Vojtěch Novotný

česká, 1964

Nová kniha

Ohniště v obýváku

Ohniště v obýváku - Vojtěch Novotný

Ohniště v obýváku představuje soubor textů dvou známých biologů, Vojtěcha Novotného a Jana Zrzavého, v nichž s humorem sobě vlastním komentují aktuální dění ve ... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Jak to chodí u opic Jak to chodí u opic

Zahrnuje starší texty než současně vydané "Ohniště v obýváku", ale lze tu doslovně zopakovat totéž, co jsem napsal tam: Chytré a poučné, duchaplně vtipné, zdravě provokativní a roztomile nekorektní, ale vždy přesné, trefné a zábavné. Jsou to takové obzvlášť pikantní jednohubky velmi rozmanitých chutí, osvěžující a provětrávající základní přesvědčení a představy o světě. Příspěvky obou autorů se skvěle doplňují a nelze se začít nudit. Zajímavé je, že ani starší texty zásadně nestárnou, ale naopak se samy od sebe tváří v tvář současnosti překvapivě aktualizují. Vřele doporučuji všem otevřeně přemýšlivým!... celý text
witiko


Ohniště v obýváku Ohniště v obýváku

Zahrnuje mladší texty než současně vydaná "Jak to chodí u opic", ale lze tu doslovně zopakovat, co píšu i tam: Chytré a poučné, duchaplně vtipné, zdravě provokativní a roztomile nekorektní, ale vždy přesné, trefné a zábavné. Jsou to takové obzvlášť pikantní jednohubky velmi rozmanitých chutí, osvěžující a provětrávající základní přesvědčení a představy o světě. Příspěvky obou autorů se skvěle doplňují a nelze se začít nudit. Zajímavé je, že ani starší texty zásadně nestárnou, ale naopak se samy od sebe tváří v tvář současnosti překvapivě aktualizují. Vřele doporučuji všem otevřeně přemýšlivým!... celý text
witiko


Papuánské (polo)pravdy Papuánské (polo)pravdy

Eseje Vojty Novotneho v casopise Vesmir jsem v dobe jejich vychazeni nadsene hltal. Prvni vydani teto knihy jsem ihned koupil a precetl a byla to parada! Druhe rozsirene vydani ve mne vzbudilo neduveru - proc si znovu kupovat puvodni knihu s doplnenymi dalsimi texty? Neni to nejaka bouda, jak si nechat dvakrat zaplatit za totez? Jsa drzgresle, dlouho jsem odolaval. Letos jsem si druhe vydani koupil a pomaloucku postupne si jej precetl... NELITUJI! :) Pomale cteni mam "za odmenu" - usadit se s knihou a ponorit se do exotickeho prostredi, navic s tak milym a erudovanym pruvodcem, je proste pozitek, ktereho se nemohu nabazit. Urcite jsem si jej nechtel "vyplacat" najednou - proto vecer vzdy jen jednu dve eseje :) Vojta Novotny, sef nejdele fungujici tropicke biologicke stanice na tomto ostrove, pise velmi laskave, inteligentne a presto nesmirne vtipne. Jeho britsky humor mi pripomina humor jineho meho milovaneho ne-Brita (presto velkeho znalce Britanie), Billa Brysona. Z jeho textu cisi nejen nadhled a shovivavost, ale take ucta a obdiv k Papuancum. A to u tropickych biologu (ci vedcu pracujicich v tropech) zdaleka neni samozrejmost! Pokud by melo vyjit treti rozsirene vydani, urcite si jej hned koupim! ;) Vojto, dekuji!... celý text
IHT



Papuánské (polo)pravdy Papuánské (polo)pravdy

"Dodnes mám to štěstí, že mohu svůj čas dělit rovnoměrně mezi Papuu-Novou Guineu a Českou republiku, dvě exotické zemičky, co mají tolik společného-jak je ostatně popsáno v této sbírce esejů." Záliv Nagada, 20.července 2003 Božské eseje. (2006)... celý text
lencin


Papuánské (polo)pravdy Papuánské (polo)pravdy

Na knihu jsem narazila díky přednášce v rámci předmětu Biogeografie. Chtěla jsem si ucelit a rozšířit jen kusé encyklopedické informace o tomto ostrově v širším měřítku, proto byla tato kniha pro mě skvělou možností, jak toho docílit. Líbilo se mi, že autorem je uznávaný český vědec. Vývoj tamních obyvatelů a kulturní zvyky byly zajímavé, přesto bych více než antropologický pohled ocenila pohled očima zoologa - ekologa (když už se jedná o knihu našeho nejúspěšnějšího vědce). Ale ono se asi lépe čte o najatém asistentovi, který si bere volno kvůli kmenové válce než rozebírání složité ekologie hmyzu v tropech :-) Opět se tu setkávám se stejným fenoménem jako u Mayra a to je neustále opakování stejné informace stokrát jinak, což mě během chvilky omrzí (viz jazyková bohatost). Raději bych si přečetla o složitějších vazbách místní fauny a flóry. Autora ale omlouvá to, že výtisk je vlastně sbírkou fejetonů a ne ucelenou knihou. Líbily se mi kresby v knize, ale zároveň mi chyběly nějaké fotografie, např. z terénu, stanice, jak vypadá město, tamní lidé...nemyslím si, že by v dnešní době byla fotografie nějakým technickým problémem. Nejzajímavější pro mne bylo asi autorovo srovnání tamních obyvatel a jejich zvyků s těmi našimi. A pozitivní pro mne zůstává, že i přes moderní výdobytky, které se dostávají více a více do hloubi lesa, se jimi Papuánci nenechají ovlivnit tak rychle a intenzivně, jak bych očekávala. Informace z knihy stačí na pár řádků a dostala bych se k nim rychleji na netu, kniha je opravdu asi jen na dobrodružné a úsměvné čtení doma v pracovně nad hrnkem kávy.... celý text
Niky Coffee