Richard Skolek diskuze u knih

Dobrý den, pane premiére.
Jsem spisovatel a lektor tvůrčího psaní a vždy jsem se snažil podporovat začínající autory. Vaše kniha „Sdílejte, než to zakážou!“ mě zaujala, myslím, že máte určitý literární potenciál, a proto jsem se rozhodl, že Vám na ni dám podrobnou zpětnou vazbu, a to zcela zdarma. Sám píšete, že jste vděčný za každou kritiku, která má hlavu a patu, věřím proto, že to padne na úrodnou půdu a že příští knihu již nebudete muset vydávat samonákladem a vnucovat ji čtenářům násilím. Pojďme na to.
Zřejmě nejzásadnější slabinou Vašeho textu je naprostá absence napětí. Má-li být příběh silný a výrazný, musí v něm o něco jít, musí v něm být vyhrocené konflikty, musí docházet k nečekaným zvratům. Vy ovšem předkládáte děj, kde žádná překvapení nejsou a kde se každý problém okamžitě vyřeší. Váš hrdina má za sebou idylická čtyři léta vládnutí, nyní kandiduje znovu, opět se skvělým programem. Je jasné, že ho občané bez váhání zvolí – jednak je Vaše Česká republika „plná lidí s velkým srdcem“, kteří si nenechají „nic nakecat“, jednak je veškerá opozice zcela bezzubá. Protagonista sice na začátku říká, že „teď jde o všechno“, ve skutečnosti ovšem zjevně nejde vůbec o nic.
Dobrou zprávou je, že jste si v příběhu (možná nevědomky) připravil celou řadu příležitostí k různým dramatickým konfliktům. V této verzi zůstávají nevyužité, nebylo by ale těžké knihu přepsat tak, aby se dala číst (případně tyto poznatky můžete využít při psaní dalších děl). Podívejme se na pár konkrétních příkladů, ať víte, o čem mluvím.
Hned na začátku jsme svědky extrémně vypjatého střetu ohledně kvót. Je to velmi slibně rozjeté, čtenář napjatě čeká, co bude, Vy však tuto zajímavou situaci nerozvíjíte – hrdina kvóty tvrdě odmítne a zástupci ostatních evropských zemí tomu jen tiše a obdivně přihlížejí. Proč se s ním nepřou, proč je hned všechno tak, jak řekne Babiš? Konflikt přitom můžeme hledat i na „vyšší“ úrovni. Protagonista například neustále opakuje, že vybudoval hned několik velkých firem – nemohla by některá z nich překračovat evropské právo, neoprávněně čerpat dotace apod.? Na tom by se přece dalo krásně stavět, hrdina by třeba mohl předchozí prohřešky krýt ze své pozice premiéra. Jeho vztah s Evropskou unií by náhle měl daleko větší hloubku a příběh by byl rázem mnohem poutavější.
Velký potenciál má i opozice. U tohoto typu literatury čtenář čeká politický boj a tvrdé soupeření, nejspíš i dost zákeřné. To tady bohužel zcela chybí – opět máte dobře našlápnuto, opět se nabízí řada příležitostí, Vy je ale nevyužíváte. Piráty na scénu přivádíte velmi okázale, čtenář tedy logicky předpokládá, že hrdinovým úhlavním nepřítelem budou právě tyto vlastizrádné zrůdy, on je však ihned rozdrtí. Ve zbytku knihy se již tato pomýlená a arogantní mládež objeví jen dvakrát, pokaždé ve velmi krátkých a nicneříkajících pasážích. Dalším nadějným kandidátem (ačkoliv by ho bylo potřeba představit mnohem dřív než těsně před polovinou knihy) je nepochopitelně lehkovážný Petr Fiala. Ani tento bestiální kravaťák ovšem pro moudrého protagonistu nepředstavuje žádnou konkurenci, po velkolepém entrée se s ním již znovu nesetkáme.
Ptáte se, jak s opozicí pracovat? Kdyby nebyla tak směšná a ubohá, mohly by střety postupně eskalovat – představuji si třeba scénu, kdy hrdina stojí u řečnického pultíku a hřímá „nikdy neodstoupím, nikdy, nech si to všichni zapamatují“. Pokud bychom to spojili s předchozím nápadem ohledně nekalých praktik firem, které Váš Babiš vybudoval, byly by náhle nadcházející volby mnohem dramatičtější, neboť by existovalo nebezpečí, že by v případě prohry mohl skončit ve vězení. K tomu ale nutně potřebujeme nějakého soupeře. Nepůjde-li to jinak, nebál bych se pro tyto účely vymyslet zcela novou postavu – do příběhu by například skvěle zapadal nějaký hrdinův předchůdce z Ministerstva financí, s nímž by se upřímně nesnášel. V tuto chvíli každopádně výraznější záporná postava chybí a čtenář, který celou dobu napjatě čeká na návrat Pirátů či Fialy, může na konci pouze smutně konstatovat, že ti, kteří měli přijít, nepřišli.
Zajímavé vypravěčské možnosti skýtají i synové. Kladu si otázku, proč jste je vypustil – protagonista mluví o obou svých dcerách, syn Frederik je však zmíněn pouze u nákupu potravin do potravinové banky a syn Andrej ml. se v knize neobjeví vůbec. Nemohl by jeden z nich být odbojný a snažit se otci vzepřít? Je to trochu klišé, uznávám, rodina je teď ovšem příliš idylická. Nechci nic přehnaného – nedávno jsem četl politický thriller, kde americký prezident svého nepohodlného syna „uklidil“ do Afriky, a lomil jsem rukama nad tím, jak je to nerealistické – jen takové ty obyčejné rodinné rozepře.
Zásadní nevyužitou příležitost představuje rovněž část s koronavirem. I tady si hrdina se vším poradí příliš snadno a rychle – vše okamžitě zařídí, v rozhodování nikdy neudělá žádnou chybu, v létě 2020 dokonce moudře odmítá jásání opozice a varuje, že může přijít druhá vlna. V textu sice naznačujete drobný přehmat – to, že se právě po létě 2020 otálelo se zpřísněním opatření – je ale zřejmé, že to nelze dávat za vinu Vašemu Babišovi, nýbrž jen a pouze odborným skupinám Ministerstva zdravotnictví, které se nedokázaly domluvit.
Oč by přitom bylo zajímavější, kdyby boj s pandemií tak hladce neprobíhal, kdyby například protagonista sebevědomě prohlásil, že je Česká republika „Best in covid“, jen aby se později jeho země stala jednou z nejhorších. Nebál bych se pracovat i s nevypočitatelností, která je pro podobné události charakteristická – hrdina by například mohl slíbit, že plošná opatření již nikdy zavádět nebude, jen aby to záhy musel porušit.

(Zbytek zpětné vazby se sem bohužel nevejde, celou ji ale najdete na mém blogu. Odkaz sem dát nemůžu, s moderátory DK není rozumná domluva a nelze jim vysvětlit, že když někdo dočte až sem, zřejmě to nebude považovat za spam.)

Pokud máte rádi Star Trek nebo českou literaturu, nekupujte si tuto knihu. Na místo nakladatelství Laser-books tak možná nastoupí někdo, kdo nebude podvádět autory. Více zde: http://richardskolek.blog.cz/1602/jak-mi-nakladatelstvi-laser-books-ukradlo-a-prepsalo-povidku.