Elin Cullhed

švédská, 1983

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Euforie Euforie

„Románová Sylvie Plathová je nevyrovnaná ženská, která urputně vytváří dokonalý obraz sebe samé. Ten je určen pro oči sousedů, matky, celé společnosti. Svět prožívá se silnými emočními zvraty a čtenář se pomocí zvolené ich-formy veze spolu s ní na horské dráze.“... celý text
— Semtamťuk

Euforie Euforie

„Tahle kniha je schopná udělat díru do hlavy i celkem psychicky odolnému čtenáři. Poslední rok života básnířky a spisovatelky Sylvie Plathové se nese v duchu depresí, zoufalství, proher, ale současně malých vítězství, náhlých radostí a tvůrčího vzepjetí. Pocitů méněcennosti, a naopak pyšného sebevědomí. Lásky a touhy, samoty a prázdnoty. A skvěle napsané, Sylviiny propady, ztráty i chvíle nadšení ze života ze stránek knihy přímo tryskají. Samozřejmě vše čtete s podtextem, jak to všechno nakonec tragicky dopadne... Knížka mě donutila shánět si informace o Sylviině životě i tvorbě, chystám se na četbu autobiografického románu Pod skleněným zvonem. Ještě poznámka: Není to moc vhodná četba pro ženy na mateřské. * "Pokud nevykřičím vše, co v sobě skrývám a co mi buší v srdci a v duši, všechno to věčné svinstvo, které se tu nakupilo, pokud se mi to nepodaří, ale budou z toho jen triviální podobenství a nekonečně šeredná slova a myšlenky, které budou přerušeny dřív, než je domyslím do konce - dobrá. Pak nebudu hodna svého jména - Sylvia Plathová. Psala jsem, až už se ze mě nedalo nic víc vydolovat, až jsem v celém těle cítila, že se z něj stal ohnutý luk, ze kterého vyhřezla duše jako vnitřnosti, které se měly spláchnout do toalety. Tady byla mísa, tady byla moje záchrana - tady byl papír. Žhnula jsem, napjatá jako luk, lapala jsem po dechu. Nedívat se na slova, pokud nebudou na papíře. Zůstat jenom v psaní. Nenaslouchat žádným zvukům. V zahradě zakřičela vrána - neposlouchat ji. Vrány si vždycky přály, abych přerušila to, co jsem zrovna tvořila - jednu z nejkrásnějších básní svého života - a místo toho myslela na něco pozemštějšího. Vzepřela jsem se tomu! Svírala jsem pero pevně v ruce a ono vystřelovalo slova jako kulky proti skutečnosti! Prásk! Prásk! Prásk! Prásk!" ---------- Báseň "Táto" doporučuju celou přečíst, je to opravdu síla! (Dohledala jsem zatím na netu, snad přečtu i celou sbírku Ariel).“... celý text
— Rade

Euforie Euforie

„Žena, která se kontroluje. Která se ovládá. Analyzuje. Představuje si, jak se jeví ostatním. Snaží se být dokonalá. Která se kárá za každé selhání. Hledá vinu v sobě, a hned zase ve svém okolí. Která si maluje budoucnout v nejrůžovějších barvách, ale pak prožívá jen šedivou a temnou přítomnost. Která udělá pravý opak toho, pro co se rozhodla. Taková je ta Sylvia Plathová a je jedno, že jsem o ní až dosud neslyšel, protože - i když se kniha zřejmě pečlivě drží faktů ze života skutečné Sylvie - může být o kterékoliv třicetileté ženské, snad nezralé, snad přímo duševně nemocné, každopádně ale zápasící s nedořešeným vztahem k rodičům, náladovostí, perfekcionalismem. Ode zdi ke zdi. Nahoru - dolů. Tedy častěji dolů. Výborná kniha, doporučuju.“... celý text
— Juagustin

Přejít na knížky autora