Překlady knih / Překladatelé
Je opravdu škoda, když dobrou knihu zhatí její překladatel. Hezkým příkladem je například „vyhlášený“ překlad paní Pekárkové, která se dopustila snad všech možných chyb na Kingově „O psaní“ – Beta Dobrovský, 2002. Tato kniha bohudík vyšla o něco později v novém překladu. Dalším příkladem je „Zběsilá jízda“ od W. Gibsona, kterou překládal pan Pospíšil pro nakladatelství Návrat, což rozhodně moc dobrou reklamou nebylo.... Je jen dobře, že se Gibsonových děl v současné době ujalo nakladatelství Laser-books a vydává knihy v kvalitních překladech. A abych neuváděl jen ty špatné, tak musím pochválit Richarda Podaného, to je česká špička a jeho práce jsou velice kvalitní. Jaké zkušenosti máte s překlady vy?
http://www.fantasyplanet.cz/clanek.asp?id=1451 Zde je krásný rozbor "O psaní", člověk se nestačí divit... Zběsilá jízda: http://www.zine.cz/mirror/AZOld/sf/liza.htm
Přidám ještě jeden rozbor "O psaní"
http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=12629%29
- a přihazuji ústřicového chlapečka Tima Burtona.
http://sumarum.wordpress.com/2006/04/07/305831-jak-prekladatelka-chladnokrevne-zabila-knihuphp/
Jinak ale máme spoustu skvělých překladatelů, což je moc dobře. Abych dlouze nevyjmenovávala, zmíním pro začátek alespoň pár: Tomáš Hrách, Viktor Janiš, Richard Podaný, Jan Vladislav, Jan Zábrana....
Kauzu ústřicového chlapečka znám už delší dobu. Někde se mi podařilo sehnat i originální knihu Tima Burtona (na netu se také dá sehnat v pdf, ale znáš mě, pro mě to není to pravé). Souhlasím s tím, že překlad není úplně v pořádku, překládat básně je obecně obrovský problém. Ale zdá se mi, že autor článku z odkazu, volí slovník naprosto neadekvátní, nazvat překladatelku krávou je poněkud netaktní. Autor je zjevně hrdý na svůj názor a upřímně, jeho překlad, kterým se v článku chlubí, je sice přesnější, ale v konečném důsledku stejně blbý, autor je asi stejně dobrý básník, jako kritizované překladatelka.
Ano, rozhořčení autora článku nad překladem je vyjádřeno dost drsně. Pokaždé, když ho čtu, i komentáře pod článkem, fascinuje mě, kolika způsoby se dá báseň přeložit.. to ostatně i při jiných podobných příležitostech, např. u Shakespearova Sonetu 66 v různých překladech a dalších a dalších.. Přeložit báseň tak, aby v ní zůstalo to, co do ní vdechl její autor, je myslím zatraceně těžké.
Ostatně, někdy je těžké to i rozpoznat.. Různí lidé vnímají některé básně různě, vidí v nich každý něco jiného (a pak se výklady mohou hodně lišit).... a to je taky na poesii kouzelné.
Asi před rokem jsem koupil krásné vydání Morgensternových básní, kde jsou uvedeny různé překlady. Když máš různé překlady vedle sebe a k tomu originál, krásně se uvažuje nad tím, jak hodně rozdílné vnímání překladatelů může být.
Koukám na debatu o překladech a překladatelích. Je jasné že jsou různé, některé blbé. Na druhou stranu, ono to asi žádná velká sranda nebude.Slušný překlad, by měl zaručit věcnou správnost, akceptovat specifické rysy tohokterého jazyka a zachovat rukopis autora.
Ale u básní to musí být doslova horor. Tady musí navíc udržet metriku, dodržet rýmy - a co je asi někdy až nemožné - dodržet hudebnost básně (kterou já osobně u některých cítím - u překladů jen málokdy). A řeknu ještě jeden názor. Mizerný překlad by měl vytočit autora a to oprávněně. Já musím být vděčný, že mám aspoň omezenou možnost se seznámit s prací někoho, ke komu bych jinou možnost přístupu vlivem jazykové bariéry ani neměl.
