Rudy Simone

americká, 1964

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem

„Sama jsem na spektru a tahle kniha je za mne naprosto příšerná. Asperger se u každého projevuje jinak a způsob, jakým tato kniha mluví v množném čísle za všechny ženy na spektru, je zavádějící, vysoce nepřesný a dost často i urážlivý. To, že jsou dva lidé na spektru, ještě neznamená, že všechno vnímají a cítí stejně. Asi jako to, že jsou dva lidé ze stejného státu automaticky neznamená, že mají stejné nahlížení má život... Pro neinformovaného čtenáře může být přímo škodlivá, protože zkresluje pohled na lidi s AS. Což, vezmeme-li v potaz, že už takhle mají ženy s diagnozou problém, moc nepomáhá.“... celý text
— littlesheep

Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem

„Lituji, že jsem knihu neobjevila dříve. Aspergerův syndrom nemám diagnostikovany, ale některé příznaky se u mě objevují. Díky téhle knize vím, že v tom nejsem sama, obsahuje výpovědi reálných žen.“... celý text
— veronikahessy

Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem

„Knihu jsem si přečetla se zájmem, líbí se mi, že na konci kapitol jsou rady pro samotné aspergerky, tak pro ty, kteří s nimi žijí ve stejné domácnosti... Přečetla jsem si jí, abych byla v obraze jak se říká, ale knihu jsem koupila pro vnučku, které je dvacet a Asperger jí byl diagnostikován až kolem sedmnácti let. Konečně pak rodina a blízcí pochopili, že všechno co se dělo mělo svůj důvod a samotná vnučka se vyjádřila, že konečně těm co jí řeknou, že je divná, už ví jak odpovědět, prostě jsem aspergerka... Stejně si myslím, že se u nás o tomto syndromu všeobecně málo ví a pro aspergery se toho dělá málo... Je to těžké, tak si myslím, že je dobré využít vše co může nějak pomoci. Věřím, že jí kniha pomůže v rozhodování a také v různých pro ní nepochopitelných situacích o které mimochodem není nouze.“... celý text
— Alilka

Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem

„Co si budem povídat. Knih zrovna o AS je víc než dost a když tu knížku napíše někdo, kdo "to" zrovna má, nemůžeme čekat maximální dávku objektivity. Takže ano - z knihy mám takový ten pocit, který by se dal asi nejlíp popsat pokrčením rameny. Samozřejmě, že kniha je určená ženám s AS (kdo by to byl řekl, když se to jmenuje Aspergerka) a člověk tu může nabýt dojmu, že se tihle lidi vlastně moc často nemyjou a nebo se jim střídají nálady. Je třeba, stejně jako u všech příruček, ve které hraje prim autorova osobní zkušenost a tím pádem ubírání na objektivitě, číst, ale nehltat to. Vzít si z knížky to, co potřebujeme a zároveň to číst s jistou dávkou skepsí. Ženy s AS mají tendenci nebýt správně diagnostikované, právě z toho důvodu, že ženy jsou ve vztazích a těhle věcech v průměru lepší, než průměrný muž a to se podepisuje i na projevech, které nebývají u žen s AS z toho důvodu tak výrazné. Takže - jo, je dobře, že jsou takové knihy a je pravda, že u lidí s AS se mohou vyskytnout více problematické reakce na jisté chemické sloučeniny, případně léky v obecnějším měřítku, nepočítám k tomu ani časté potravinové intolerance způsobené disbalancí střevní mikroflóry u této skupiny populace. Kniha by určitě neměla nahrazovat odbornější a objektivnější publikace a proto každému doporučuji, aby načerpal o této problematice informace z více zdrojů a od více autorů (ale to je asi se vším, čemu chce člověk více porozumět-nespoléhat se na jeden zdroj) a nebral knihu jako jedinou a neměnnou pravdu.“... celý text
— hu_87

Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem Aspergerka - Posila pro ženy s Aspergerovým syndromem

„Toto není faktografická kniha. Jsou to jen osobní dojmy jedné Aspergerky pro jiné mladší Aspergerky, jakýsi průvodce. Když mi bylo 15-20, tak bych tuto knihu velice uvítala a myslím, že i pro dané věkové rozmezí je určena. Používání plurálu rozumím jako snahu o podporu ve smyslu "Nejste v tom holky samy", což mi k danému věkovému rozmezí přijde taky sympatické. Číst knihu ve věku 30+ je spíš taková rekapitulace, ale přesto jsem v ní našla mnoho detailů, které na mě sedí a neuvědomila jsem si, že k Aspergerově syndromu patří. Pokud chcete více fakta, doporučuju Tonyho Attwooda nebo Temple Grandin.“... celý text
— Petratra

Přejít na knížky autora