George Tyrrell
irská, 1861 - 1909
Nové komentáře u autorových knih
Křesťanství na křižovatce
„"Jiné, volněji uspořádané systémy mohou přežít amputaci té či oné části; kdyby Řím obětoval byť jen malíček, vykrvácel by."
Nalákal mě citát mirkatrubaka k zapůjčení knihy a toto je pro mě Tyrrelův "záblesk teologické bystrosti" - asi si jako neteolog vystačím i s málem :o)
Přijde mi, že vyjma velmi úzkého kruhu teologů jejichž posláním je ochrana katolické pravověrnosti i poctivosti a její předávání dalším generacím, je toto lehké "točení se v kruhu" (vlastní pravdy?) trochu ztráta času.
Hledání Pravdy má i mnoho slepých uliček a katolické učení je z podstaty Krista i trochu "solí v očích", byť má být hlavně solí života a světlem světa . . .
Hodnotit se neodvážím :o)“... celý text
— Chesterton
Křesťanství na křižovatce
„„Především je zapotřebí, aby se katolické náboženství jasně projevilo ve své etické a intelektuální kráse, nikoliv jako jedno z mnoha náboženství, ale jako pravé náboženství lidstva, jako doplněk lidské přirozenosti, jako ‚tužba národů‘, jako Bohem daná odpověď na problém života a problém sociální. K tomu potřebujeme interprety a prostředníky; to jest muže, kteří znají obě strany a mají pro ně pochopení, kteří úplně chápou ‚ideu‘ katolictví a zároveň jsou ovládnuti jejím duchem, a přitom nejsou o nic méně v kontaktu s duchem vlastní země a doby, jeho silami a slabostmi. Chápou a mluví oběma jazyky a rozpoznávají přitom jednotu, skrývající se pod pestrostí vyjádření, jsou schopni tlumočit z jednoho do druhého, interpretovat dobu církvi a církve době.“
Je to zvláštní paradox. Čtu knihu duchovního, který byl za svoje názory na modernitu církve vyloučen z jezuitského řádu, a nakonec i z církve vůbec – a přitom čtu text, který v dnešním kontextu vyznívá jako velmi zapálená obhajoba toho, co obvykle nazýváme konzervativně katolickým přístupem. No vážně! George Tyrrell nejvíc času a energie spotřebuje na přesvědčování čtenářů, že to základní na Kristu je jeho transcendence a akt spásonosné smrti – oproti postoji, který by, v časech, kdy se na zázraky a všelijaká ta zmrtvýchvstání už moc nevěří, chtěl Ježíše vidět pouze jako lidský morální vzor (zjednodušeně řečeno: z náboženství, které je mimo jiné také etické, udělat náboženství etiky). Vymezuje se také proti snahám sjednocovat různá náboženství na úrovni nejnižšího jmenovatele (tedy proti snaze neprovokovat své jinověrné bratry osekáním všeho pohoršujícího) nebo proti názoru, který každému náboženství přikládá stejný subjektivní význam (ve smyslu: ať si každý věří v to svoje). A samozřejmě: za jedinou skutečně katolickou církev považuje tu římsko-katolickou.
Co tedy provedl otec Tyrrell tak strašného, že si vysloužil exkomunikaci? Z této knihy to opravdu není snadné odhadnout. Snad důraz na užitečnost nových vědních poznatků pro lepší pochopení Písma a přesnější interpretaci Božího slova. Snad důraz na Krista jako osobu; tím opravdu předběhl svoji dobu o víc než půl století – až na druhém vatikánském koncilu byl opuštěn instrukčně-teoretický model zjevení ve prospěch modelu sebe-sdělení Krista (kde ještě víc než to, co Ježíš říká, je důležité to, co Ježíš je!). Snad snaha neuzavřít se před moderním světem, ale hledat k němu cestu a nechat se jím inspirovat. Nebo možná něco jiného, co už je pro laického katolického křesťana o stovku let později těžko čitelné. Ale tak či onak: katolická církev na začátku minulého století, ve svém strachu ze všeho nového a cizího (neblahá kombinace principů societas perfecta a nihil innovetur, pokud bych se to teda pokusil vyjádřit teologicky v latinských termínech ;-) byla i pro takhle zjevně hluboce věřícího a poctivě přemýšlejícího kněze prostě příliš úzká. Ke své vlastní škodě i hanbě.
Kniha se mi nečetla příliš dobře, myšlenky se často opakovaly v různých variantách, navíc byly prezentovány ne zrovna čtivým způsobem. A také řada úvah za to století prostě zestárla, nebo byla v čase vyjádřena někým jiným lépe, nebo dávno ztratila svůj polemický význam. Radost mi tak dělaly spíš myšlenky a formulace vyslovené tak mimochodem, zajímavé postřehy a občasné záblesky teologické bystrosti. To není málo, žádné setkání s přemýšlejícím člověkem upřímně hledajícím pravdu není ztrátou času.
„Kdyby pravda nepřinášela prospěch, vůle by se ji nesnažila najít.““... celý text
— mirektrubak
George Tyrrell - knihy
| 2016 |
 Křesťanství na křižovatce |
Žánry autora
Štítky z knih
Tyrrell je 0x v oblíbených.