Čitateľské fórum.
A když už jsem se sem jako nečlenka vetřela, přidám jednu perličku z QP (jak si Robinson léčil zimnici):
Skoro mne to omámilo, poněvadž tabák byl zelený a pro mne, nekuřáka, příliš silný.
No hlavně že když ztroskotal, měl u sebe dýmku a tabatěrku a pak měl radost, když se mu povedlo keramickou dýmku vypálit... :-)
Ahoj Naias a VlKa nie sme uzavretá spoločnosť a vítame keď sa zapojí aj niekto iný.
AD: Naias
Ale podľa mňa to tu už zaznelo. Už keď som dostal knihu do ruky bol to pre mňa prvý "kultúrny šok" a s prečítanými stránkami sa stupňoval. Odrazu som čítal pre mňa úplne nového Robinsona a musím povedať, že sa mi páčil oveľa viac ako ten komunistami "ohlodaný".
AD: VlKa zaujímavý citát, čo sa týka tej liečby výluhom tabaku tá ma tiež zaujala.
Text příspěvku byl upraven 26.08.18 v 22:25
Áno, viem, že to tu už zaznelo. Reagujem kvôli tomu, že Mirka aj Padfoot písali, že sa k Bohu príliš neobracal. A že newtory vidí rovnoprávnosť, čo sa týka domorodých žien, ktorú nevidí Mirka. Podľa mňa to nie je spôsobené inými pohľadmi na knihu, ale rôznymi prekladmi. Je to ako porovnávať dve odlišné knihy.
Dobrá poznámka, vedel som to (rôzne vydania) ale neuvedomil som si ako veľmi to môže ovplyvniť závery.
Teď jsem narazila na zajímavou informaci o možném (asi dost pravděpodobném) původu jména Crusoe - Timothy Cruso byl Defoeův spolužák a psal věci jako God the Guide of Youth. (více na anglické wikipedii)
Mirka2778: Přesně, ten Madagaskar... to mě hodně zaujalo :D Zajímalo by mě, kde se stala chyba.
Jinak já jsem četla "delší" překlad a přišlo mi, že k Bohu se obracel hodně, ale byla v tom jistá samolibost. Na začátku se kaje pouze, když mu jde o život a jenco se situace zlepší, okamžitě ve svojí víře polevuje. Na ostrově ji znovu nalézá, ale... přijde mi to takové křečovité, nevím jak to popsat... Ale tohle bude asi vážně optikou doby.
Mě se na Robinsonově osobnosti nelíbí, že nemá v sobě žádnou pokoru ani respekt přestože se nám "vychloubá" svým poučením se.
Bibli moc pročtenou nemám, ale on se nejspíš upjal ke starému zákonu kde je bůh trestající a mě je sympatičtější bůh milující a odpouštějící.
Ja som sa dočítal, (v mojom preklade) že jeden člen posádky zneuctil mladé dievča z kmeňa. "Menovite" aj vedeli ktorý, prichytili ho a potrestali (podrezali mu hrdlo) zvyšok posádky sa ho vybral hľadať, našli ho v hore spomínanom stave a urobili čo urobili.
Mirka, ja nemám pocit, že by v sebe nemal rešpekt a pokoru. Je pravda, že keď sa mu dobre vodilo, zabúdal na boha a začal sa k nemu obracať, až keď sa dostal do problémov. Ale bol si toho vedomý a vyčítal si to. Potom povedzme znovu pozabudol, znovu si to vyčítal, ale to je proste ľudská prirodzenosť, ťažko mu to zazlievať.
Dne 3. července. Zatímco jsem se zotavoval, v mysli jsem se ustavičně vracel ke slovům Písma: „Vysvobodím tě.“ Zdálo se mi však stále, že to není možné. Když jsem tak poklesal v důvěře, napadlo mě, že ustavičně přemýšleje o vysvobození z bídné své samoty, málem bych zúplna zapomněl na ono vysvobození, jehož se mi už dostalo. I tázal jsem se takto sama sebe: Zdaž jsi zázračně nevyvázl z nemoci a z nejhorší bídy, v jaké se kdy kdo octl? Zdalipak jsi již splatil povinným díkem? Bůh mě vysvobodil, ale já nevděčný mu neblahořečil za své zachránění. Co víc bych mohl očekávat.
Tyto myšlenky naplnily mé srdce takovou lítostí, že pokleknuv, děkoval jsem Hospodinu, že mě zachránil.
