kirjava
diskuze
Ray Bradbury - Kaleidoskop,
Eduard Štorch - Minehava,
Jeanne Birdsall - Penderwickovi
Také mi nové (ne)dělení nevyhovuje. Až po rozkliknutí zjistím, že knížku, kterou bych si koupila někdo nenabízí, ale poptává. Podle mě to jde proti rozumu. Je to krajně matoucí a nesmyslné.
Dnes jsem slyšela že "muž je jako matematická rovnice - nikdy nevíte, kdy ho uvidíte se dvěma neznámými".
jen by ráda podotkla, že kučovnica se u nás říká speciální motyce do špatných podmínek. Je to takový polo-krumpáč.
Ještě mi v tom hluckém výčtu chybí moje oblíbené -
na dolním konci si prdl a na horním sa posrál. Neboli než zpráva dojde k cíli, tak pěkně nabobtná...
Mám spoustu krásně ilustrovaných knih, ovšem jedna vede - Otčenáš Alfonse Muchy. Je skvostný.
Já byla vychovávána poučkou že "Mráz kopřivu nespálí..."
Barushenka:
Nemohou to být tyto pohádky? Kdysi dávno jsem je četla a pamatuji se, že jsem se dost bála...
https://www.databazeknih.cz/knihy/jak-jsem-plul-ke-kralovne-severu-26269
Hun - myslím, že jde hlavně o to, že se jedná o jednu z těch prvních červených knihoven, které utvářely žánr a nebyla psána prvoplánově jako čtení pouze pro dámy. Já na knihách Austenové oceňuju hlavně ten jemný humor a ironii, se kterou jsou jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi vykresleny. Jde tam hodně i o kouzlo starých časů, které ovšem nikdy neexistovaly. Toto se ve filmovém zpracování nevyhnutelně ztrácí.
Myslím, že především záleží, ostatně jako v každé knize, na tom, jak si čtenář knihu přebere a na co se zaměří.
Někde jsem četla, že knihy této autorky byly velmi oblíbené za I. světové války mezi britskými vojáky, protože v nich nacházeli domov. Ideál klidu a pokoje, který je utěšoval. A to je myslím nejvíc, čeho může červená knihovna dosáhnout, ne?
Jo a velkým fanouškem byl údajně i sir Winston Churchill...
Já mám ráda tuto autorku:
http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/katie-fforde-2899
knížky jsou milé, vtipné a hrdinkami nejsou pouze mladé a krásné slečny.
A pak knížky
http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/jayne-ann-krentz-2271
ale mám raději ty ze současnosti. Historické bývají říznuté nějakou mystikou a alchymií apod. a to mi moc nejede.
Něco jako toto?
http://www.databazeknih.cz/knihy/pinkmuffin-berryblue-predmet-zatoulany-e-mail-44682
Bála jsem se, že budu dlouho hledat, ale mám ji! Je od Ježíška, a už jsem se na ni chystala. No nic, ještě chvíli počká.
http://www.databazeknih.cz/knihy/eclipse-bay-trilogy-eclipse-bay-usvit-297487
První věta zní: "Vyhodit mě?"
Zdá se mi ale, že formulace tohoto bodu je trochu nešťastná, nemělo by být spíš Kniha, jejíž první věta JE otázkou?, anebo Kniha, která začíná otázkou?
Než jsem šla nedávno na operaci, tak jsem doma prohlásila, že pokud to nevyjde, tak chci odpočívat se svou knihovnou a jako nejschůdnější se jim jevilo mě spálit a postavit někam do zadní police knihovny ať nejsem vidět. Protože pálit knihy je barbarské a kopat takovou jámu by nikdo nechtěl a elektřina na svícení je drahá...
No naštěstí to dopadlo dobře, tak na tom ještě zapracujeme.
To mi připomnělo bratra. V létě prohlásil o kolemjdoucí: To je holka jak hranolka - chudá a spálená...
1) Čtu denně a když se mi podařilo odjet do Řecka, tak jsem při návratu měla téměř absťák a louskala pak skoro každý nápis latinkou...
2) Proč čtu? Protože to umím a protože mě to těší. Zamilovala jsem si čtení ve druhé třídě, kdy jsem zjistila, že číslic je oproti abecedě sice jen deset, ale ty hrůzy, co nás s nimi nutili provádět.... Zato písmena se stačilo naučit jednou a pak je jen číst. Propadla jsem se do světa zázraků a zůstávám tam. V knihách najdu to, co mi chybí a co potřebuji - jiné světy, osudy a spousty dobrých rad a zajímavých informací.
3) Nevím, jakou knihu doporučit. Já jsem začínala na školních čítankách přečtených přes prázdniny a čtyřlístku, bratra naučil číst až Harry Potter. Je to věc osobního vkusu a nálady okamžiku.
Z našich luhů a hájů bych doporučila starší sérii Páté srdce od Lucie Lukešové. To je vyloženě letní dívčí čtení. Já osobně čtu každé léto (už přes dvacet let) dobrodružné knížky Artura Ransomeho, popisuje prázdniny, jaké jsem vždycky toužila zažít...
Andy0892: mám ji doma, je to tahle kniha: http://www.databazeknih.cz/knihy/byl-jednou-jeden-hrad-8219
Tu si asi nevzpomenu, ale první půjčená z knihovny byla Z deníku kocoura Modroočka.
Mám ráda taková místní pořekadla, bývají hodně zajímavá.
U nás v obci se o někom, kdo zemřel říká, že už je "za Sadílkovým".
Oni totiž kdysi dávno jedni bydleli na konci ulice a za nimi byl už jen ten hřbitov...
Když už jsem u toho místa odpočinku, dnes jsem byla "ukludit ložnicu" - okopat a omýt náhrobky, ještě byly zapadané saharským pískem.