Lenka Lanczová

Nemohu se dočkat další knihy.V minulých letech jsem si zvykla kupovat knížku na každé Vánoce.Dočkám se letos? Jana Bernardová,Chrudim

Už je to téměř dvacet let, co jsem poprvé držela knihu od paní Lanczové v rukou. Byla to kniha Panna nebo Blíženec. Knihy mě provázely téměř celým dospíváním a byly mi útěkem a v některých případech i "návodem" na blížící se setkání se střední školou. Realita byla samozřejmě vždy jiná, žádný z příběhů se mi nikdy reálně nestal, ale knihy byly vtipné a místy i poučné. Autorka popisovala setkání s jevy, které se mohly stát každé z nás. Maminka mi knihy vozila z knihovny ve Slavonicích, kde paní Lanczová pracovala (nebo ještě pracuje:-)?). Některé jsem dostala k různým příležitostem, jednu mám dokonce podepsanou a s věnováním.
Trochu jsem zestárla a asi před rokem jsem zjistila, že některé hrdinky knih zestárly se mnou. Paní Lanczová píše i pro "velké holky" a opět nám ukazuje situace, ve kterých se můžeme ocitnout. Ale na knížky o trápeních s první láskou a o pěkných příbězích, ze kterých po většinou dýchá letní atmosféra, vzpomínám ráda a s lehkou nostalgií. Paní Lanczová jako autorka knih pro dívky je pro mě spisovatelkou s velkým "S" a její romány jsou i po letech pěkným čtením.

Tahle spisovatelka je podle mého názoru nenahraditelná v dívčích románech, je vážně úžasná! Její knížky se dají číst pořád dokola a i když je většina na 'jedno brdo', nikdy neomrzí :)

Tak jsou to kraviny vlastně o ničem, ale podle mě lepší než holčičí romány teď. Tohle jsou pravé romány pro holky. Pro puberťačky. Teď se čte jen John Green, což je škoda. Jsem ráda, že jsem v pubertě četla právě tohle. Po letech jsem si zase jednu mojí nejoblíbenější knížku od této autorky přečetla, protože jsem nemocná a pořád je to super. Čte se to lehce a je to skvěle oddechové. Za mě bude vždy nejlepší série Znamení blíženců.
A líbí se mi, že je v tom cítit Česká Republika. Máme krásnou přírodu a v románech jsou často zmíněna skvělá místa. :)

Knížky od Lanczové jsem četla, když mi bylo nějakých 15 let, jak tady všichni píšete, předháněly jsme se s holkama, kdo jich přečte víc .... je to asi 3 roky zpátky jsem v létě chodila do infocentra na brigádu a o víkendu jsem si půjčila z knihovny (jedna a tatáž budova) knížku od Lanczový a přelouskala jsem jí za noc a nejlepší jsou trilogie Blíženců a Šeptej!! A pak teď nevím, která knížka to je, se mi strašně líbí, že se Lanczová zmiňuje o hlavních hrdinech z trilogie Šeptej :) což člověka potěší :) ... no každopádně knížka Vstupenka do ráje se mi moc nelíbí, asi má ráda knížky s malými puberťačkami :D

Vzpomínám, jak jsem její románky dostávala jako dárek když mi bylo tak 11-13 a potom v patnácti jsem je půjčovala spolužačkám. Jojo, tenkrát mě to čtení bavilo, ale srdcová záležitost jako některé dětské knížky z toho nikdy nebyla.

Pamatuju si, jak jsme se s holkama předháněly, která donese z knihovny u nás ve městě novější úlovek a kdo jich přečte víc... No jo, mládí...

