Arnošt Lustig citáty

česká, 1926 - 2011

Citáty (87)

Jsi můj nejhezčí příběh. Láska, tělo a smrt


Jsme všichni kurvy, bratři a sestry, dámy a pánové; jen musíme znát míru.


Každého může člověk potřebovat, třebaže předem neví kdy a jak. Láska, tělo a smrt


Kdo čeká trpělivě a odevzdaně, nedočká se ničeho. Dita Saxová


Kniha je most od zvířete k člověku. Číst znamená polidšťovat se.


Kryl se láskou, neviditelnou, zato citelnou záštitou. Láska, tělo a smrt


Láska a snění jí splývaly. Láska, tělo a smrt


Láska je plnost, je-li nedostatek lásky prázdnota. Láska, tělo a smrt


Láska se pro ně stala pamětí i zapomněním. Láska, tělo a smrt


Láska sílí podvýživou a umírá na přesycenost, na rozdíl od nás.


Literatura vyvrací člověku, že je sám, opuštěn, odkázán jen sám na sebe. Literatura spojuje lidi v tom a tím, čím opravdu jsou. Nebo i kdyby si to nepřipouštěli. Pro literaturu je člověk neopakovatelný jedinec a zároveň velká lidská rodina, v níž bychom si nemuseli být cizí.


Má i upřímnost tajemství? Láska, tělo a smrt


Měla strach. To nezměřitelné, co jí pronikalo duší a tělem. Usazovalo se jí za čelem a v krajině postrašeného srdce. Láska, tělo a smrt


Možná se bojím života, ne smrti. Nemilovaná: z deníku sedmnáctileté Perly Sch.


Myslela na důstojnost člověka, aby věděl v každé vteřině existence, jaký má smysl, že se narodil a žije, jakou má hodnotu, že má právo být na světě, dýchat s ostatními vzduch, aby se nepřeceňoval ani nepodceňoval a aby si dokázal zachovat čest a hrdost. Láska, tělo a smrt


Myslela na to podstatné, co je útěchou ženy. Čím se duše ženy živí, jako tělo svými vlastními vlákny, nemá-li už nic k jídlu a nechce-li zemřít. Láska, život. Láska, tělo a smrt


Myslíš, že tělo má, nebo nemá paměť? Láska, tělo a smrt


Náruživost muže nesnižuje ženu. Láska, tělo a smrt


Největší kvalitou člověka je slušnost.


Některé chvíle zkrátka vydají na celý život. Člověk se k nim může, ale i musí vracet.


Nezbavila se pocitu, že strach jí rozleptá tělo, svaly a nervy, myšlenky. Naštěstí měla silnější tělo a rozum než obavy. Láska, tělo a smrt


Ničeho se nevzdávej, protože nevíš, kdy to budeš potřebovat. (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou)


Nikdo mně neuměl říct miláčku jako ty. Je v tom všechno, ale nejenom mělce, jako tě odráží zrcadlo. Zní v tom, co jsem ještě od nikoho neslyšela. Láska, tělo a smrt


Odpouštěla mu, co bylo, ve jménu toho, co je. Láska, tělo a smrt


ONA: Budeš mně vždycky tak krásně lhát? ON: Do nekonečna. Láska, tělo a smrt


ONA: Vím, co je dobro. Nerozumím zlu. ON: Oni nás nutí rozumět. ONA: Stejně je nechápu. Co může dělat člověk člověku. Láska, tělo a smrt


Pamatuji se, jak jsme v září 1944 projeli branou na rampu v Osvětimi-Březince. Cítili jsme, co asi pociťuje zvíře při zatmění slunce nebo když hoří les anebo přichází zemětřesení. Během několika minut byly děti pod patnáct, ženy a muži nad čtyřicet, nemocní, lidé s brýlemi a šedovlasí v koupelnách, kde místo vody padal z kropiček cyklon B. Za půl hodiny šlehal z komínů krematoria číslo 2 a číslo 3 mastný oheň, pak kouř, z něhož čpěl pach lidských kostí, jako když se vaří klíh nebo mýdlo. Matky, které čekaly, se musely dívat, jak házejí jejich nemluvňata do pece jako slepice. Na koupelně bylo napsáno: Lázně věčného zapomenutí.


Přímka v matematice je nekonečno. Část přímky je úsečka. Láska je nekonečno. A protože život lidí není nekonečný, zamilování netrvá déle než od svého začátku ke konci, je láska současně i úsečka. Láska, tělo a smrt


Připadal jí hladový, nenasycený a netrpělivý a chtivý. V omámení smyslů a zároveň si vědom všeho, co dělá. Láska, tělo a smrt


Příště. To je ošemetné slovíčko, někdy je jako zeď, jindy jako sedmimílové boty. Tma a světlo světa