fanciulla
diskuze
Zdravím, mám problém s komunikací přes správy. Odepsala jsem na inzerát v bazaru, že mám zájem o knihu, ale inzerent mi neopdověděl i přesto, že byl aktivní, dokonce vložil další nabídku. Znovu jsem mu psala, ale nic. To bylo asi před dvěma týdny. Včera jsem odpověděla na jiný inzerát a přesto, že dotyčný byl o několik hodin později aktivní, taky mi neodpověděl. To mi už přijde podezřelé, jestli vůbec moje správy dostali. Můžete to nějak prověřit?
Pátram po knize, hlavní hrdinka je intelektuálka, padesátnica, Polka, seznámi se, myslím v Paříži s Rusem, třicátnikem. Ten se do ní zamiluje, ale ona váha, kvůli věkovému rozdílu, má však dospělou dceru, která ji podpoří v tom, aby do vztahu šla. To matce a dceři pomůže se přenést přes rozpor, který vyvolalo to, že dcera odmítla dělat karériu a brzo se vdala a starala se jen o děti. Myslím, že je psaná v ich formě. Je tam trochu i té reflexe rusko-polských vztahů a kritiky politiky.
Už jsem našla.
Pátram po knize, sociálním románu z 19. století, Chudá hlavní hrdinka se zaplete s /asi/ majitelem uhelných dolů, když jde prosit za své bratry, které chytli při krádeží uhlí. Otěhotní, ale ten muž zemře ještě před narozením dítěte, otec puritán jí donutí dítě svěřit cizím lidem. Pak se stane milenkou bohatého mladíka, který si ji vydržuje a ona tak má možnost pomáhat své rodině, která žije ve velké bídě. Myslím, že se jmenovala Jana.
Nikdy jsem svoje rodiče neviděla číst, pár knih jsme doma měli i dětské knížky nám rodiče kupovali, ale ke čtení mě přivedla možnost si knihy půjčovat. Brácha si sem tam něco přečte, sestra nepřečetla nikdy nic. Myslím, že je to založením člověka, s bráchou se dá mluvit o všem možném, se sestrou jen o věcech, které se jí bezprostředně dotýkají. Nevím jestli by to bylo jiné, kdyby četla.
Doporučujem C. Lévi-Strausa Smutné trópy, veľmi zaujímavá, začiatok trochu zoširoka, ale dá sa to. Keď sa dostanem k jeho ďalším knihám, určite si prečítam.
HTO - Tragikomické, fušerina najvyššieho stupňa.
Loreley - Nemôže to byť pán Tragáčik, česky pán Auťák? Spisovateľ Zbigniew Nienacki písal také dobrodružné príbehy.
Tiež hľadám názov knihy. Bol to román zo starovekej Kréty, hlavný hrdina sa volal Asterios, syn krétskej kráľovnej, splodený pri rituálnej súloži. Bol to románovo spracovaný mýtus o Minotaurovi a kniha končila výbuchom sopky na Santoriny. Autorkou bola žena.
Poznáte niekto nejakú knihu o tanci? Myslím o tanci v rôznych dobách a civilizáciach, nemyslím encyklopédiu, ale skôr taký rozbor tohoto fenoménu zo všetkých strán. Priviedla ma k tomu úvaha o stredovekom zvyku bandážovať ženám v Číne nohy, takže mali často problém normálne chodiť. Z toho som vyvodila, že asi ťažko existujú nejaké "čínske ľudové tance". V zozname štítkov som také heslo nenašla. Poradíte?
Nedočítané knihy okomentujem, ale tiež nehodnotím. Vôbec nerada hodnotím, ani sa podľa toho neriadim pri výbere, radšej si prečítam komentáre.
Dosť často tu v komentároch narazím na tvrdenie, že dotyčný dočíta do konca aj knihu, ktorá ho nudí alebo sa mu vyslovene nepáči. Mne sa často stáva, že vrátim do knižnice nedočítanú knihu. Tak 30% všetkých kníh. A vôbec preto nemám nejaký zlý pocit. Veď mám mnoho povinností, ktoré musím robiť, či sa mi to páči alebo nie, tak prečo sa trápiť s knihou, len preto, že som si zle vybrala.
Zaujímalo by ma, či je tu viac takýchto nedôsledných ľudí.
Bohužiaľ v mojom okolí nie je nikto, s kým by sa dalo o knihách baviť. Jediný, kto ma vypočuje je manžel, ale on nečíta, takže reakcie sa nedočkám. Ale to nevadí, hlavne, že môžem vyventilovať svoje pocity.