Petra Baštanová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1990

Nové komentáře u autorových knih

Bezpečně nešťastní Bezpečně nešťastní

„Jednohubka na páteční večer. Jsem o něco starší než postavy v povídkách, takže některým tématům jsem asi nemohla porozumět, protože v jejich věku jsem řešila úplně jiné věci a měla úplně jiné starosti. Myslím ale, že o to v téhle knížce šlo, přiblížit život mileniálek, protože všichni toužíme mít vedle sebe někoho, s kým se budeme cítit v bezpečí a šťastní a chceme vyplnit to prázdno, které ženy v povídkách zažívaly. 4*“... celý text
— MiskaMa

Bezpečně nešťastní Bezpečně nešťastní

„Vcelku se to dalo číst, ačkoli se jednotlivé povídky sobě podobají jako vejce vejci. Je to zjevně velice otevřená, upřímná a hořká sonda do milostného života části dnešních svobodných mladých žen se spoustou trefných postřehů.“... celý text
— Metroušek

Bezpečně nešťastní Bezpečně nešťastní

„Je jim skoro třicet, žijí si celkem dobře, jen tak nějak neví, co se životem. Chtěly by ženicha mladého s kučeravými vlasy... A dům, děti, možná psa? No, než se definitivně rozhodnou, tak si aspoň užijí spoustu sexu. Živelného a nespoutaného, bez závazků. Příběhy jely přesně dle výše popsané šablony a až příliš se podobaly jeden druhému. Ze začátku mě to docela bavilo, ke konci už mi hrdinky splývaly. Hledala jsem v tom myšlenku, co by mě oslovila, ale vyprávění šlo bohužel jaksi mimo mě. A co jsem si tedy z knihy odnesla? Že navzdory definici, která vychází hlavně z data narození, se nemůžu považovat za mileniálku. Jsem jen o pár let starší než autorka (rodačka z Olomouce, sic!), ale uvažování postav je pro mě návrat o víc než deset let zpátky. Už nejsem single. A taky jsem asi prudérní, protože mi připadalo, že skoro všechny hrdinky jsou erotomanky. Nebo jsem jen zvyklá na svou sociální bublinu, kde holky nespí každý týden s jiným klukem. Jsem prostě ten "mládežník, co řeší podlahové topení" (z příběhu Aničky) a zřejmě proto jsme se s touhle knihou minuly.“... celý text
— LooneyCZ

Bezpečně nešťastní Bezpečně nešťastní

„Znáte ten pocit, že vám v životě něco chybí? Zvláštní prázdno tam, kde nejvíc bolí? A často zjistíte, že vlastně ani nevíte, co hledáte, co byste měli hledat, jak nebo jak dlouho. Pak možná najdete to neurčité něco v symptomatických projevech, jen abyste vzápětí řekli, že to není ono. Hotový existencialismus marnosti. Tento pocit znají i ženy v této knize. Když čtu jejich příběhy, tak bych to neurčité cosi paušalizoval na propojení. Řečeno skoro pohádkově jednoduše, láska. Láska zní skoro jako nechutné klišé, ale jen dokud to není právě to poslední, co postrádá váš jinak objektivně úspěšný život. Možná vás nemusí milovat "ten Pravý", ale měl by k němu mít nebezpečně blízko. A tak hledají, převážně neúspěšně, přes své plány, svody, intriky i využité náhody, a většinou velmi brzy přes postel. Hledání naplnění, které končí za nejbližším rohem. V příbězích je humor, ale je pozoruhodně sebe-reflexivní, ironický a bez finálního uvědomění úplně stejně nekompletní, jako samo snažení. Humorem podtržená prázdnota. Můžete cítit znechucení, stud i tragikomiku jejich snažení. Můžete mít na tváři škleb i úsměv. Ale pokud prohlédnete své pocity a úsudky nad jednotlivými ženami za fasádu zdánlivé individuality, pocítíte jejich hluboký smutek. Ať už si to uvědomujeme, popíráme, nebo žijeme v chaosu vlastní ignorace, tak možná můžeme připustit, že k nim máme blíž, než si myslíme. Že nám všem něco chybí a hledáme čím zaplnit prázdnotu v marnosti pozlátka a rozptýlení pozornosti. A ucítíme lítost. Už ne lítost svrchovaného pohrdání, ale lítost spojujícího porozumění, ve kterém jsme baladicky osamělí. A tak se hledáme, nacházíme a ztrácíme. Po většinu svého dospívajícího života jsem si myslel, že my chlapi to máme těžké. Do třiceti jsme pro všechny kluci. Ženy z nás chtějí mít všechno možné, všechno možné najednou, sami neumí říct, co to má být, ale hlavně máme být "chlapi" a k tomu "chlapi, kteří vědí, co chtějí". Nikdo nám už ale neřekne, ani neukáže, co to vlastně je a jak se to dělá a všechno je špatně. Vcelku s radostí jsem se díky této knize mohl připomenout, že ženy, alespoň tedy některé, to mají vlastně podobně. Tato kniha má své vady, ale možná o to lepším je zrcadlem. Nabízí zajímavou perspektivu. Poutavě propojuje příběhy hrubé reality s jemností ženské duše, schované v malichernosti. Perspektivu, která dokáže vytrhnout myšlenky ze zajetých kolejí. Autorce děkuji a jsem za tuto knihu vděčný.“... celý text
— Lightbringer

Bezpečně nešťastní Bezpečně nešťastní

„Bavilo mě to moc....a to jsem o kousek starší než cílovka :) Ale těch vzpomínek tam!!!! No jasně, že jsem s každou s postav nesouhlasila a občas se jim i divila...ale tak to v životě chodí i mezi kámoškama! Za mě to bylo osvěžující počtení, díky!“... celý text
— Šebestová3

Přejít na knížky autora