Asi se budu vymykat, ale "Lanczovku" jsem objevila až na vysoké škole. O prázdninách jsem byla pozvaná ke kamarádce na grilovačku a dopadlo to tak, že jsem jí z knihovny vytáhla "Š jako Šarlota", sedla si do kouta a za večer to přelouskala :-). Přestože šlo o jednu ze starších knížek Lenky Lanczové (a ohledně líčení milostných scén velmi decentní), líbila se mi a po návratu domů jsem naklusala do knihovny. Cestou do Prahy do archivu, kde jsem bádala na bakalářskou práci, a zpátky domů, jsem přečetla vždy jednu další knížku, takže během poměrně krátké doby jsem měla slušný přehled o autorčině díle :-). Akorát v určitém okamžiku jsem přestala stíhat a držet krok, protože Lenka Lanczová "chrlí" kolem 4 knížek ročně a pořadníky v knihovně jsou dlouhé :-). Její knížky sice obsahují spoustu myšlenkových schémat, když jich člověk přečte v krátkém časovém úseku víc, je to chvílemi "na jedno brdo", čtenář už po pár stránkách vytuší pointu a s kým hlavní hrdinka skončí, přesto jsou čtivé, nenásilně poučné a hlavně - Lanczová má neuvěřitelný talent na vystihnutí duše dospívající dívky. Četla jsem i nějaké její novější věci určené dospělým čtenářkám, ale není to prostě ono. Lenko, vrať se prosím k psaní románů pro mládež, věřím, že toho máš ještě hodně co nabídnout!

Docela se divím, že si Lenku Lanczovou ještě žádný student nevybral jako objekt své závěrečné práce. Ideálně student aprobace Český jazyk - dějepis, protože v jejím díle lze krásně sledovat proměnu doby a reálií, stejně jako otevřenosti dospívajících ve vztahu k sexu.

a) Místopis:
V Bakově a okolí jsem nikdy nebyla, ale díky autorce je znám jako své boty. Je zajímavé pozorovat proměny oněch míst v průběhu jednotlivých knížek. Pro místní kronikáře doporučuji číst Lanczovou jako zdroj dat o svém bydlišti!

b) Dobové reálie:
V průběhu knížek se krásně dá vypozorovat proměna informačních technologií (hlavní hrdinové nejprve na sebe čekali před školou, sem tam si zavolali, pak se prozváněli na mobily, posílali si textovky, začali si psát na ICQ, skypovat, ...), vývoj hudebních žánrů (v každé knížce má hlavní hrdinka nějakou oblíbenou píseň, kterou si pouští, když je jí smutno - v prvních knihách to jsou Wanastowky, Lucie, později Divokej Bill, ...) či jaké filmy ve své době frčely (vždy se šlo do kina na nějaký dobrý trhák - Muži v černém, Shrek, ...). Stejně tak, co se nosilo a jací frčeli kluci.

c) Postava hlavního hrdiny:
Knížky Lanczové odrážejí i to, jak ve své době vypadal pořádný "frajer". V prvních knihách, kdy se poslouchaly Wanastowi vjecy, to byl dlouhovlasý rebel nosící roztrhané džíny a džínovou vestu na holém těle :-). Později už to byl "skejťák", dredař, týpek s "mecháčkem" na hlavě a kolečkem vousů kolem úst apod.

d) Vyobrazení sexu:
Starší knížky jsou hodně zdrženlivé, autorka se třeba jen omezí na konstatování: "Milovali jsme se". Když v "Š jako Šarlota" bylo, že se milovali ve sprše, měla jsem skoro ruměnec na tváři, jak je to sprosté :-). V novějších knihách už nepřekvapí poměrně explicitní líčení masturbace hlavní hrdinky či samotného aktu milování. Holt doba pokročila :-).

Přestože Lenka Lanczová napsala mraky knížek a čtenář, pokud není skalní fanoušek, se v nich trochu ztrácí, je několik z nich, které se vymykají a stojí za to je mít v knihovně nebo si je alespoň přečíst. Ať už jsou cenné příběhem, nečekanou pointou či mravním apelem.

