kní
diskuze
Andělská Navarová - která již je v nebi sama andělem - zpívá Andělskou a Do nebes - to se Ti povedlo, bytost :)
Taky se mi po ní stýská...
Jak jsem zjistila nikoli včéra, ale předevčířem, i Tomana "kluci vyhodili z kapely"... aj-ja-jaj
https://www.youtube.com/watch?v=_kzOIWZum-0
My, chorobní čtivci, potřebujeme občas vyskočit, odhodit knihu či čtečku a zařádit si!
A není to žádné placebo, i kdy je:
https://www.youtube.com/watch?v=DHQngnnHE_0
Ještě v tom Respektu je - m.j. - v pravidelné rubrice Dopis z - tentokrát z Wisconsinu "Jmenuji se Lidixe - Tomáš Nídr v něm o Salvadořance Lidixe Montoya - která jmenuje se po české obci Lidice. Divila se, že v ČR žádné ženy s křestním jménem Lidice nejsou, když jinak jsou všude po světě. Mají i fb skupinu. Kromě jejího pohnutého osudu se čtenář dozvídá i o její lásce k fotbalu - "Když jsem byla holka, mým nejoblíbenějším hráčem byl Tomáš Skuhravý. Pamatuješ na něj?" - její syn se jmenuje Pavel - hádejte po kom... ("To má po Nedvědovi, jak ten skvěle hrál!")
Taky je tam pravidelně program Knihovny Václava Havla. V březnu tam je m.j. bude třikrát pořad Magnesia Litera.
RESPEKT Respektu č. 10/2019:
Vlajka nad Prahou
Vedení Prahy oznámilo, že bude po čtyřech letech nad hlavním městem opět vlát tibetská vlajka. "Rozpravy o lidských právech by neměly být něčím, od čeho se čeští politici distancují," prohlásil primátor Zdeněk Hřib, který se tento týden setká s předsedou tibetské exilové vlády Lozangem Sanggjäem.
Když začne zvonit budík, uvědomte si, jak se mezitím váš dech zpomalil a jak máte uvolněné tělo i mysl. Zakončete meditaci stejným způsobem, jakým jste ji začínali:
Cvičením této meditace
se zklidňuji a uvolňuji,
jsem šťastnější a všechno, co dělám, se mi daří
lépe,
pro mé vlastní dobro i pro dobro ostatních.
Kéž jsou všechny bytosti šťastné
a naleznou pravou příčinu štěstí.
Kéž se všechny bytosti vymaní z utrpení
a z jeho skutečných příčin.
Kéž všechny bytosti žijí ve zdraví v hojnosti.
Kéž všechny bytosti naleznou nejvyšší smysl
svého života
a jsou inspirací pro ostatní.
Zaměřte svou pozornost k nosním dírkám. Vnímejte, co cítíte, když nadechujete, a co cítíte, když vydechujete. Vnímejte nádech... a výdech. Při dalším výdechu si v duchu řekněte číslo jedna. Při následujícím výdechu počítejte dva, potom tři a čtyři. Počítejte vždy čtyři dechové cykly a pozornost zaměřujte na vnímání dechu v nosních dírkách.
***
Všimněte si, jak se během meditace dech docela přirozeně zpomaluje. Sledujte, jak začíná nádech, jak probíhá a jak mizí. Kdykoliv se vaše mysl někam zatoulá, nebo začne být ospalá a otupělá, jednoduše se vraťte zpátky k předmětu meditace: ke svému dechu
Tady a teď si dovolte nemyslet na nic, čím se obvykle zabýváte. To, o čem jste až dosud přemýšleli, pokládejte od tohoto okamžiku po celou dobu meditace za zcela nepodstatné. Teď je čas, kdy máte úplné volno a nemusíte na nic myslet. Můžete si odpočinout, znovu najít rovnováhu a doplnit energii. Snažte se být čistým vědomím - bez minulosti a bez budoucnosti. Zkuste být jen tady a teď.
***
Svůj záměr meditovat vyjádřete tím, že buď nahlas, nebo v duchu řeknete následující afirmaci:
Cvičením této meditace
se zklidňuji a uvolňuji,
jsem šťastnější a všechno, co dělám, se mi daří
lépe,
pro mé vlastní dobro i pro dobro ostatních.
what about meditace?
třeba tahle kočičí - z knihy Dalajlamova kočka a umění meditace (ještě jsem ji nezkoušela - nemám totiž kočku) - je krátká, jen 10 minut, ale popis je delší, tak bude na části:
Najděte si nějaký tichý kout, kde vás nebude nic rušit. Takové místo, kde by se kočka cítila příjemně a v bezpečí. Může to být například podlaha u vás v ložnici, kam zrovna dopadá zvenku slunce. Vypněte vyzvánění telefonu. Nastavte si jemné buzení po deseti minutách. Nemusíte si sedat do lotosové pozice, sedu se zkříženýma nohama. jestli chcete, klidně si vezměte pár polštářů z pohovky, dejte je na zem a posaďte se na ně. Pokud se vám bude pohodlněji sedět na židli, můžete si sednout na židli, ale měla by mít rovné opěradlo.
