Franz Schneider

německá, 1794 - 1858

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Otevřený dopis dr. Augustinu Smetanovi Otevřený dopis dr. Augustinu Smetanovi

Uff. Pramen je to zajímavý, protože ukazuje, že bolzanovci nebyli nábožensky tak svobodomyslní, jak by se na první pohled zdálo; dokonce že se dokázali postavit po bok restaurativního katolicismu. Ale autorova němčina a jeho způsob psaní (ve formě period přes půlku stránky A4) mě doháněly k zoufalství snad měsíc. Bylo to strašlivé. A to i navzdory hezkým pasážím, například o tom, co pro P. Schneidra znamená křesťanství. Značně se mi také nelíbil způsob, jak autor přistupuje k adresátovi. Sice mu vyká (oproti jiným textům, jež proti Smetanovi byly napsány), ale co chvíli se nedokáže zdržet obvinění osobního rázu, např. neustálých nařčení ze zlé vůle. Překládám půvabnou, údernou pasáž: „Uplynulá staletí křesťanství pro Vás neznamenají nic; nejpočestnější, nejneneúnavnější, nejduchaplnější, nejučenější hledači pravdy, kteří nás z těchto staletí oslňují jako hvězdy a kteří katolické učení s nejpevnějším přesvědčením o jeho pravdě a božskosti ctili, vyznávali, praktikovali a hájili, neznamenají pro Vás nic; požehnání, jež Kristovo učení v průběhu staletí přineslo jednotlivcům, rodinám, společenstvím, národům, lidstvu, třebaže je jeho bohatství tak nezměrné, že zlo, které Vaše hříšná a nevinná pověra způsobí, sice naplňuje slzami oko toho, jenž je přítelem lidí, ale nemůže umenšit dík jeho srdce za dobrotu onoho učení, Vám neznamená nic; 250 miliónů Kristových vyznavačů stojí tohoto času proti 855 miliónům, které, jelikož holdují jinému názoru, sotva mají nějaké ponětí o Kristově učení, kdežto pro Vás tento celkový počet 12 500 miliónů neznamená nic!“... celý text
JulianaH.


Pravda v obrazech - Bajky a podobenství Pravda v obrazech - Bajky a podobenství

Víc než bajky mě zaujaly náboženské paraboly, které vypovídají hodně o autorově vnitřním světě. Velmi si cením možnosti nahlédnout do myšlení moudrého a lidumilného katechety, který žil v první polovině 19. století. Ač jsem ateista, líbila se mi nejvíc parabola o Gamalielovi a Šavlovi, kde židovský učenec mluví s budoucím apoštolem o skepticismu a pevnosti víry. Na bajkách bylo zajímavé pozorovat určité dobové rysy, například typicky osvícenské ideje (motiv procitnutí ze sna) a bolzanovské myšlenky o obecném blahu. Knížku jsem četla kvůli bakalářce, kterou píši o autorovi. Měla jsem ji doma téměř rok, než jsem se donutila ji otevřít a udělat si z ní výpisky. Nevím proč, ale patrně v tom hraje roli, že mám z bajek milého pátera Schneidra depresivní pocity. *** Jonatan: Nalezl jsem tě konečně, Samsone! poznávám osobně muže, který tolik nadpřirozeného vykonal v Israelu a v zemi Filištínských a k tomu sílu v kadeřích hlavy své měl. Samson: V kadeřích nebyla, příteli Jonatane! nemoudrý byl jsem, věřiti, že ve vlasech jest. I tak jak jedna nemoudrost druhou stíhá, mýlil jsem se, že jsem o celou svou sílu přišel, vida kadeře své v klínu Dalily. Kdo ale myslí, že nemůže, ten nemůže skutečně, poněvadž nechce moci a nemůže chtíti. A tak mne zatkli.... celý text
JulianaH.