Čtecí krize
DominoCZ,
zkuste ten snížený apetit přeznačkovat tím, že budete do světa hlásat, že experimentálně, osobně ověřujete argument nečtenářů, že ten kdo hodně čte, dělá to proto, že tzv. neumí žít!
:-)
A uvidíte, co se stane!
Slova jsou mocná, leč v aktuální pěně dní značně nemocní jejich odpírači.
DominaCZ - nebo, jak už tu bylo psáno, pohrát si s podvědomím, nenutit se, nehledat a nezkoušet se začíst, naopak, zakázat si číst na nějakou dobu, klidně i na měsíc.
Popř. identifikovat, co odrazuje od čtení. Přesycení jedním, dvěma žánry? Podvědomá představa, že je třeba dočíst knihu, která nás nebaví? Pocit, že málo čtu a měla bych (musím) stihnou číst více, dočíst více knih? Knihovnické termíny a tlak zvládnou čtení v daném časovém limitu?
Text příspěvku byl upraven 24.03.19 v 09:04
To se mi stalo taky. Za tři čtvrtě roku jsem přečetla čtyři knížky a z toho dvě povinné četby. Impulsem byl vyhraný poukaz na knihu. Kniha, kterou jsem si vybrala byla výborná, potom jsem objevila jednu skvělou sérii a chuť se vrátila.
Takže bych si chvíli od knížek odpočinula a za nějaký čas zkusila znovu začít. Třeba nějakou oblíbenou.
Domino, tak zkus nějakou seriouzní literaturu. To co tu popisuješ (krimi, fantasy, young adult) není seriozní literatura. Je to brak. Navíc člověk toho přečte trochu a pak se to pořád opakuje, takže to začne nudit. Zkus třeba Utekl jsem z Osvětimi, Doktor Živago, Zločin a Trest, Mistr a Markétka, Bídníci. A nebo prostě nečti nic. Já taky mívám období - někdy týdny, měsíce, roky - kdy nečtu nic. Proč se nutit? Z nudy? Čtení není povinnost.
Hm, čtení není povinnost, čtení je nádherný zážitek. Aspoň tak to vnímám já ...
Jacck - musím reagovat na tvůj příspěvek z 6. 1. 2019.
Ano, jsou tady knihomolové a jsou tady i knihožrouti. Proto snad Databáze je, nebo ne? Pokud se cítíš jako žabař, je to tvůj problém. Já si ale myslím, že žabař nejsi a ani se jím být necítíš. Není to třeba ...
Mám na Vás, vážení kolegové čtenáři jednu otázku. Stalo se Vám někdy, po přečtení knihy, že došlo k tzv. "vyhoření"? V nynější době je tento termín často užíván v souvislosti s umělci, podnikateli i zaměstnanci. Mě jde o moment, kdy přečtete knihu a další se vám číst nechce, alespoň po nějakou dobu. Jak dlouho vám tento stav trvá? Možná divné téma, ale mě napadlo a často s ním "zápasím". Děkuji.
Tady určitě najdete inspiraci na řešení :) alespoň trochu...
https://www.databazeknih.cz/diskuze/diskuze-o-knihach-7/cteci-krize-2472/str-1
Mně se to poprvé stalo asi před deseti lety, když jsem poprvé dočetla trilogii Pána prstenů. Ta sága je tak archetypálně silná, že jsem ji musela rozchodit, vydýchat a hrdiny opustit dřív, než jsem dokázala načat nějaký jiný příběh. Trvalo to tenkrát asi dva týdny.
Teď jsem asi rok v jiné situaci, Čtu asi tak třetinu objemu, na který jsem byla zvyklá od té doby, co jsem se naučila číst. Ale neberu to jako vyhoření, prostě víc sama příběhy stylizuju, někdy až píšu, a vůbec mnohem aktivněji příběhy žiju, čili tvořím.
Jsem se sebou absolutně spokojená, zkuste to taky, vincku1, zakusíte kus svobody.
Text příspěvku byl upraven 06.08.19 v 17:46
Tak u mně se -čtecí krize- objevuje po přečtení knihy, která mně jak se říká "dostala". Poté mi chvíli trvá než se s chutí pustím do další. Zatím na mně "čtenářské vyhoření zatím nedopadlo".
K "vyhoření" u mne nikdy nedošlo a ani si to nějak nedokážu představit. Knížky jsou pro mne něco jako droga a číst prostě musím. Někdy čtu novou knihu a někdy se vracím ke starým, už přečteným. Neumím si představit, že bych nečetla třeba jediný den. Třeba jen chvilku před spaním, ale číst musím.
Vložit příspěvek