A jeden příspěvek nepatřičný, který se knhi netýká, týká se však překladů - koupil jsem si sekačku na trávu, no, nezabývám se jen knihami, občas musím posekat své rozsáhlé latifundie a stará sekačka zemřela za doprovodu mohutných kouřových efektů. Přesto, že jsem si vědom, že návody k použití čtou jenom idioti, začetl jsem se do přiložené brožurky a začal se dovídat neuvěřitelné věci. Za všechny snad malý výňatek z popisu, jak sestavit a upevnit koš na trávu:
"Dát drn aretace budovat do drn dát do brašny s faseta úsek v rozhlase dno. Bydliště člen určitý drn aretace dotknout se až k člen určitý najímat boj of člen určitý dosíci brána."
Celý návod je psán tímto rukopisem v němž se neomylně poaná automatický překladač nevalných kvalit.
Omlouvám se za nepatřičný příspěvek, ale pobavilo mě to.
To je moc pěkné a vůbec ne nepatřičné. :-) Mám ale jakési nutkání nedoporučit řídit se příliš tímto návodem, obávám se, že by pak nová sekačka mohla zemřít rychleji, než ta stará. (Efekty při tom si ovšem netroufám odhadnout už vůbec..).
A na začátku čtení s-readerova příspěvku jsem si náhle uvědomila, že taky překládám knihy.... dost často, z místa na místo.
Morgenstern je krásný příklad. Hiršalův překlad mám asi nejradši, ale Bondy mi připadá věcně přesnější. Možná je v něčem originálu i blíž, Morgenstern je podle mě drsnější než Hiršal, ale stejně na něj nedám dopustit.
Dell: naprosto souhlasím, třeba Krkavec Rall je pro mě v Hiršalově překladu jednoznačně nejlepší. Bondyho "byl byl hu hu" není zdaleka tak zvukomalebné jako Hiršalovo "umár umár", i když Morgenstern napsal "will will hu hu". Vnucuje se mi však otázka, jestli může překladatel upravit směr, kterým dílo působí, i kdyby se dílo stalo působivější.
s-reader: jo, i profesoři na fildě si nad tím lámali hlavu :-) Já bych řekla, že překlad poezie neexistuje, mělo by se říkat možná spíš převod. Překladatel do toho musí dát vše, tzn. především sám sebe. A to znamená, že čistota původního díla se tím naruší. Za pozitivum beru, když to není k horšímu.
V knize Pygmej od Palahniuka se až nemístně předvedl překladatel Richard Podaný. Taková kniha musí být nutně překladatelské peklo. Pan Podaný odvedl precizní práci. Dokonalý překlad.
Vzhledem k tomu, že nezanedbatelnou část knih vydaných v České republice tvoří světové překlady, bylo by velmi praktické, kdyby šlo vyhledávat knihy i podle jmen překladatelů. Nejednou totiž byla kniha přeložena víckrát a ne každý překlad je stejně kvalitní. Ne každý čtenář si dnes bohužel uvědomuje, že čtivost knihy závisí do značné míry na překladateli samotném. Možnost srovnávat hodnocení různých překladů by tomuto webu přidala nový, vítaný rozměr.
No, ono jde najít si všechny překlady daného člověka, když si kliknete na jeho jméno v detailu knížky, ale to asi nemyslíte? Jinak podepisuji, jsou případy, kdy špatný překlad takměř podkopne autorovi sesli pod zadkem – chcete-li, aby vás hrůza voblila, najděte si posudky k anticeně Skřipec, tam citované příklady jsou opravdu neuvěřitelné.
On už to říkal onehdá Jan Werich :" autor byl vůl a překladatel není".
Občas tak vznikne úplně jiné dílo.
to HTO: Díky, tuto možnost jsem ještě neobjevila (najít všechny překlady daného člověka přes detail knížky) ale máte pravdu, myslela jsem trochu něco jiného - nějak víc zvýraznit existenci dvou různých překladů stejné knihy. Ta různá vydání jsou moc zastrčená a beztak se komentář vždy váže na všechny seskupené knihy. O Skřipci samozřejmě vím a co se obludností týká, setkávám se s nimi bohužel denně... Je to smutné, jak se na překlady spěchá a tlačí, ale že pak budou ty nedostatky nevratně zakonzervované po desítky let, to už nikoho moc netrápí...
Text příspěvku byl upraven 14.03.13 v 22:45
Vložit příspěvek