Melvyn Bragg

Přidat do oblíbených Koupit knihy

anglická, 1939

Populární knihy

Sedmá pečeť
Sedmá pečeť
Dvanáct knih, které změnily svět
Dvanáct knih, které změnily svět

Nové komentáře u autorových knih

Sedmá pečeť Sedmá pečeť

„Sedmá pečeť (1957) patří nejen k nejznámějším a nejlepším filmům švédského režiséra a scenáristy Ingmara Bergmana (1918–2007), ale i k nejproslulejším dílům světové kinematografie; záběr na šachovou hru mezi rytířem a Smrtí nebo scénu tance smrti zná skoro každý filmový fanoušek. Já Bergmana miluji a Sedmá pečeť patří k mým oblíbeným filmům (vedle třeba jeho dalších, jako jsou Pramen panny, Mlčení, Persona, Šepoty a výkřiky, Podzimní sonáta a Fanny a Alexander), viděl jsem ji mnohokrát. Teď jsem si konečně s radostí přečetl útlou knížku, kterou Sedmé pečeti věnoval známý britský spisovatel, scenárista a televizní dramaturg a producent Melvyn Bragg (*1939). Bragg v knize popisuje svá první setkání s Bergmanovou tvorbou a se Sedmou pečetí a nelehký vznik filmu; Bergman ho mohl natočit až po úspěchu filmu Úsměvy letní noci. Měl však velmi omezený rozpočet a jen 35 natáčecích dní. Musel se proto omezit na jednoduchou výpravu a kostýmy a scény z lesa natáčet nedaleko panelákového sídliště. Filmu to ale vlastně prospělo, v jednoduchosti je síla... Dále autor popisuje klíčové scény filmu, zabývá se nádhernou černobílou kamerou Gunnara Fischera i hereckými výkony Maxe von Sydowa (rytíř), Gunnara Björnstranda (zbrojnoš), Bengta Ekerota (Smrt), Bibi Anderssonové (Mia) a dalších. Děj filmu je prostý a odehrává se v polovině 14. století: rytíř se vrací z křižáckých válek do rodného Švédska a začne hrát šachy se Smrtí s tím, že dokud hra neskončí, Smrt si ho nevezme. Putuje krajinou sužovanou morem a setká se se skupinou potulného kejklíře. Je jasné, že Smrt prohrát nemůže... Není to však v prvém plánu film historický, ale působivá filozofická meditace o víře a smyslu života.“... celý text
— milan.valden

Dvanáct knih, které změnily svět Dvanáct knih, které změnily svět

„Fotbal nehraji, ale příběh o tom, jak sjednocení pravidel vzniklo v hospodě v partě bývalých studentů středních škol se mi taky líbil. Ti naznali, že zmatky při utkání mužstev z různých regionů musí vyřešit jednou provždy a vyřešili. A s minimálními změnami platí tyto pravidla na celé zeměkouli doposud. Je úsměvné, že to je jediná knížka, která je akceptována všemi bez ohledu na rasu, náboženství a sexuální orientaci. I jiné příběhy z těchto vybraných dvanácti knih jsou zajímavé, ale pokud si mám vybrat já, tak moje volba je William Shakespeare. Jsem přece v databázi knih, všichni milujeme písmenka... ty se skládají do slov a vět ... a vyvolávají v nás úžasnou odezvu. A jeho zásluha ? Nesmrtelné postavy, jejichž pocity a postoje jsou nám bližší než si dokážeme představit, neuvěřitelná slovní zásoba, kterou vlastně samotvořil ve vřavě doby, ve které žil, otisk génia, který už více než 400 let formuje naše literární cítění. Moc hezké.“... celý text
— esma

Sedmá pečeť Sedmá pečeť

„Průvodce po filmu, který je jednou velkou metaforou či otazníkem v prostoru. Bragg už od začátku působí netrpělivě, nedotahuje nic do konce, otevírá spoustu dveří, aby je ihned zavíral. Kniha tak neznalému filmu nedává nic a znalého místama irituje.“... celý text
— Podpovrchem

Dvanáct knih, které změnily svět Dvanáct knih, které změnily svět

„Poutavě líčené příběhy vzniku dvanácti knih, které ovlivnily (a stále ovlivňují) zásadním způsobem světové dějiny. Výběr je to subjektivní a nezapře svého autora. Já jsem si knihu půjčil především kvůli kapitole o vzniku fotbalových pravidel a dostalo se mi množství zajímavých informací o vzniku fotablu a jeho počátcích ve formě v jaké ho dnes známe. Tato kapitola mi přišla nejzajímavější. Dobrá je také kapitola o Magna chartě ale některé další knihy jsou prezentovány dost jednostranně, jako napříkald kapitola o překladu Bible s názvem Bible krále Jakuba, která dle autora pomohla rozvířit debaty jež přispěly ke zrodu demokratických zřízení. Nevím, ale faktem je, že autor se v této kapitole staví k tématu dost jednostranně a vidí v tomto překladu Bible jen samá pozitiva (především tedy jazyková a estetická) a prakticky žádná negativa, která sebou šíření Bible (potažmo jejího anglického překladu) do jiných kultur nevyhnutelně nesla. Ale jinak dobře napsané a nenudící.“... celý text
— puml

Přejít na knížky autora