Přečtete každou knihu až do konce? Kterou jste nedočetli?
Dosť často tu v komentároch narazím na tvrdenie, že dotyčný dočíta do konca aj knihu, ktorá ho nudí alebo sa mu vyslovene nepáči. Mne sa často stáva, že vrátim do knižnice nedočítanú knihu. Tak 30% všetkých kníh. A vôbec preto nemám nejaký zlý pocit. Veď mám mnoho povinností, ktoré musím robiť, či sa mi to páči alebo nie, tak prečo sa trápiť s knihou, len preto, že som si zle vybrala.
Zaujímalo by ma, či je tu viac takýchto nedôsledných ľudí.
já to mám taky tak, když se mi kniha nelíbí, tak jí nedočtu. Naposledy se mi to stalo u Zlodějky knih (i když tam jsem skončil 10 stránek před koncem) a potom u Terroru od Simmonse, tam jsem se trápil asi 150 stránek a pak sem to vzdal
Chápu, že ne každý chce kdejakou knihu dočíst do konce, je to každého věc. Vadí mi ale, když někdo přečte půlku, třetinu, desetinu... A pak knížku hodnotí, jako by ji přečetl celou. To mi přijde docela dementní.
Snažím se podobnému nebezpečí předcházet a šanci dávám jen knihám, o kterých vím, popř. alespoň tuším, že budou mým šálkem kávy.
Já patřím k těm "bláznům", kteří musí dočíst každou knihu do poslední stránky, i když mě nezaujme nebo přímo nebaví. Zřejmě proto, abych ji pak mohla s klidným svědomím ohodnotit. Nebo je to úchylka. Prostě ji nemohu odložit - co když se na posledních nepřečtených stránkách odehrává něco důležitého... Abych byla upřímná, jedna nedočtená kniha v mém životě existuje - Kafkův Proces. Snad proto, že jsem ji začala číst prakticky v dětství, asi v 15. Od té doby mě ta nedokončenost straší, možná je načase to napravit.
Ja to vnímam veľmi podobne. A nejde len o povinnosti, ale veď život máme len jeden a ten čas tak rýchlo beží. Jasné, že nemôžeme celý život robiť len to čo nás baví, ale ak sa to dá čo i len čiastočne ovplyvniť, tak sa o to snažím. Je ale pravda, že odkedy som na DK, tak sa snažím dočítať aj niektoré knihy, ktoré ma nebavia. Neviem, možno je to tiež tým. že nechcem prísť o možnosť knihu ohodnotiť, respektíve sa k nej vyjadriť. No a ak ju dočítam celú, je jasné že to hodnotenie bude omnoho spravodlivejšie, akoby som z nej prečítala iba časť. Určite už ale po autorovi takej knihy v budúcnosti nesiahnem a už vôbec nie po iných knihách z tej istej série (ak je tá kniha nejakej súčasťou).
Hudis: Terror? Ten akurát čítam a mám nutkanie to odložiť už asi od prvej stránky :D Takže ťa úplne chápem. Dokonalý príklad knihy, ktorá ma absolútne nezaujala. Ja som teraz nejak na 70. strane a čím ďalej čítam, tým viac pochybujem, že ma to ešte nejak upúta. No uvidím, či sa dostanem až k tým 150 alebo to vzdám ešte skôr.
Knihy se snažím pokaždé dočíst a zatím by se mi to dařilo, nebýt dvou kousků. Tím prvním je jedna z knih Star Wars, rozečetl jsem ji, odložil a poté už mě SW přestalo bavit, takže jsem se s ní už netrápil. Tou druhou je potom Bible, konkrétně Starý zákon. Dal jsem to do strany 20 a na víc jsem neměl, nehodlám ztrácet čas na takový odpad (a stejně hodnotit jsem neváhal, tady jde přecejen o něco jiného).
Když mě kniha po třetině nebo půlce nezaujme, odložím ji a sáhnu po jiné. Ale když už se protrápím až skoro ke konci, dočtu ji. Pobavil mě Hudis s tou Zlodějkou knih. Souhlasím s pistalkou, že by nikdo neměl hodnotit knihu, kterou nedočetl. Já to teda nedělám. Nedočetl jsem v životě už spoustu knih a vůbec toho nelituji. Ušetřil jsem tolik času na lepší věci.
to pistalka: tvdrdit, že je to dementní je celkem silné slovo. Třeba ten Terror. Tady jsem o něm četl samou chválu, ale prostě ani těch 150 stran mě nedonutilo to číst dál. Je to jako by si týden chodil s holkou a i když by tě nudila a nebavilo by tě to s ní, tak by si sní přesto byl. To už mi přijde divné
Myslím, že píšťalka měl na mysli to, že je divné hodnotit celou knihu, když z ní člověk přečetl jen kousek. Nikoliv to, že se kniha z nějakých důvodů nedočte do konce.
