Stanislav Jerzy Lec citáty

polská, 1909 - 1966

Citáty (109)

Je poslední vzdech skutečnou pointou?


Je těžké být dvojsmyslný v době, kdy slova nic neznamenají.


Je těžké tleskat těm, co ti svázali ruce.


Jen si všimněte: u některých lidí se ideály člověka vejdou do normalizované rakve.


Jinak voní seno koním a jinak zamilovaným.


K velkým tragédiím je potřeba krev. Ne slzy.


Kam míří život? Tam, kam ty. Pokud jdeš.


Kdo má dobré alibi, nejčastěji pochybí.


Kdo předběhne svou dobu, musí na ni obvykle počkat na místech nikoli nejpříjemnějších.


Kdo ví, kolik Bůh vyzkoušel slov, než našel to, co stvořilo svět.


Kdyby byl papír trpělivý, čekal by na veledílo.


Když bouráte pomníky, neničte jejich podstavce. Vždy se mohou hodit.


Když chceme chytit za srdce - jsou dovoleny všechny hmaty?


Když lovíme slony, musíme občas zabít blechu.


Kladné hrdiny není třeba tvořit, stačí je jmenovat.


Knihovna není jenom nábytek.


Kromě myšlenek existují ještě intelektuální reflexy.


Květy lásky nevadnou. Některé můžete hodit čerstvé ještě na její hrob.


Lepší omluva nežli domluva.


Lidožrout nepohrdne člověkem.


Lidožrouti dávají přednost těm, kteří jsou bez páteře.


Mluv moudře, nepřítel naslouchá.


Moc přicházela častěji z rukou do rukou, než z hlavy do hlavy.


Moje nenávist zestárla. Stala se pohrdáním.


Možná že není potřeba pohnout zemí, ale člověkem.


Myšlení chodí různými cestami. Podezřívám ho, že nechce potkat lidi.


Na začátku cesty k dokonalosti zakopl o svůj vlastní úspěch.


Nakonec si porozuměli. Dospěli ke shodnému závěru, že jsou nepřáteli.


Nedopusť, aby si tvoje mozkové závity někdo omotal kolem prstu.


Nechoď ve šlépějích velikánů! Utopíš se v nich.