U které knihy jste se smáli nahlas?
Pan Kaplan má třídu rád. Anebo Svět je malý (Lodge). Pratchet už byl
zmíněný (nejlepší je číst si ho s někým nahlas!) :-)
O mojí rodině a jiné zvířeně (Durrel).
Kokoti jsou věční! Nikdy jsem se tak nenasmál, prvních pár desítek stránek pořád.. Doporučuji.
Bezkonkurenčně Betty Mac Donald-Vejce a já a jeho volné pokračování a všechny Frýbovky.
Otcem a matkou proti své vůli - kdysi na dovolené u bazénu jsem se smála tak, že se ode mě rodina distancovala a nejhorší bylo, když jsem se je snažila přesvědčit, že můj záchvat má důvod a chtěla jsem číst nahlas, nedostala jsem se přes první slova :-)
z humorných pro zasmání ?
* Žák Kopito a Mňouk ,
* Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka...
ty jsme si s manželem předčítali nahlas navzájem v posteli, protože nešlo, aby ji četl tiše jeden a nerušil toho druhého smíchem...
přeji všem krásné chvíle s kamarádkou knihou ;o)
Chevallier - Zvonokosy
Jirotka - Saturnin
Frýbová - Robin
Text příspěvku byl upraven 30.01.13 v 19:48
Škvorecký - Ze života lepší společnosti. To mě napadlo jako první, ale už dlouho mě nějaký text moc nepobavil. Tedy na serveru jeden autor, minulý rok, to vlastně na čas mě bavil a obdivuji jeho styl a způsob myšlení.
CHCI JEN DÍTĚ a NEMRAVNÁ LADY - báječné knihy pre romantické duše od S.E.Phillips.
Zpráva od nebožtíka od Joanny Chmielewské.
Nefalšovaná kočka od Terry Pratchetta.
To by se zvěrolékaři stát nemělo od Jamese Herriota.
Já přidám
Sophie Kinsella - Dokážete udržet tajemství, Vzpomínáš si?, Bohyně v domácnosti.
Milena Holcová - I města mají duši.
Mě rozesmál Patrick Ryan - Jak jsem vyhrál válku, ale četli jsme si to s mužem asi před 15 lety, dnes hlavně T. Pratchett. Dobrý části byly taky v Pitný kůře od J. Irvinga ..
Mě někdy rozesměje i docela vážná věc. Naposledy mě docela rozchechtala jedna Beckettovka. Jinak jsem se skvěle bavil taky "Na plechárně". Tam mi i vlhly oči, ale ne od smíchu.
Gerald Durrell - Tři jízdenky do dobrodružství. Především epizoda s kapybarou je dokonalá :)
Dobré je i Holubí mambo od C. D. Payne.
Jinak naprosto souhlasím se Zprávou od nebožtíka od Joanny Chmielewské. Úžasná kniha :)
v posledním roce jsou to tyto dvě knihy:
do situacích v této knize se leckdo snadno vžije
Rodina: Sladká pouta, která škrtí - Erma Bombeck
a druhá, která také dle mého stojí za to:
Problémové partie - Mark Haddon
U úžasné knihy Život před sebou (i když občas se mi chtělo smát i brečet zároveň) a pak u detektivek Loriana Macchiavelliho (např. Včera, dnes a možná zítra). U některých dalších knih jsem se taky smál, ale potichu.
Pan Kaplan má stále třídu rád - a jak tak hledím, vidím, že rozhodně nejsem sám! :o)
Patrně jsem mnoho humorných knížek nepřečetla, protože mne kromě Saturnina od Z. Jirotky zrovna nenapadá žádná jiná.
Já se opravdu nahlas zasmála u knížku Marley a já... bála jsem se, aby někdo nevešel do pokoje - myslel by si, že jsem se zbláznila =D
Asi tak v dospívání, a to u více knížek, a naposledy tak před patnácti lety při čtení o učitelském Dufkovi a jak on čte povídku "Souboj".
Ale tiše, v duchu jsem si pochutnal nejvíce na Švejkovi.
Jak už tady několikrát zaznělo, i já se hlasitě bavím u Pana Kaplana. Znamenité dílo :))
Vložit příspěvek