marlowe
diskuze
Vsadím levou botu, že pajonek se URČITĚ zlobit nebude! :-)
Rakso, já odpovím za ecyklopedii: VÝBORNĚ! Zrovna jsme dokoukali.
A z Rick a Morty viděli zatím první dva díly - a i tohle vypadá skvěle!
Encyklopedie, naprostý souhlas, Petersenova Ponorka z roku 1981 je opravdu excelentní! I já vřele doporučuju. Vždycky si vybavím tu klaustrofobickou "stísněnost prostoru", plesnivý chleba a především to TICHO a ČEKÁNÍ...
Alekis, parádní povídka, vysekávám poklonu. Budu si ji muset přečíst ještě jednou, aby se mi ty impresionistické záblesky lépe poskládaly do výsledného obrazu.
Jen tak dál!
Jestli ti to nevadí, ty vykřičníky použiju i PRO SEBE!!!!!!!
Ještě se vracím k tomu Temnému kraji. Encyklopedie má naprostou pravdu co se týče té policejní squadry, to jsou fakt kriminalisté na palici (s výjimkou zábavného Pepči Slámy), ale na druhou stranu má seriálek kolem sebe takovou nějakou zvláštní auru (atmosféru?), takže - ač zavilý nepřítel amatérismu - jsem celou první řadu dokoukal ve zdraví a s chutí se vrhnu i do dvojky.
Knihovníci, možná byste měli Bradburyho román 451 stupňů Fahrenheita pomalu přeřadit z oddělení sci-fi na regál "Romány ze současnosti".
Řekl bych, že to je nestvůrné.Takhle to dopadne vždycky, když pár blbců vymyslí nějaký -ismus a mlčící většina se "mlčky" nechá hnát na porážku.
Mohu jedině potvrdit - inspektor Láska je sázka na jistotu.
Ono tohle k psaní prostě patří. Člověk píše a píše ("za zavřenými dveřmi", jak říká Stephen King) - a pak má najednou vyjít ven a NĚKOMU to svoje psaní ukázat. Je to horší, než jít k zubaři. Já měl vždycky příšernou trému, i když jsem něco "napsaného" šel ukázat třeba jen své manželce... :-)
alekis,
děkuji za "dovysvětlení souvislostí". A opět souhlas se vším, cos napsala! Nakonec i s tím "smeknutím před dobrými autory" - naprosto přesně vím, o čem mluvíš, neb i já znám své pappenheimské... :-)
Alekis, tohle byla hezká tečka. Takové mateřské pohlazení... :-)
Ale na druhou stranu, když se na tebe kamarád obrátí s prosbou, zda bys mu neřekla svůj názor na chatičku, kterou si svépomocí postavil na zahrádce (a Simon přece jasně napsal: "Prosím vás o Váš názor"), přece mu nemůžeme tvrdit, že domek je krásný, když na první pohled vidíme, že se při prvním fouknutí větru sesype!
Nicméně, Alekis, se vším, cos napsala, souhlasím! Číst, číst a číst - a psát, psát a zase psát. To je jediná cesta. A poslouchat, jak lidi mluví, dívat se, jak se chovají, jaká dělají gesta, vnímat jejich vzájemné vztahy... To je základ - a pak už je jedno, jestli píšeme detektivku nebo sci-fi.
A malý dodatek: Určitě nezačínat románem, ruku si nejlépe vypíšeme na povídkách.
Simone, tohle je vlastně nejtěžší fáze disciplíny zvané "psaní". Nikoli vymýšlení příběhu a nikoli jeho přenášení na papír (do počítače), nýbrž nalezení odvahy a předložení finálního produktu veřejnosti. Mnozí z "pisálků" k tomuto kroku nikdy odvahu nenajdou – takže v tomhle jsi prokázal notnou dávku statečnosti.
A teď už k tvému textu.
Především bych chtěl zdůraznit, že zde vyjádřím pouze SVŮJ OSOBNÍ názor – a v žádném případě si nenárokuji patent na neomylnost.
Začnu rovnou verdiktem: Sorry, Simone, ale vůbec to není dobré! Tu ukázku jsem přečetl, to ano, ale naprosto mě nezaujala, nikde vzadu v hlavě mě nic necinklo, ani náhodou se neobjevily otázky typu: Jak to asi bude dál? Jak se bude příběh vyvíjet? Celý ten text je neskutečně začátečnický, kostrabatý a slaboučký, to si řekněme na rovinu, a ze všeho nejvíce mi připomíná podrobněji rozepsanou anotaci (stručné shrnutí). Jako bys nám tu chtěl stylem "školní sloh" odvyprávět obsah nějakého románu či povídky. Jen letmé klouzání po povrchu bez viditelné ambice alespoň trochu se zavrtat pod povrch. Jasně, ukázka je příliš krátká na to, aby mohla rozhodit sítě, ale u dobrých knih a povídek tě autor polapí hned na první stránce – a řada mistrů tě zaháčkuje už první větou!
Největším průšvihem jsou podle mě dialogy. Zkus si je přečíst nahlas (to vždycky pomůže). Nebo si tu úvodní scénu představ, jak by asi vypadala ve filmovém provedení. Dva policisté, kteří TAKTO hovoří nad obětí. Garantuji ti, že 80% diváků by v tu chvíli raději přepnulo na Ordinaci v Růžové zahradě! Takhle šroubovaně OPRAVDU nikdo nemluví. Možná kdyby šlo o humoristickou povídku, která by měla zobrazit scénku se dvěma policejními mamlasy, možná bych dokázal přimhouřit oko, ale – pakliže má jít o "vážnou" detektivku – je tenhle typ dialogů zcela mimo mísu! Takhle určitě ne!
Dialog musí být alfou omegou příběhu, musí být jeho krví, která roznáší kyslík, musí dýchat, musí mít rytmus – a musíš mu, coby čtenář, stoprocentně věřit. A říkat si: Ano, takhle přesně by to vypadalo ve skutečnosti. Nerad to říkám, ale tvoje dialogy jsou prkenné a od první do poslední řádky šustí papírem.
Nevím, jestli si člověk může vědomě vypěstovat "cit pro jazyk", každopádně já v tom textu vnímal jeden rušivý šum vedle druhého – jako kdybych poslouchal poškrábanou vinylovou desku. Třeba slovo "stopa" se v té kratičké ukázce vyskytuje 9x!!! (O dalších "škrábancích" se zmiňuje alekis – ale našlo by se jich daleko víc – jen tady k tomu není prostor.)
Nebudu tě, Simone, unavovat výčtem hříchů, kterými se tvůj text jen hemží (být učitelem slohu, byla by ta ukázka víc červená, než černá) – spíše ti doporučím naskládat si k posteli dobré romány dobrých autorů a detailně (jako bys na texty koukal drobnohledem) se seznámit s tím, jak to dělají oni. Jak otevírají příběh, jak staví dialogy, jak pracují s popisem, s vypointováním scén, s tvorbou charakterů atd., atd. A PŘEDEVŠÍM si sežeň naprosto skvělou učebnici od Staphena Kinga "O psaní" (https://www.databazeknih.cz/knihy/o-psani-1144) a s tou uléhej i vstávej, dokud se ti poučky z ní pořádně nezadřou pod kůži! A samozřejmě dál piš!
Přeji ti hodně štěstí!
Všem milovníkům Ludvíka Součka doporučuji Neffovo "Tušení podrazu" - velmi zajímavý a neotřelý (a tak trochu kontroverzní) pohled na českého scifistu.