Osobně se mi líbí celá trilogie Blíženců (o prázdninách vždy sahám po prvním díle), i když dnešním čtenářkám možná přijde v některých momentech naivní, líbil se mi příběh o dívce, která objeví matčin deník (nepamatuji si název), a dost velká hustota byla knížka o dvou spolužačkách, které si jsou podobné, vydávají se za sestry a na chalupu jezdí stopem - každá zvlášť a hrají hru, která dorazí dříve (opět si nepamatuji název; nechci prozrazovat víc těm, co nečetli, ale příběh opravdu není jen o tom, co popisuji :-D, ale ti, co četli, vědí ;-)).

Knihy Lenky Lanczové jsou pro mě oslí můstek mezi těžší četbou. Když se nemůžu odpoutat od příběhu jiné knihy, vždy po některé sáhnu. Stále mě dokáží pobavit. Čte je i moje babička a říká jim chuťovky :D

Lenka Lanczová je taková moje stálice .. více než 15let :-) když je chut si něco rychle přečíst, tak sáhnu jejich knížkách.. nemám jen jednu oblíbenou, všechny jsou skvělé!

I mě knížky Lenky Lanczové doprovázely celé dospívání a moje sbírka je docela obsáhlá - značnou část let totiž hlavní dárky tvořily, právě knížky od Lenky Lanczové...I dnes po tolika letech mezi všemi kriminálkami, fantasy, romány a thrillery občas zabrousím zpátky "do minulosti" a nějakou knížku přelouskám a musím říct, že se i bavím a to je dle mého názoru jedna z nejsilnějších zbraní Lenky Lanczové...některé hlášky jsou totiž nezapomenutelné :-)

Moje srdcová autorka, její knížky čtu dodnes (zrovna mám rozečtené Oranžové blues :-D ), jsou to pro mě stále, i ve 24 letech, super oddechovky :-) Každá má svoje kouzlo, ať už některá z "předmobilové" doby a nebo novější, přesto jsou všechny úžasné, mám jich doma přes 30 a hodlám sbírku doplnit do plného počtu, abych je jednou mohla "předat" dál :-)

Knihy od L. Lanczové jsem začala číst asi ve 12ti letech, některé se mi líbily víc než jiné a ráda se k těm příběhum vracím i když mi je už o 8 let víc :).

Jak už tu bylo mnohokrát zmíněno, autorka, která mě provázela dospíváním. Její poutavé příběhy jsem hltala jedním dechem a milovala. Skoro do každé hrdinky jsem se vžila a ty kluky z přříběhů jim tak nějak lehce i záviděla.. Právě její knihy mě donutily chodit do knihovny, kde jsem si po sléze začala půjčovat i jiné :-) Moje nejoblíbenější je série "Šeptej...", kterou jedinou vlastním doma v mé knihovničce. Ostatní "Lanczovky" jsem si tak různě popůjčovala a zase vracela :)

Spisovatelka, která mě provedla pubertou.. přečetla jsem od ní snad všechny knížky a i teď se k ní ráda sem tam vracím např. k sérii Radka, která je opravdu moje nejoblíbenější :-)

Celkově všechny knížky co jsem od Lenky Lanczové přečetela ve svém mladším pubertálním věku jsem milovala! Byly to právě její knížky které mě ke čtení dovedly. :)

Četla jsem od této autorky pár knih, a jenom těch pár knih mě dovedlo k rozhodnutí, že tuto autorku zařazuji mezi mé oblíbené! Děkuji Vám moc za vaše knihy!

Nejlepší autorka!!!

Lenka Lanczová = moje dospívání. Četla jsem románky i od jiných autorů, ale ty její nikdy nic nepřekonalo.
No, a přiznávám bez mučení - tuhle autorku čtu dodnes (je mi 24) :-D Stejně tak i moje máma :) A i když se mi zdá, že se kvalita Lenčiných příběhů trošku zhoršila, pořád je hltám (ačkoliv teď už spíš trochu s úsměvem :))