Jinak tedy, nedovedu si představit, že by jakýkoli člověk (natož mně už pár dní blízký) nudil. To je zvláštní.. Ale já celkově neznám, co je to nuda. Natož ve spojení s lidmi.
Souhlasím s pistalkou a souhlasím s elfos. Taky jsem tu určitě napsala koment ke knize, kterou jsem nebyla schopná dočíst, ale nedala jsem jí hodnocení, protože by to opravdu bylo dementní. A taky jsem si ji určitě nedala do přečtených.
elfos: Nikdy se nenudím, ať už je to ve spojení s lidmi nebo s knihami.
Číst knihu, která mne nebaví je v podstatě jistá forma masochizmu a v každém případě ztráta času. Přesto to ale občas spáchám, zpravidla u knih, které mají výborné recenze - je to proto, že očekávám (často marně), že se kniha ještě nějak "vzpamatuje" a stane se pro mne čtivou. Při mém způsobu čtení mne to až tak časově nezatíží. A protože si často říkám, že možná není chyba v knize, ale buď ve mně nebo ve špatném načasování - vracím se s odstupem času ke knihám, které jsem kdysi odložil a dávám jim znovu šanci. Pochopitelně, neplatí to o všech. Ve svém věku dokáži poměrně přesně poznat, co je z mého pohledu totální krávovina a vyhnout se tomu z daleka - nicméně si občas naběhnu (jako ostatně asi každý). Nepřečtené knihy nehodnotím a jen ve velmi výjimečných případech je v komentáři znectím. To už ale musí být opravdu nějaké zvěrstvo.
nightlybird ← Na úvod odbočím od tématu a zeptám se, jak rozumět větě: "Při mém způsobu čtení mne to až tak časově nezatíží" Taky nemám času na rozdávání a rád se dozvím jaký přístup k četbě má někdo jiný... díky
Přemýšlím, jak by asi dopadla kniha, kterou jsem vlastně vůbec číst nechtěl :-) a je mi záhadou, jak se to někomu skutečně daří. Souhlasím s tím, co napsal "Berry" a "nightlybird" a také jsem v tom smyslu tady něco, někdy, někde psal... Je zde Inet a máme zde "DK" a jiné servery, abych se srovnal s tím, co chci číst... Větší pozornost je třeba věnovat knihám, které jsou tzv. "vypasené", protože se u nich předpokládá jistá "náročnost" časová i finanční (vyjma ebook) a takovéto šlápnutí vedle se i prodraží... Při výběru knihy číst nejen komentář (popř.recenzi), ale nahlédnout do profilu toho, který ho zplodil a mrknout na to, co čte a jak hodnotí. Dá se z toho ledacos vyvodit...
Nedočítané knihy okomentujem, ale tiež nehodnotím. Vôbec nerada hodnotím, ani sa podľa toho neriadim pri výbere, radšej si prečítam komentáre.
Nu, asi občas dělám dementní rozhodnutí, co naplat :P
Prostě u některých knih, které nedočtu hodnotím, jak se mi kniha líbila či nelíbila, aniž bych dorazil na poslední stránku - avšak takovou knihu si nedávám mezi přečtené. Také nutno dodat, že taková rozhodnutí činím až po větším množství přečtených stránek, nikoli po přečtení prologu (jak vidno u ostatních, každý však má hranice přečtených stránek někde jinde).
Pak je ale ještě jeden druh knih, které z principu nikdy nedočtu a ani to nemám v úmyslu, hodnotím je a přidávám do přečtených. Tímto druhem jsou učebnice či podobně zaměřené knihy, z kterých vytahuji určité pasáže, odborné články a to, co pro mě není podstatné (třeba kapitola mimo obor) bez jakýchkoliv výtek přeskakuji. Přesto si myslím, že u takových knih dokážu usoudit, jak dobře či špatně je text napsán a s klidným svědomím jej hodnotím.
Lidi neskonale vytáčí, když někdo jejich oblíbenou knihu hodnotí nízce a do komentáře se odváží napsat, že přečetl prvních deset stran. Naproti tomu nemají nijak velký problém s hodnocením kontroverzních knih (např. 50 odstínů šedi, Stmívání..), které jsou hodnoceny stejným stylem.
Presne ako píše Minas, ani ja u niektorej literatúry zámerne nečítam knihy celé. Resp. aby som sa lepšie vyjadrila, minimálne ich nečítam celé naraz: niektoré učebnice, skriptá, populárno náučná literatúra, rôzne krátke príbehy a múdrosti... V takých knihách si listujem a vyberám určité pasáže keď to práve potrebujem alebo mám na to jednoducho náladu. Napriek tomu takéto knihy hodnotím aj komentujem. Ale tak predpokladám, že nikto nevezme do rúk trebárs 600 stranovú encyklopédiu a nečíta ju zaradom od začiatku až dokonca. A to je aj dôvod, prečo si medzi prečítané knihy ukladám iba romány.
