Krása vyřčeného čili Úryvky z knih
V táboře nás uvítali s jásotem, i když radost z uloveného jaguára poněkud kalilo pomyšlení na Ostrého zuba. Kmenový kouzelník nás však ujistil, že poraněného lovce brzy postaví na nohy.
Velký had mi obřadně potřásl pravicí. Určil pak nejzručnějšího Indiána, aby stáhl jaguára. Chtěl pověsit kůži nad mou chýši. Žádný jaguár se teď prý neodváží vniknout do naší vesnice. Z drápů si dám samozřejmě zhotovit náhrdelník, jak se na úspěšného lovce jaguárů sluší.
Pak si náčelník všiml koťat v mé lovecké brašně a chtěl vědět, proč jsem si je přinesl do vesnice. Řekl jsem mu, že bych je rád udržel naživu a trochu si je ochočil. Mijnheer van Gracht mi vypravoval, že viděl na jednom jarmarku člověka, který si ochočil lva.
*
Bohumír Fiala: Zátoka lidojedů
Gregus už má totemu dost a zdržuje se většinou ve stanu. Za pomoci stohu novin, které jsou tu připravené na podpal, a s několika drobnými radami od opilého Düsseldorfa se Gregus, proboha, naučil číst. Je strašlivé, jak je píle zakódována v genech. Nelze ji zastavit. Najde si vlastní cestu. Jako voda vyvrací překážky v cestě a dostává se tam, kam chce. Pro mě je tohle poslední kapka. Jestliže se Gregus naučí číst už jako čtyřletý, bude se, než se naděju, zabývat rovnicemi druhého a třetího stupně. Je třeba ho zastavit. Jeho píli je třeba odříznou u kořene. Gregus nesmí dolů do civilizace. Bude v lese se mnou. A já začnu topit březovou kůrou. Noviny hned spálím, takže až bude chtít Gregus číst dál, bude si muset psát texty sám. Bude je muset vyřezávat do kůry nebo používat krev. To ho chuť ke čtení přejde, myslím si.
*
Erlend Loe: Doppler
Skoro každý deň po troškách kradol v supermarketoch a veľkých obchodoch. A keďže nemal dosť peňazí, aby si kúpil všetky knihy, ktoré chcel, a keď videl ostrozrak dozorcov a citlivosť kontrolných panelov pri východe FNAC-u, kradol ich po stránkach a potom si ich v bezpečí svojho bytu znovu skladal ako ilegálny vydavateľ. Každá nezákonne získaná strana takto nadobúdala oveľa vyššiu symbolickú hodnotu, ako keby bola vlepená a stratená medzi svojimi stratenými sestrami. Vytrhnutá, ukrytá a potom znovu trpezlivo prilepená sa stala svätou. Antoinova knižnica obsahovala asi dvadsať zväzkov tejto mimoriadnej edície.
Martin Page: Ako som osprostel.
Text příspěvku byl upraven 18.08.13 v 14:41
Leonardo da Vinci - Hádanky
Na zemi spatříme tvory, kteří budou stále mezi sebou bojovat, a obě strany si navzájem způsobí velké škody a často i smrt. Jejich zloba bude bez hranic. Svými strašnými pařáty vyvrátí valnou část stromů z rozlehlých lesů světa, jedinou jejich touhou bude přinášet nenasytně všemu živému smrt a zármutek, trápení, strach a zahánět je na útěk.
Z nezměrné pýchy se budou chtít povznést až k nebesům, ale přílišná váha jejich údů je podrží při zemi. Na zemi nebo pod ní i ve vodě nezůstane nic, co by nebylo pronásledováno, odstraněno nebo pokořeno a z jedné krajiny přesouváno do druhé; a jejich tělo se stane hrobem všech živých těl, která připravili o život.
Ó světe, jak to, že se neotevřeš a nezřítíš do hlubokých trhlin svých ohromných propastí a jeskyň. Neukazuj déle nebesům zrůdu tak krutou a bezcitnou.
(Člověk)
*
Přeneseno z Lopuchu, z klubu Nelze jinak, než... si to zapsat:
http://www.lopuch.cz/kategorie.php?id=21
- s poděkováním pingu.