***
Záda držte zpříma, ale zároveň uvolněně, ruce složte do klína, pravou dlaň na levou jako dvě mušle. Špičky palců spojte, abyste uzavřeli energetický obvod. Ramena nechte pohodlně spuštěná dolů a dozadu. Zavřete oči a uvolněte svaly obličeje. Špičku jazyka opřete o patro za horními zuby. Pokud máte velmi aktivní mysl, mírně skloňte hlavu, jste-li unavení, hlavu naopak napřimte.
Chtělo by to odjet do CERN-u, pohovořit si se všemi zaměstnanci včetně vedení, přečíst si ten dokument o rozvázání pracovního poměru. Pak bychom teprve měli dostatek informací a mohli si utvořit názor.
Hlásání rozkladu západní společnosti vinou genderu... je, dle mého soudu, jen další fanatická ideologie založená na několika vhodných fragmentech dění.
Nebylo by lepší všímat si více, co nás spojuje, než v čem jsme odlišní?
Ošklivý CERN, hanba mu! (Jestli to udělal bezdůvodně /jen na základě výstupu nějakých křiklounek/). :)
s překvapením zjišťuju, že ten článek je na webu Respektu odemčený - takže pokud vás Elfie Hamburg nebo Oodi Helsinki zajímají, koukněte na ně:
Myslím, že novými knihovnami ten dluh nezhoršujeme... :)
Právě ta helsinská Oodi byla postavena podle časového i finančního plánu a vcelku skromný rozpočet (100 milionů €) nebyl překročen. Nedávno o ní (a o hamburské Labské filharmonii, jejíž stavba naopak rozpočet mnohokrát překročila - ale je nádherná) byl rozsáhlý článek s mnoha fotografiemi v Respektu. Skoro uvažuju o emigraci do Finska... Sice dobropřejně, ale závidím. :-|
k povinné četbě:
... Například Harry Potter. Když jsme mluvili s učiteli na školách, zda by měl být zařazen do povinné četby, rozdělili se na dva tábory. Generace pod 40 let bylo pro, starší generace proti. Mezi dětmi je ale nejoblíbenější a takový čtenářský fenomén je velmi vzácný. Je škoda ho nevyužít.
Čím může četba Harryho Pottera žáky obohatit?
Dal dohromady dívčí i chlapeckou populaci a nepamatuji si, kdy se to nějaké knize naposledy povedlo. Holky možná zajímají mezilidské vztahy v kolektivu, zatímco kluci jdou po dobrodružnějších zápletkách, každý si v něm ale něco najde, a nadto dokázal zaujmout i rodiče. V Harrym Potterovi je mnoho nosných témat, například přátelství, spravedlnost, má silný sociální motiv, neboť hlavní hrdina pochází z neúplné rodiny. Je tam několik rovin, se kterými se dá pracovat.
Můžou mít detektivky podíl na tom, že se ve Skandinávii tolik čte?
Určitě. Detektivky tam mají tradici, jsou brány jako součást kultury a těší se určité prestiži. Neodsouvají se na okraj coby "žánrovka". Čeští spisovatelé jsou proti tomu vychovaní tak, že i když budou psát špatnou takzvanou vysokou literaturu, pořád budou o jedno patro výš, než kdyby psali sebelepší detektivky. Často máme pocit, že bychom se měli cítit provinile, když dáme přednost Agatě Christie před Franzem Kafkou. Ve Skandinávii tomu tak není. Čtenářská kultura funguje dobře tam, kde narážíte na bariéry a těmi může být třeba povinná četba nebo právě vyčleňování "žánrové literatury".
To je pěkné, nad 50 %. :) (ale svou roli tu možná hrály odpady z ideolofických důvodů od profesionálních nadělovačů - nečtenářů, řekla bych, že je to jeden z titulů, ke kterým se slétávají)
Remarquea jsem také četla kolem dvaceti, později už ne, tak nevím, jaký bych měla názor teď.
V poslední době se velké oblibě těší detektivky, zejména ty severské. Pozvedly nějak žánr, který byl obvykle považovaný za oddechovější?
Na detektivku se dívá svrchu neprávem. Má své funkce. V určitém věku už např. nechcete číst pohádky nebo foglarovky, ale získat kontakt s reálným světem a to umějí detektivky nabídnout dokonale. Příběh musí být zpracován realisticky, ukazuje skutečné motivace... Severské detektivky žánr posunuly v tom, co může detektivka být, protože jsou to spíše takové společenské romány. Vždy se v nich řeší nějaký palčivý problém.