Gottlob Frege

německá, 1848 - 1925

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Pojmopis Pojmopis

Bylo mi řečeno, že Frege je génius, průkopník, a revolucionář v oboru logiky. Budiž, logika mě během mého studia filozofie bavila. Měl jsem možnost oddechnout si od náročného čtení, psaní esejů a poslouchání přednášek a odvázat se za poslouchání své oblíbené hudby ať už to byly soundtracky ze Zaklínače nebo Iron Maiden či Pink Floyd. Tento semestr jsem si tedy zvolil předmět zabývající se Gottlebovým "Begriffsschrift". Dobrá, nejsem ignorant a uznávám, že dáti stvořiti tomuto zvěrstvu musela být nervy drásající dřina, neboť taková byla má snaha se metodologii Fregeho logiky naučit, a současně jeho dílo ocenit. Jeho metodologii rozumím a jsem schopný jednotlivé příklady vypracovat díky snaze své lektorky a přítelkyně, nicméně tvrdím, že je to sraní, které jednou opustím a zapomenu. Nebyl jsem tím fascinován ani stimulován (možná příležitostně) a nikdy víc se k tomu nevrátím. Přirovnal bych to k šachu, nicméně přestože ty mě taky serou, vždy se k ním ať už rád či nerad vracím.... celý text
záškodník


Pojmopis Pojmopis

Jestliže nejste naučeni v logice a nemáte ponětí o co jde, Frege není úplně ukázkový čtení které by vám mohlo osvětlit oč jde. Tohle je těžké analytické čtení. Za mě absolutně průkopnické, 10 /10, díky Bohu za Fregeho máme logiku, kterou známe dnes.... celý text
tra-my5156


Analytická filosofie : první čítanka Analytická filosofie : první čítanka

Ucelený přehled problematiky analytické filosofie. Sice náročný na čtení, ale i tak (možná patradoxně) čtivý a chvílemi i humorný. Na to, že to je akademická literatura, je tam hodně překlepů, což je tak trochu ostuda...... celý text
Tatsume



Logická zkoumání / Základy aritmetiky Logická zkoumání / Základy aritmetiky

Objektem Fregeho zkoumání je "pravda". Logika podle něj přistupuje k pravdě jako k veličině (jako třeba fyzika k teplu), pravda je tedy uvažována jako jednotka logiky. Úkolem logiky je pak odhalovat pravdy, resp. poznávat zákony pravdivosti, a to ve smyslu obecných přírodních zákonů, kterým je vše podřízeno a z nichž jsou zákony pravdivosti vyvozeny, z nich pak jsou vyvozovány předpisy pro přesvědčení, myšlení, usuzování, vyvozování. Tyto předpisy jsou pak zákony myšlení. Autor také varuje před nebezpečím, které souvisí s tím, jak lze chápat zákon myšlení různým způsobem, třeba jako přírodní dění: „to, co je obecné v duševním dění myšlení. V tomto smyslu by byl zákon myšlení psychologickým zákonem …“ , což by znamenalo, že v logice se jedná o duševní myšlenkové pochody a o to, jak probíhají. Z pravdy by se pak stala pouhá možnost pravdy bez důkazu, nehledě na to, že na duševních pochodech se mohou podílet i nelogické zákony a ty mohou odvádět od pravdy. Toto je tedy špatně pochopený úkol logiky. Omyl, stejně jako správné poznání, má své příčiny a jejich odvozování je úkolem logiky, tedy logické analýzy. Uff :-)))) ... nedejte se odradit :-) ... je to zajímavé čtení ... a souhlasím s PMR ... pochybnosti jsou důsledkem ostrého myšlení - tedy pozitivní :-).... celý text
alef


Pojmopis Pojmopis

Přiznám se, že bez ohledu na odvození mi některá pravidla skutečně nejdou na rozum. Zdá se že vyžadují speciální metapravidla pro aplikaci (možná pravidla substituce?), aby nedocházelo k formulování vylučujících se tvrzení. Taky by možná pomohlo zapisovat formule ve směru zleva nahoře doprava dolů místo zprava dole doleva nahoru. I tak je to velmi zajímavá kniha, i když to vlastně ani není kniha - spíš manifestace konzistentnosti myšlení...... celý text
PMR