Miroslav Mráz

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1925 - 2002

Populární knihy

Jen hrobař zaplakal
Jen hrobař zaplakal
Myši a hvězdy
Myši a hvězdy

Nové komentáře u autorových knih

Jen hrobař zaplakal Jen hrobař zaplakal

„Čtivě, poutavě a i se zajímavým humorem napsaný baladicky laděný román z doby předmnichovské republiky. Poutavě jsou popsány životy obyčejných lidí, a zejména hledání sama sebe nešťastného Lojzy .“... celý text
— Arev122

Jen hrobař zaplakal Jen hrobař zaplakal

„Tahle kniha mě hodně zasáhla. Musela jsem si jednoduše zjistit, kdo je autor, jaktože mi unikl. Radím, nedělejte tu stejnou chybu. Nechte v sobě rezonovat jen tuhle výbornou knihu, baladu nebo spíš sociální román, který se dokáže dostat pod kůži a zasáhnout to správné místo. Nemám slov.“... celý text
— SuperSojka

Jen hrobař zaplakal Jen hrobař zaplakal

„Tato krásně napsaná kniha, nás přivádí do života svérázných lidí písecké periférie. Rázovití obyvatelé této části města prožívají v předvečer mnichovských událostí svoje každodenní starosti a v autorově podání se nezřídka zasmějete. Mně osobně se to stalo častokrát a to i nahlas. Jejich filozofování a na druhou stranu rázné jednání či úvahy, jsou i přes vážnost doby, s nebezpečím číhajícím na hranicích a i v pohraničí, častým zdrojem komických situací. Ačkoliv je kniha psána s humorným nádechem, s postupujícím dějem a tím i časem plynoucím v knize, se v ní ona doba, stojící na prahu obrovských lidských tragédií a utrpení, přeci jen jako zpočátku nenápadný stín začne čím dál tím víc promítat. Název knihy tak v sobě nezahrnuje nejen osud některých postav, ale i naší vlasti a celý příběh tak symbolicky uzavírá. Za mě plných a zářivých pět hvězd a velké uspokojení, že se mi tento, snad neprávem opomíjený, klenot podařilo objevit. Ono opomíjení je asi dané osobou autora. Po přečtení jeho životopisu, může tak být čtenářovo překvapení z této knihy ještě větší.“... celý text
— milan3144

Jen hrobař zaplakal Jen hrobař zaplakal

„Nečekaně krásná kniha! Hodnotím jako velice vyspělý literární projev psaný nádherným jazykem, což vzhledem k autorově kontroverzní osobě působí jako zjevení. Dobu končících 30. let se mu podařilo zachytit dokonale. Postavy jsou přesvědčivé, barvité a srší vtipem. Nejvíc mě pobavila postava dědka Kaštánka, to bylo číslo! Takže víme kdy, víme kdo... ale moc nevíme, kde! Děj se odehrává v Písku - ale v nějakém trochu jiném, realitě neodpovídajícím. Autor na začátku knihy oznamuje, že veškerá podobnosti osob a míst je náhodná. Ze skutečnosti zřejmě čerpal (v roce 1938 mu bylo 13 let a v Písku nejspíš bydlel), ale upravil si ji podle svého. Během celého čtení mi vrtalo hlavou, jak to tedy je... a to Písek dnešní i minulý znám jak své boty. U hlavní lokality příběhu - hřibitova - si jsem téměř jistá, že geograficky jej umisťuje do místa (nového) Lesního hřbitova, ale přisuzuje mu název, historii a význam (starého) svatotrojického hřbitova. Tím by se vysvětlily i nelogické docházkové vzdálenosti, ale těžko říct. A Petr Mano také překvapil, ilustrace v knize jsou velmi vydařené.“... celý text
— Dáma s hrnstjm

Přejít na knížky autora