keri.H diskuze

Po poměrně chladném a deštivém září se babí léto rozhodlo, že ještě neřeklo poslední slovo, a říjnové dny byly prozářené sluncem.

(Šárka Hieková - Jak chutná naděje)

Eicherik: Hokej moc často nesleduji a včera ani nebyl čas, neteř slavila narozeniny, ale občas jsem koukla.

Na obrazovce běžely titulky a Laila ještě neusnula.

(Sara Nisha Adams - knihovna malých zázraků)

Jdu se ponořit do příběhu jednoho seznamu knih a do osudů dvou hlavních postav, vše se odehrává v Londýně (Knihovna malých zázraků).

Eicherik: Jsem zvědavá, jak tě bude bavit Doktor chodí tiše.

Já se chvíli podívám určitě do Tivedenu s jedním kouzelníkem. (Kouzelníkův únik z reality).

A když bude čas, možná se podívám i do jedné knihovny v Londýně, kde mě zaujal něčí seznam četby. (Knihovna malých zázraků).

Já jsem v roce 1922 (nevím, kde přesně se děj odehrává, to jsem v knize nějak nepostřehla, že by bylo napsáno) a hledám autorku obrazu, přes který jsem se tam dostala mezitím se zamotávám do různých věcí. (Alma a Svět obrazu).

Já se pohybuji mezi Prahou a nějakou vesnicí (Nikdo není sám).

Ušklíbne se na mě účastně, ví, že to je blbý.

(Petra Soukupová - Nikdo není sám)

„Jak už jsem říkal, možná by bylo lepší, kdyby si člověk tuhle otázku nikdy nepoložil.“

(John P. Strelecky - Kavárna na konci světa)

Eicherik: Myslím, že je jedno, jestli tam jsou hodiny nebo hodinky, taky bych tam knihu dala.

Název vesnice v knize uveden není, ale jedná se o společenství lidí, kterému vládne Rada moudrých a kde rozhodují o životech všech lidí.

Marika Vanova: To zhodnotit nemůžu, byla to první kniha od autorky, kterou jsem četla.

Marika Vanova: Les dočtený a musím říct, že mě autorka zaujala vyprávěním a byla jsem zvědavá, jak to skončí a konec mě překvapil, ale zároveň to bylo dost náročný čtení.

Měla pravdu a bylo od ní hezké, že mi tu otázku nepoložila před celou třídou a počkala, až budeme samy.

(Alena Mornštajnová - Les v domě)

Marika Vanova: U nás mají několik výtisků + e-knihu, ale zatím jsem nečetla ani první díl a nevím, jestli budu, i když jsem knihu původně plánovala přečíst.

Pustila jsem se do knihy Les v domě, kterou jsem měla na seznamu delší dobu a kniha ve mě dost vyvolává emoce. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.

Já dnes skončila road trip (Den je krásný), takže budu začínat jinde, ve světě, kde nejsou války, zločiny a kde je vše řízeno určitými pravidly (Lois Lowry - Dárce). Před pár lety jsem viděla film, který se mi líbil, tak jsem zvědavá, jaká bude kniha. :)

„Ashton říká, že velká láska je jako písek na poušti, když ho zvedne a promíchá vítr. Když znovu spadne, vypadá stejně, ale vůbec to tak není. Za tím zdáním jsou milióny zrnek písku, která se rozbila, poškodila, polámala, skončila úplně jinde, než byla předtím, a už nikdy nejsou stejná jako dřív.“

(Amabile Giusti - Den je krásný)

Nacházím se ještě v Kentucky, ale budu pokračovat v další cestě jen tak někam náhodně. (Amabile Giusti - Den je krásný)

„Ne, nejsme všichni stejní.“

(Amabile Giusti - Den je krásný)

„To je tak důležité se něčím stát? Musíme se nutně identifikovat s nějakým plánem, profesí, místem? Nemůžeme prostě jen být tím, kým jsme? Lidmi, kteří žíjí den za dnem, nevrhají stíny, nepočítají."

(Amabile Giusti - Den je krásný)

Jenže já ten dokonalý život už nechci.

(Amabile Giusti - Den je krásný)