Dne 4. července. Ráno jsem rozevřel Nový Zákon a počal pozorně číst. (…) Vzýval jsem Boha, aby naplnil mé srdce lítostí, když tu jako náhodou utkvěl jsem při četbě na těchto slovech: „On je povýšen jako Pán a Spasitel, aby dáno bylo lidem odpuštění hříchů jejich.“ Zavřel jsem knihu a se srdcem povzneseným a s rukama pozdviženýma jako v náramné radosti volal jsem hlasitě: „Ježíši, synu Davidův, Ježíši, Ty, Pane a Spasiteli můj, naplň mé srdce lítostí!“
Dne 30. září. (…) Postil jsem se po celý den a trávil jej v nábožném rozjímaní. Poklekl jsem v opravdové pokoře a vyznal se Bohu ze svých hříchů, doznávaje, že trpím spravedlivými tresty, a dovolávaje se Ježíše Krista o smilování.
(Píšem to sem, lebo v preklade QP to nie je.)
Mirka2788: Mně je naopak sympatičtější Bůh starozákonní, protože je spravedlivý. Totiž odpuštění je z povahy věci nespravedlivé: účty mají být vyrovnané.
Dobří vědí, že jsou dobří, proto vymysleli spravedlnost.
Zlí vědí, že jsou zlí, proto vymysleli odpuštění.
Odpustenie je dobré, ale nesmie prekročiť určitú samovražednú hranicu (nie všetko sa dá odpustiť). Odpustenie má zmysel len vtedy, keď ho pochopí aj druhá (vinná) strana ako gesto zmierenia a očisty vzťahu. Inak je to považované za prejav slabosti a podnet k recidíve.
Souhlasím s newtorym.
Rozlišovala bych trest (to by bylo to potrestání vinného námořníka)
a zbytečnou odplatu (to byla ta výprava, kdy se mstil i zbytek posádky na po právu jednajících- trestajících- domorodcích)
masakr v Rusku byl už jen projev fanatika.
Naias: neříkala jsem, že se k Bohu neobracel, nebo obracel málo. Jen, že byla ta zbožnost nevyvážená (podle mě celkem přirozeně). Modlí se, když je v úzkých, jinak moc ne. (Jinými slovy jsi tu napsala víceméně to stejné.)
Celý první díl jsem četla v angličtině z odkazu, který sem dávala VIKa, takže nemyslím, že bych byla moc ovlivněná překladatelem... Palička sice seškrtal hodně, ale celkové vyznění Robinsonovy postavy se pro mě nijak zásadně nezměnilo.
baghira: někde jsem četla, že odpuštění nebylo vynalezeno kvůli viníkům, ale kvůli těm, kteří odpouštějí. Jako schopnost oprostit se od starých křivd, nechat je odejít. Tedy to, že někomu odpustíš, neznamená, že je zbaven viny.
newtory: nejde o to, co se na tom Madagaskaru stalo, ale že trasa cesty se mi zdá trochu zvláštní... ale jak řekla Mirka, třeba to byla běžná trasa :D
Mě přišlo divný už to, že cestou do Indie pluli k Brazílii, neboli 2x přes Atlantik. Kdoví, museli bychom prostudovat i tehdejší námořní mapy.
Mám otázku. V predhovore Plevovho prerozprávania prvého dielu Jarmila Glazarová píše: „Vzpoura námořníků má v původním vyprávění zcela jiný průběh. Byla to nesmírná krutost kapitána a kormidelníka vůči námořníkům, kteří se rozhodli vysadit své trýznitele na pustý ostrov a zmocnit se lodi.“
K Robinsonovmu ostrovu priplávala loď, ktorej mužstvo sa vzbúrilo a vysadilo naň kapitána, kormidelníka a jedného cestujúceho. Ale že by to bolo kvôli ich krutosti, to som tam nenašla. Vy áno?
Mirka: Ano, přesně to mi přišlo zvláštní, navíc pokud se dobře pamatuji, tak v Brazílii byl nějaký problém, kvůli kterému tam nemohli ani prodat nic ze svého nákladu - vzpomínám si, že Robinson měl problém i s dárky pro svého přítele... Takže vážně nechápu, proč jeli přes Brazílii...
Naias: Souhlasím. Nic takového tam podle mého názoru nebylo...
Když má přijít na řadu čtení další knížky, klidně bych vybrala některou z minule nominovaných, ale nejspíš i pozdější příchozí by chtěli do nominací přispět tak jsem zvědavá na další.
RamonVarga, to si pozri v týchto vláknach.
https://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/knihy-v-anglictine-pro-jazykoveho-bridila-3408/str-5#new
https://www.databazeknih.cz/diskuze/diskuze-o-knihach-7/knihy-v-anglictine-4032/str-1#new
https://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/ctete-knihy-jen-v-cestine-nebo-ctete-radi-i-cizojazycne-knihy-3020/str-4#new
Vložit příspěvek