Krzysztof Varga
polská, 1968
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Guláš z turula
„Nedávno som čítala knihu Gottland od Szczygiela. To je ten Poliak, ktorý má rád Česko.
Krzysztof Varga zase píše o Maďarsku, ale z neho som mala pocit, že on tých Maďarov až tak nemusí. Respektíve, pozerá sa na nich bez ružových okuliarov, priam orlím, či jastrabím drobnohľadom (a možno by som mohla napísať, že turulím?! ) :) Neviem, či jeho pocity pramenia z toho, že je polovičným Maďarom, ale poukazuje na melanchólie, večný smútok a večné boliestky tohto národa od Trianonu až po "honfoglalás" (obsadenie Pannónie hunskými kmeňmi) a mnoho ďalších. Autor jednotlivé kapitoly tejto útlučkej knihy pomenoval po maďarských známych politikoch a ich najznámejších národných jedál. Veľa vecí trafil presne, a jeho ostrovtipu fakt nič neuniklo. Na druhú stranu občas je autorovo typizovanie maďarskej figúrky až príliš zjednodušené. Môj večný problém - nie sme len čiernobieli, a takisto ani jeden národ nie je úplne jednoliaty, a sú, a musia tam byť rôzne kategórie ľudí. Takisto, maďarský národ nie je národom samovrahov, aj keď sa tam zabilo zopár celebrít a aj bežných ľudí po Szomorú vasárnap. A ešte takisto, nie každý mladý maďarský človiečik pije a chľastá... Kniha bola pre mňa zároveň aj krásnou výpoveďou toho, kam sa tento národ posunul od jej roku vydania (2008), a ako sa to všetko premietlo do súčasnej politiky a fungovania tohto štátu, a jeho vyhláseniach a tendenciách...
Ešte malá výtka voči prekladu a redakcii - v slovenskom preklade mohla prebehnúť väčšia kontrola. Boli tam chyby, zle preložené pojmy, a podobne. Napriek tomu obohacujúci dokument o našich južných susedoch.“... celý text
— adorjas
Guláš z turula
„Maďarsko očima novináře, který vyrostl v Polsku, ale z otcovy strany je poloviční Maďar a prožil tam část dětství. Jelikož to mám stejně, tato kniha je pro mě srdeční záležitost, protože s nadhledem a něhou popisuje Maďarsko, jaké opravdu je. Píše o národu zbloudilém z asijských stepí do Karpatské kotliny, osamoceném jazykem i mentalitou, utopeném v melancholii s jedním z největších počtů sebevražd. O atmosféře tamních domácností s tloustnoucími ženami, zádumčivými muži a těžkými pokrmy bublajícími na sporáku, po jejichž pozření člověka zaplaví smutek a pocit, že „vše smysluplné se už v mém životě odehrálo a že už na mne nečeká žádný vzletný cíl, žádná radost, a ze všeho nejméně štěstí“. Propojení jídla a melancholie geniálně vystihuje scéna z restaurace ve filmu Sindibád (1971), v níž se prolíná debužírování tradičních pokrmů a rozprávění dvou mužů nad jejich životy. „Maďarsko je bitevní pole, na němž svádí boj turul s nostalgickým smogem,“ píše autor o maďarské tendenci vzývat bájného národního ptáka a slavnou minulost, ale se zvláštním akcentem na porážky a mučedníky, jimž je zasvěcena většina soch a památníků. Kniha je plná postřehů o dějinách, jídle, filmech, hudebních šlágrech i místech, která stojí za to navštívit (třeba vinařská oblast Villány). Kdo ale chce Maďarsko s nádechem nostalgie ještě zažít, ať si raději pospíší, protože třeba Budapešť se za poslední roky změnila k nepoznání. (10/10)“... celý text
— kristleko
Guláš z turula
„Netradiční esej, knižní road movie..
Hlavním motivem je návrat do krajiny dětství a mládí, která autor od osmdesátých let trávil občasnými návštěvami Budapešti a putováním po klíčových místech Maďarska. Autor je po otci Maďar, po matce Polák.
Torul= bájný pták, kříženec orla s husou, který.má pomníky po celém Maďarsku.
(2010)“... celý text
— lencin
Guláš z turula
„Veľmi sa mi páči myšlienka tej melanchólie, lebo sa dá aplikovať v podstate takmer na čokoľvek a kohokoľvek :-)“
— flipper27
Piliny
„Dost nasraná, trochu depresívní, docela vtipná sonda (nejen do polské) společnosti. Hlavní postava sedí ve vlaku, který kvůli zpoždění (jak jinak) stojí v polích Polska, a datluje do svého notebooku svůj pohled na současnou společnost, na její morální úpadek, ztrátu významu. Je jedním z těch zbytečných obchodních cestujících, které nikdo nepotřebuje a on si je toho dobře vědom, ale zuby nehty se snaží svého místa držet, protože to je v jeho životě to jediné, co mu zůstalo - bydlí ve vagónech či smutných hotelových pokojích a jeho bezvýznamná práce mu je jedinou milenkou. Dospělý, rozvedený muž, jehož život se i v pokročilém věku snaží dirigovat rodiče, má jediný únik - hudbu, vážnou středověkou hudbu. Hudba a samota. A vášeň, která pomalu vyhasíná jako kultura Polska. // Pro mě osobně objev roku 2014.“... celý text
— charlosina
Krzysztof Varga - knihy
| 2014 |
 Piliny |
| 2010 | Guláš z turula |
Žánry autora
Štítky z knih
eseje polská literatura Maďarsko Maďaři
Varga je 1x v oblíbených.