Text příspěvku byl upraven 20.11.12 v 19:34
Gnomo - velmi jednoduché, měl jsem na mysli "technologii čtení". Mám dojem, že jsem to tady už kdysi ventiloval. A i když jsem se v životě setkal s mnohými exoty, na někoho, kdy by četl tak šíleným způsobem jako já, jsem nenarazil. Nicméně i když nejde o klasické rychločtení, umožňuje mi to přečíst okolo 250 stran za hodinu s tím, že si pamatuji, co jsem četl a to poměrně dlouho (za optimálních podmínek - pochopitelně). A v současnosti jsem schopen číst tak maximálně 1/2 hodiny, pak ztrácím koncentraci a čtené se mi nezapisuje do paměti. Takže je to věc tak osobní, že je pro kohokoliv jiného absolutně nepoužitelná.
Zkus ale nacvičit rychločtení, údajně se dá natrénovat, osobní zkušenost s tím ale nemám.
Knihy se snažím dočítat,ale víte jak :) Pokud mě knížka vyloženě nudí,nemá šanci a nebo pokud hned od začátku knížce neporozumim,tak letí do kouta taky
nightlybird ← Jsem více jak o polovinu pomalejší a zřejmě bych nedokázal při extrémně rychlém čtení vnímat některé věci, které mě na knihách fascinují. Jako příklad uvedu knihu "Koule", kde autor prostřednictvím svých postav zasahuje do vědních oborů a "názorně" vysvětluje např. teorii relativity, nebo hovoří o představivosti a fantazii ve spojitosti s inteligencí. Tento přístup mám v knihách tohoto druhu velice rád a autoři tohoto ražení patří mezi mé oblíbence. Asi bych při rychločtení nedokázal vstřebat právě takovéto informace, uvědomit si je a byla by to škoda.
nightlybird: Takže bys například k přečtení posledního románu Murakamiho - 1q84, potřeboval tři hodiny času?
250 stran za hodinu, nad tím mi zůstává rozum stát. Nezvládnu ani pětinu a to si myslím, že čtu docela rychle...
Nightlybirda si tedy přiřazuji k Bergierovi, jenž četl i 10 knih denně, četl ve 14 jazycích a vše si pamatoval; ovšem myslím používal rychločtení. Můj osobní rekord je 240 stran za tři čtvrtě hodiny u knihy, na kterou jsem se fakticky těšil, ale je pravda, že mě pak trochu bolelo břicho. Připodotknu tedy už jen mnohokrát řečené, že záleží na textu: v Hegelovi jsem zaseknutej už dvacet let v stejném odstavci (prvním), dobrodružné romány čtu o prázdninách tempem 8 knih denně, a to čtu v noci. A někdy knihu nedočtu, ale málokdy.
nightlybird
Přéletnout 250 stran za hodinu dovedu,ale přečíst je?
Jestli dodbře počítám,tak to máš 4 strany za 1 minutu.
Právě jsem si vyzkoušel co za 1 minutu přečtu a je to opravdu pouze pár řádků. Komentovat toto nebudu.Vyzkoušejte si to sami.
HTO
8 knih denně?
Proboha.
Komentovat to také nebudu,ale Vy dva si podejte ruce :-)
Jsem normální člověk a tak přečtu tak 1 knihu za 7-30 dní.
Záleží na ostatní práci,počasí léto/zima a další faktory.
Text příspěvku byl upraven 21.11.12 v 17:25
Tak to já jsem naopak mistr v pomaločtení. Kdykoli jsem četla nějaký článek např. společně s někým jiným, vždy jsem svého součtenáře nechala daleko před sebou... Ale měřit si to nebudu, obávám se, že bych se tím uvrhla do nekonečné deprese.
Takhle rychlé čtení, jak je popisujete, lze snad jen s fotografickou pamětí, jiné vysvětlení mě nenapadá. Ale pozor, jsou knihy, které by se měly číst po-ma-lu, přemýšlet při nich nebo snít... :-) Jak lze při takové rychosti např. propukat v záchvaty smíchu? (nebo plakat?)
Text příspěvku byl upraven 21.11.12 v 18:26
kní
plně s Tebou souhlasím.
Takové rychlé čtení je blbost a ve své podstatě i nereálné.
Někdo nám tady spíše maže med kolem huby :-)
Text příspěvku byl upraven 21.11.12 v 19:32
Vložit příspěvek