marimari
diskuze
Tuhle spisovatelku mám velice ráda a většinu jejích knih vlastním. Jsem starší knihomolka a já mám nejraději Živá a mrtvá, Králův generál, Let sokola a Juliův vzestup- psychologický román, z kterého až mrazí.
Našla jsem v knize výplatní pásku čtenářky, která měla pocit, že je její práce málo ohodnocená. Tak jsem se pobavila a nechala si to pro sebe.
Nemám syny, nebyla jsem na vojně, patřím také mezi seniory. Celý život jsem pracovala s dětmi a je pravda, že děti kopírují dospělé a hlavně rodiče. Základ všeho je v rodině. Také důležitou roli hraje prostředí a společnost, ve které dítě vyrůstá. Záleží i na povaze a jak dalece je jedinec schopný stát za svým, aby si nezadal před ostatními. Také šikana nečeká až na vojnu, ale klidně číhá už v mateřské škole. Mezigenerační spory jsou staré jako lidstvo samo, ale slušnost, ohleduplnost, úcta a vstřícnost by měly mezi lidmi zůstat trvale.
Také jsem čítávala s baterkou pod pokrývkou - celou sérii K. Maye- Ve stínu padišáha- asi 7 svazků v 6. třídě a mnoho jiných. Kdysi jsem si psala seznam, ale brzy přestala a ztratila. Také čtu od dětství a je to pořád moje nejoblíbenější zábava. Už ale nečtu v posteli, Někdy se potichu kradu do postele nad ránem, abych nevzbudila manžela. Mám výhodu, že už 30 let vedu knihovnu v místě svého bydliště a knihy také do fondu nakupuji. U některých jsem první čtenář.
Mám ráda příběhy historické, současné, detektivky, také naučné. Příběh musí být reálný, čtivý. Zajímají mě mezilidské vztahy, historické události, příroda. Říkám, že kniha musí být o něčem- obohatit, poučit, pohladit. Plytké, hodně vulgární dialogy o ničem mě štvou, nemusím ani moc přeslazené. Když o tom po přečtení několik dní přemýšlím, tak jsem spokojená.
Ken Follett- Pád titánů, Zima světa, Hranice věčnosti, Marie Cristenová- Požár v klášteře, Hodina Benátčana, Flanderská pečeť, Dámský mír, Robert Merle- série sedmi knih o lékaři Petrovi ze Sioraku
Já znovu Via Mala, Hakim- John Knittel, nebo znovu Mrtvá a živá- Daphne du Maurier
Napadá mě Zolův román - U štěstí dam, také série Marie Cristenové - Požár v klášteře, Knížata krve od Schlogela, Nancy Cato- Srdce kontinentu, Howard Fast- Nová země, Noah Gordon- Šaman, Daphne du Maurier- Juliův vzestup a pád, Arthur Golden- Gejša.
Zdravím, prosím poraďte, jedná se o starší román, hlavní hrdina- student lékařské fakulty, po skončení pracuje v nemocnici, zachrání dítě přítele při záškrtu tím, že zavede do průdušnice trubičku pro usnadnění dýchání, sestra, která má za úkol kontrolovat průchodnost, odejde pro svačinu a dítě se udusí. Díky.
Národní báchorky a pověsti Boženy Němcové- dva díly vydané v roce 1950. Od té doby nevyšly takhle kompletní, obsahují vedle známých i méně známé, -O Maryšce, Vodní paní, O třech zakletých psech, Alabastrová ručička...
zdravím všechny a také trošku přidám. Kromě výše uvedených ještě Daphne du Maurier, John Knittel, sestry CH. a E. Bronte¨, Stendhal, mám ráda A. Lustiga, B. Březovského, K. Nového, K. J. Beneše, J. Sekeru. Je pravda, že záleží i na věku čtenáře. Co se nám líbilo v ... nácti, už se třeba nelíbí později.
Také si myslím, že hodnocení až tak nerozhoduje o kvalitě knihy. Myslím si, že každý jedinec vnímá všechno kolem sebe na základě vědomostí, rozhledu, zkušeností, bohatství nebo absence citů, zájmů, důležitou roli hraje věk, čtenářská vyspělost, ale také momentální rozpoložení. Když je mi s knihou dobře, něco se dozvím, příběh není přitažený za vlasy a po přečtení mě nutí ještě nějaký čas k přemýšlení, tak mě je úplně jedno, jestli ji někdo odsoudí jako odpad.
Rozhodla jsem se, že si znovu přečtu dvě z mých oblíbených knih, ke kterým se v průběhu svého života vracím. Mrtvá a živá a Třicet let na zlatém severu. Jsou to knihy mého srdce a jsem moc ráda, že je mám.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až dá někdo na pivo.
Je mu to platné jak brýle v ...li.
Lže jak Tass