Pavel Řezníček citáty

česká, 1942 - 2018

Citáty (5)

Je mnoho názorů na surrealismus, ale podle mne jde v surrealismu pořád o to nejzákladnější: hledání nadreality, to jest každodenního zázračna v tom nejšedivějším životě – nadrealita je obsažena v realitě. Meziválečná avantgardní tvorba je krásná, ovšem je to už historie, vývojová etapa, takhle by se surrealismus už dnes nedal dělat. Současný surrealismus opustil revoluční utopickou romantiku a klesl dolů – do běžného života.


Nynější surrealistická skupina má mé sympatie. Její činnost v duchu bezvýhradně podepisuji. Ale na druhou stranu jsem rád solitérem, protože nesnáším jakýkoliv kolektiv - i kdyby byl sebesurrealističtější.


O Ladislavu Novákovi jsem dost často slyšel a četl, a tak jednoho dne jsem zašel do redakce Hosta do domu a požádal Jana Skácela o Novákovu adresu. 'Ale jen slušně,' řekl Skácel, 'jen slušně.' Domníval se, že snad začnu Nováka hned škrtit.


To, co píšu, má význam především pro mě. V poezii se totiž člověk ocitne úplně někde jinde. Poezie není pro masy. Nechci pohrdat čtenáři, ale už, tuším, Halas říkal, že básník píše jen pro básníka. Pokud někdo poezii rozumí, tak je asi básník, i když třeba vlastní verše sám netvoří.


V mých surrealistických prózách (Alexandr v tramvaji, Vedro, Holič a boty aj.) jsem začínal bez plánu. Když se narodíte, také nevíte, co bude dál. Dny přibývají, život kráčí, a tak podobně vyvstávaly mé surrealistické prózy.