Tomáš Tomášek

česká, 1947 - 2022

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Vědra

„Vynikající básnická sbírka, v rámci současné poezie (vyšla v pandemickém roce 2020, což se v ní i jistým způsobem odráží) svým stylem a koncepcí dosti ojedinělá a originální. Tomáš Tomášek se v osmdesátých letech překladatelsky podílel na vydání traktátu Výroky otců, součásti Babylonského talmudu. Jeho překlad vyšel patrně pouze v samizdatu, takže se mi pochopitelně do ruky nedostal, nicméně právě řeč starověkých mudrců, zlomků dávného myšlení je myslím jedním ze zásadních formálních i myšlenkových předobrazů Tomáškovy sbírky. Ta má totiž své postavy, pojmenované symbolicky jako Kdojsi, Nikdo a Anti, a její převážná část je popisem jejich (pseudo)rozhovorů, výroků, moudrostí, dojmů a činů. Ty jsou zčásti jejich konfrontací a pochopitelně jsou ve většině případů různě paradoxní, a přestože často formulovány prostým, nezdobným jazykem, nepostrádají poetickou účinnost. Nelze sice říci, že by se za nimi skrýval nějaký komplexně promyšlený filozofický systém, to však není nijak na škodu. Naopak to autorovi dává básnivou volnost k paradoxům a eliminuje to jakoukoli rigiditu. Ve druhé části sbírky je bohužel několik básní, které popsanou koncepci podle mě trochu narušují (víceméně od s. 55). A totéž platí i pro dodatek v podobě tří básní od autorova přítele (není to jen další z "postav" sbírky?) Václava Břacha, které chápu lidsky jako Tomáškovo kolegiální gesto, obsahu sbírky však spíše škodí, zvlášť v takto exponované pozici. Přesto se jedná o knihu jako celek velmi zdařilou, za dlouhou řadu výborných básní, které mě oslovili, zacituji třeba tuto: Kdojsi říkával: zklamání je vzácný klíč prostory bez konce otevírá“... celý text
— V_M

---

Hládkov

„Poezie s ozvuky dětských příběhů alá Obbecná škola nebo Bylo nás pět. Celé se to odehrává v okolí Hládkova v Praze během 50. let. Má to až románovou atmosféru. Moc pěkné počtení. Určitě se do Hládkova ještě vrátím. Doporučuji.“... celý text
— puml

---

Hládkov

„Tomáškův Hládkov jsou vlastně (nesoustavné) vzpomínky na dětství, prožité v padesátých a šedesátých letech na pražském Hládkově, sepsané v podobě sbírečky jazykově úsporných básní. Jako celek jde o dílko působivé, navzdory zachycené době v podstatě vřelé, úsměvné, snad i díky jaksi poláčkovskému (nebo jak to nazvat) postupu, kdy Tomášek řadu vzpomínek zachycuje v podstatě z perspektivy dítěte, ale nevyhýbá se při tom archaizujícímu jazyku. Působí to trochu jako v Bylo nás pět, nicméně u Tomáška si nejsem jistý, zda primárním cílem bylo vyvolat jazykovou komiku (přeci jen to není tak časté, systematické a vyhraněné jako u Poláčka), nebo - a to spíš - příjemnou nostalgii spjatou s libozvučností jazyka klasických českých autorů 19. a první půlky 20. století. Mimoto lze tento jazykový kód vnímat i jako aluzi na jeho dětskou četbu autorů právě z té doby či obecněji jako odkaz na intelektuální prostředí rodičů a známých - doktorů a inženýrů, kteří se bez ohledu na panující stalinistickou éru snažili žít dál v zásadě prvorepublikový život (což se kupř. otci vymstilo nuceným angažmá v Uranových dolech Příbram, kam byl poslán na základě udání, že příliš holduje buržoaznímu sportu jménem tenis). Sbírka je díky tomu, že jde o básně narativně pojaté, nesmírně čtivá, člověk až lituje, že není delší a ucelenější. Autor by nejspíš ještě řadu vzpomínkových textů připsal, ale během přípravy knihy zemřel (nicméně těžko soudit, nakolik je výsledná podoba dílem jeho a nakolik editorovým). Myslím, že krom toho, že jde o svébytný dobový a osobní dokument dokáže poeticky (v tom nejlepším slova smyslu) přivodit vzpomínky na dětství s veškerou jeho bezstarostností, strachy malichernými i vážnými, naivitou, průblesky střízlivění a pronikání do rozporů líčené epochy. Navíc se domnívám, že se to Tomáškovi daří sdělit zcela univerzálně, a že ač je dětství generací pozdějších či dětství generací současných v řadě konkrétností jiné, respektive zcela odlišné, stále se s vnitřním světem a sdělením autorových veršů čtenář dokáže živě ztotožnit a prožívat jej v takřka přátelské pospolitosti s ním. Aspoň já to tak mám. PS: A velice oceňuju výtvarný doprovod Václava Sokola, myslím skvěle zvolený a půvabný i sám o sobě, nejen jako ilustrace. Na závěr ještě ukázka, vybraná vlastně namátkově, ale dobře odrážející kvality a atmosféru celé knížky: Aut bylo tenkrát povážlivě málo na ulici se dalo hrát fotbal tři na tři a v zimě bandyhokej s tenisákem branky byly vymezeny cihlami řvali jsme přiznávám“... celý text
— V_M

---

Žánry autora

Literatura česká Poezie

Štítky z knih

Tomášek je 0x v oblíbených.