Text příspěvku byl upraven 25.10.13 v 12:22
Bylo by mi ale strašně líto ten byt prodat, protože jsem ho zdědil po babičce. Když jsem byl malý, často si mě k sobě brávala, takže když nás navždy opustila a byt připadl mně, jako bych se vrátil do dětství.
Ještě když byla babička zdravá a já ji navštěvoval a přespával u ní, nemohl jsem se zbavit pocitu, že její dům dýchá. Dříve jsem si myslel, že, dokonce i když babička vyjde na procházku, v zákoutích bytu si dál šeptají dozvuky jejích myšlenek a na chodbě šelestí ozvěna šouravých kroků.
*
Dmitry Glukhovsky: Soumrak
http://www.databazeknih.cz/knihy/soumrak-146585
O své rodině Fernanda zpočátku nemluvila, časem však začala idealizovat svého otce. U stolu o něm mluvívala jako o výjimečném člověku, který se zřekl všech světských marností a postupné se stává světcem. Aureliano Segundo, udiven nečekaným velebením svého tchána, neodolal a za manželčinými zády si z toho dělával šašky. Ostatní členové rodiny následovali jeho příkladu a dokonce i Úrsula, která mimořádně dbala na rodinný soulad a potají se trápila nad každou domácí třenicí, si občas dovolila poznamenat, že její pravnouček má cestu k papežskému stolci otevřenu, poněvadž je „vnukem světce a synem královny a zloděje dobytka“. Vzdor onomu posměvačnému spiknutí si však děti zvykly myslet na dědečka jako na jakousi vybájenou bytost, která jim ve svých dopisech psává zbožné veršíky a ke každým vánocům jim posílá bednu s dárky tak velkou, že sotva projde domovními dveřmi. Ve skutečnosti to byly poslední pozůstatky rodinného jmění.
*
G. García Márquez: Sto roků samoty
Je možná lepší věřit mnohému nerozumnému a nepravděpodobnému, než popírat pro popření samo, rozum i nerozum stejně. Protože když to uděláme, nebudeme mít ani mihotavou svíčku, aby osvětlovala naše kroky-dokonce ani ubohou bludičku, aby před námi tančila v mokřinách. A my musíme přece hledat svou cestu ve veliké prázdnotě, kde přebývají beztvaré přízraky. A dokázali bychom pak přistoupit k tak velikému zlu, kdybychom si neuchovali alespoň malý plamínek ve svých srdcích a ve svých duších a přivítat s otevřenou náručí cokoli, co přichází se zahřát, ať je to člověk nebo přízrak? A když už jsme u toho-cožpak nevíme, že naše vlastní bláhovost může být lepší než cizí pravda? Neboť se rozehřívala v naších srdcích a v našich duších a je připravena na to, že se v ní uhnízdí divoké včely pravdy a budou vyrábět svůj sladký med.
William Butler Yeats-Keltský soumrak
Zdravím, docela mi tu chybí a myslím, že by to byl dobrý nápad, funkce, kde bych si mohl ukládat zajímavé úryvky z knih, které mě zaujaly. Takhle si je píšu stranou a tady bych to mohl mít vše na jednom místě :).
Taky by mě potěšila možnost zapisovat si úryvky z knih, které mě zaujaly - myslím tím funkci na profilu, podobně jako jsou třeba "oblíbené citáty".
Já už jsem o tom taky přemýšlela, tak jsem ráda, že nejsem sama. Akorát bych to radši udělala jako novou funkci přímo u knih (tam jak je bazar, zajímavosti, vydání atd.) a odtamtud by se to dalo ukládat do profilu (už na stejném principu, jako právě třeba ty citáty).
"Dříve jsem měla srdce potažené takovým škraloupem, který odrážel cizí neštěstí. Tam a tam zabila bomba padesát lidí, mezi nimi i ženy a děti.. Tam a tam sesuv půdy pohřbil celou vesnici... Tam v té zemi umírají děti hlady... Tamté paní se zabil na motorce syn... Ta malá bezvlasá holčička umírá na leukémii... Bylo to samozřejmě strašné, ale mě se to jaksi netýkalo. Moji blízcí přece byli v pořádku. Ale poté, co se osud strefil i do mě, jsem na podobné případy hodně citlivá."
Deštivý den, Jiří Kostka
Text příspěvku byl upraven 23.09.14 v 10:04
Úryvky z knih si zapisuji ve svém profilu do soukromé poznámky u přečtených knih. Přidat poznámku k přečteným knihám jde teprve krátce, ale je to výborná možnost zapsat si pocit z knihy včetně citací. A mám ověřeno, že tato poznámka je všem ostatním skutečně skryta.
