Josef Rössler
Josef Bobeš Rossler · pseudonym
česká, 1956
Nové komentáře u autorových knih
Obraz doby
„Skutečně, chaotické vzpomínky jednoho z předních představitelů čs. undergroundu. Ode mne 5*, tuhle subkulturu prostě můžu. Kniha asi nemá být favoritem literárních soutěží či anket, ale přesto jsem ji přečetl lehce a velmi rychle. Velké množství autentických vzpomínek či reálií. Tohle nesmí chybět v knihovně žádného undergroundfila.“... celý text
— Richard Hrob
Obraz doby
„Je skvělá. Skutečná a autentická. Pohled na underground zevnitř, jako potřebnou součást života navzdory a to mě bavilo asi nejvíc.“
— hastings
Obraz doby
„Kniha nemá nějak výrazné literární ambice, slouží spíše jako vzpomínkový inventář, a v tomto ohledu je subjektivní Obraz doby dobrou četbou. Vzpomínky na chaotický život v českém undergroundu 70. let je skutečně psán "chaoticky", bez zřetelné chronologie událostí. Vzpomínky jsou mnohdy více méně útržkovité, autor často zmiňuje "už si to přesně nepamatuju", nicméně i přes tato negativa stojí za to si knihu přečíst, protože podává trochu jiný pohled na události (nejen) okolo hudební undergroundové scény než na jaký jsme byli zvyklí - Josef "Bobeš" Rössler (který sám měl svou kapelu Prostěradlo) totiž příhody okolo kapel DG 307 nebo The Plastic People of the Univers popisuje autenticky, "prožitě", a to je na této knize to cenné. Vedle toho kniha obsahuje fotografie. //
"Někdy začátkem roku 76 se na Karlově mostě konalo focení všech androšskejch kapel. Byla sobota ráno, strašná kosa. Přišli jsme s Tomášem pozdě, protože jsme v pátek někde slopali a zaspali. Magor nám samozřejmě vynadal, protože se kvůli nám muselo fotit ještě jednou, ale po nás přišel ještě někdo důležitější, takže ten průser neležel jenom na nás. Ten stejně nakonec padl na všechny, ale tehdy mě to ani ve snu nenapadlo.
Z hromadného focení na mostě vznikla, jak se později ukázalo, pozvánka na oslavu Magorovy svatby, což samozřejmě nebylo nic jiného než druhý festival druhé kultury. Na rubu pozvánky bylo Magorovou vlastní rukou napsáno: Ahoj, zvu tě na svatbu. Magor.
Konspirační poštou bylo sděleno, kolik lidí kterým vlakem má jet a kam. Odtamtud se všichni plahočili přes nějaký kopec sněhem a ledem, nikdo nevěděl kam, ale všichni tam prostě šli, až tam došli. Jmenovalo se to Bojanovice. Tam byla hospoda, kde se všechno odehrálo."“... celý text
— charlosina
