravdy přeložil. Jiná věc je neochota překladatelů dohledávat a ověřovat odborné termíny, různé místní názvy, nářečné výrazy, idiomy apod. Ale ze všeho nejhorší je neschopnost vystihnout charaktery postav, způsob, jak spolu postavy mluví - jestli je to jenom nespisovně nebo tam patří nějaké nářečné prvky, případně vulgární výrazy, a už vůbec si nedělají starosti s dobou, kdy se ty hovory odehrávají - s tím si spousta překladatelů neláme hlavu, prostě tam nacpou hovorový jazyk, jakým se sami bavěj s kámošema. A je jim fuk, jestli tak v té knize mluví hrobník nebo královský ceremoniář.
Woodwarde, máte pravdu, že čtenář obecně ani nemusí tušit, že drží v ruce špatně přeloženou knihu. Odborná veřejnost ale kvalifikovaně posoudit může a váhu by to jistě mělo. Bohužel, jak již zmínila Koka, často se to neděje, naopak. O to je větší překvapení, příjemné překvapení, kdy např. Jota před časem stáhla nevydařený překlad a vydala znovu...a to šlo o obyčejnou detektivku. Proto si myslím, že určitý bojkot smysl mít může.
V posledním příspěvku jste zmínil další aspekt nedobrých překladů. Je zajímavé, že tyto chyby čtenářům zase moc nevadí. Soudím tak dle komentářů k tomuto tématu. Pro mne jsou horší než ten zmiňovaný galon...
Text příspěvku byl upraven 16.10.16 v 15:49
Souhlasím s uživatelem Koka ať se jedná o knihu a nebo návod a je to špatně přeložené je to vada výrobku. Nicméně u beletrie si myslím, že je velký problém něco takového dokázat protože překladatel, zde má celkem volnou ruku. a je otázka zda v textu nechá jméno Yogi bear, nebo z toho bude Méďa Béďa nebo Medvěd jogín. Můžeme jit i do hloubky proč je Yogi bear vlastně Méďa Béďa? A tady si myslím, že to je hlavně o nakladateli. A jelikož nikdo nikdy nepřijde a neudělá z toho ostudu, jemu se prodeje nesníží tak proč do toho investovat, čas a peníze.
Ale co mě zarazilo, že i návod k užití, což je něco co do objemu textu není nic obrovského může být zprasený a dost zásadně. Tady si dokáži představit, že pokud by na základě takového návodu došlo k poškození výrobku asi by šlo vše reklamovat. Ale stejně jak si i celkem renomované firmy mohou pod něco takového podepsat ?
просто ужас !
Nechápem,že sa na to pán Feldek prepožičal...
http://www.databazeknih.cz/knihy/mamicka-320841
Tak,a to máte za to,že prekladáte Satinského do češtiny...
Text příspěvku byl upraven 16.11.16 v 11:30
Vložit příspěvek