Kdysi jsem se pokoušela nabízet i ostatním zajímavé úryvky z knih prostřednictvím diskuse v profilu knihy. Ale nikdo nereagoval, takže teď soukromničím jen pro sebe.
Text příspěvku byl upraven 25.09.14 v 23:12
Když její tělo poprvé dopadlo do sítě, zaregistroval jsem jen rozmazanou šedou skvrnu. Vytáhl jsem ji odtamtud a její ruka byla malá, ale teplá,a pak se přeed mnou narovnala, drobná a hubená a obyčejná ve všech ohledech nevýrazná - až na to, že skočila jako první. Škrob skočil jako první.
Ani já jsem neskočil jako první. Měla tak přísné, pronikavé oči. Krásné.
Aliance - Veronica Roth
Připomínky výročí se organizují u příležitosti kulatých čísel, desítek či stovek - ale čísla vypovídající o mrtvých se nám lépe pamatují, když údaje nejsou kulaté, když nekončí nulou. Pokud jde o holokaust, je tedy možná snazší myslet na 780 863 obětí Treblinky: ta trojka na konci může znamenat Tamaru a Ittu Willenbergovy, jejichž šatstvo se k sobě tulilo, zatímco sestry se už dusily v plynové komoře, a Ruth Dorfmannovou, která před odchodem do plynu plakala společně s holičem, jenž ji před smrtí stříhal. Může být snazší představit si jednu osobu na konci čísla 77 761 - tolik Židů bylo popraveno v Babím Jaru. Třeba to byla právě matka Diny Proničevové, ačkoli ve skutečnosti může být tou jednotkou každý zabitý Žid. Musí jí být. A také jí zůstává.
Krvavé země (Evropa mezi Hitlerem a Stalinem) - Timothy Snyder
Jan Skácel
Stopadesátá báseň o podzimu
Tolik pádů
a tolik ticha bez konce
A tolik nevídané lsti
Jitra jsou jako neštěstí
a málokdo si toho všímá
Bylo nám jaro léto podzim
brzy nám bude krutá zima
A vítr v listí šelestí
„Nemohli ste si vymyslieť pravdepodobnejšie alibi?“ vzdychol si komisár trocha ustarostene. „Pomyslite na to, ako to bude vyzerať v policajných záznamoch: svedkyňa vypovedala, že v čase činu čítala dielo A. A. Milneho Macko Pu.“
„Ako som mala vedieť, že je to čas činu?“ zamrmlala som podráždene.
(Eeva Tenhunen, Čierne ryby)
Prosím všechny přispěvatele tohoto vlákna o co nejkratší knižní úryvky, které je něčím oslovily. Plus autora a dílo.
Opakuji "prosím". Ze zkušenosti vím, že zde moderovat jakékoliv vlákno je zcela nemožné. Proto je vše v rukou sebekázně vkladatelů.
Klestil tedy sám svou stezku, která za ním, nikým nepoužívána, rychle zarůstala.
(Miloslav Nevrlý – Větrné toulání v hedvábných časech)
Promluva věčného optimisty...
Eurípidés - Héraklés (https://www.databazeknih.cz/knihy/herakles-a-jine-tragedie-57696)
Amfitryón: Těší mě slunka svit - a mám rád naději.
Nebo jednu paní, co se po smrti vzbudila v rakvi. MILÍ NÁVŠTĚVNÍCI, dí průvodce s brněnským přízvukem, VŠIMNĚTE SI ZKRÓCENÉCH KONČETIN! Návštěvníci si teda všimnó a omdlijó.
(Jaroslav Velinský - Čenž se smrtí)
Lidská řeč je neuvěřitelně sofistikovaný nástroj k zakrytí toho, co si doopravdy myslíme. (Petr Stančík - Mlýn na mumie)
"Víte,když zahrajou ti praví,to máte chuť zabít se tou krásou".
(Václav Kučera v knize:Kučerovci-aneb legendy pod sombrery)
"To se všeobecně ví, že ti chlapi, když vidí nějakou šmudlu v lepším autě, tak jsou z toho mimo". (Jiří Šimáček - Snaživky)
Vložit příspěvek