jana0400
diskuze
Co si myslíte o LitRPG? Začala jsem číst tento žánr před pár dny a po počátečním jakémsi zmatku mi tento žánr přijde velmi zajímavý.
Nejnověji jsem nedokázala dočíst knihu Předurčený, fakt jsem se snažila, ale není to můj šálek kávy.
keri.H: Četla jsem knihy v obou variantách, tedy ne konkrétně tento titul, mám na mysli obecně vzato.
Podstatnější rozdíl to pro mě není, ale daleko více knih, které jsem četla, je psáno ve 3. osobě.
Zdravím,
zajímalo by mě, jak moc/nebo jestli je pro vás náročné navázat na děj, když na pokračování série musíte čekat?
Jde mi o to, že jsem 2 měsíce čekala až vyjde další kniha série a teď mě samotnou zajímá, jak se mi myšlenkově podaří navázat.
Já se toulám českou minulostí (Ženy z rodu Přemyslovců), pak se hodlám opět ponořit do minulosti Starého Egypta (Království faraonů).
Momentálně jsem na vlně Starého Egypta - 200 let egyptologie
Kdysi jsem se snažila knihy dočítat bez ohledu nakolik mě nudily, ale pak jsem pochopila, že nechci ztrácet čas - pro mě - nezáživnými až otravnými knihami, když je jich plno, které mě naopak fascinují.
Naposledy jsem znechuceně odložila ságu Stmívání a předtím Lásky českých královen.
Reklamy...
Obecně mě v souvislosti s tím napadá leda, že mě neskutečně vytáčejí. Na TV se nekoukám už nějakých 20 let. Reklamy mě žerou natolik, že "odcházím" na netu ze stránek, kde mají zakázaný AB.
U mě je to jak kdy, nesnažím se rvát rekordy za každou cenu. Loni jsem měla těžký útlum na čtení, takže proč se nutit.
Mimo zahrádkářskou sezonu obecně čtu daleko víc. Konkrétní čísla nejsou určující.
Eicherik: Verneovky jsem v dětství vyloženě hltala, milovala jsem je. Je pro mě samotnou zvláštní, že je to snad jediný autor, u kterého jsem neměla snahu srovnávat knihy a jejich filmové adaptace. Jakoby to spolu vůbec nesouviselo.
Stalo se někomu z vás, že jste byli zvědaví na knižní zpracování toho, co jste viděli jako film/y a nakonec jste byli zklamaní?
Osobně momentálně začínám číst Stmívání a zatímco filmy se mi poměrně líbily, tedy ne, že by mě nadchly, ale knižní předloha se mi zatím zdá rozhodně spíš odrazuje než láká.
U mě je to docela složité, nemůžu si číst někde, kde mi do knihy svítí slunce, protože mi pak slzí oči, i odraz od papíru knih mě dokáže oslnit. Taky se mi špatně čte v průchozí místnosti nebo vsedě.
Ke čtení prostě potřebuju klid svojí postele :-)
Já se momentálně nacházím někde na pomezí pověsti a reality - čtu o legendě/historii o Oldřichovi a Boženě.
Jinak abych i sama napsala, jak si vybírám knihy ke čtení. Momentálně (přesněji od Vánoc) to bylo/je po doporučení mých bratrů, kteří mi jednak knihy na Vánoce darují a pak vedeme poměrně dlouhé diskuze na téma nových (i relativně) autorů sci-fi a fantasy, což je naše společné téma.
Mám teď docela dobrou zásobu knížek ke čtení, ačkoli je pravda, že jsem už zabrousila i k mamčiným zásobám, kde jsem si vybrala komínek literatury historických faktů.
Nevím, jak to máte vy, ale sama nejsem schopná číst stejnou knihu dříve než asi po deseti letech. Příběhy si celkem dobře pamatuju a když si chci přečíst knihu dříve než se mi příběh vykouří z hlavy, mám velmi nepříjemný pocit, že děj znám a nedokážu číst.
Marika Vanova:
Osobně audioknihy nevyužívám, uspávají mě.
Zdravím zdejší komunitu,
jak si vybíráte knihy, které budete číst? Máte nějaké pořadí nebo jen prostě sáhnete do zásob a vyberete knihy na "komínek", ze kterého pak odebíráte?
Mně se nedávno stalo, že jsem docela narazila na to, že jsem se obtížně - jak jinak to pojmenovat než - včítávala do děje, protože jsem si přečetla tetralogii Odkaz dračích jezdců a pak jsem rovnou sáhla po Ztraceném ráji od Miltona. Bylo to docela náročné čtení, když jsem ještě několik hodin předtím četla o světě magie.
U mě je to docela složité, protože jak objevuji nové autory a žánry, objevují se u mě i noví oblíbenci mezi autory.
"Tři minuty do skoku."
(Ve stínu slunce - Jakub Mařík)