David Klimeš

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1982

Populární knihy

/ všech 7 knih
Česko versus budoucnost
Česko versus budoucnost
Václav Klaus: Deset let na Pražském hradě
Václav Klaus: Deset let na Pražském hradě
Jak zábavné je informovat
Jak zábavné je informovat
Jak probudit Česko
Jak probudit Česko

Nové komentáře u autorových knih

Vir Vir

„Beletristická prvotina autora, který je především ekonomickým novinářem. Klimeš předkládá svůj pohled jak by se mohla vyvíjet naše společnost v dalších dekádách následkem dalších virových epidemií. Neočekávejte příliš silný příběh, spíše úvahu o možných budoucích společenských a politických změnách. Česká varianta na Hvězdnou pěchotu či 1984“... celý text
— Woland11

Česko versus budoucnost Česko versus budoucnost

„Nejlépe knihu popisuje samotný doslov: "V této rozsáhlé politicko-ekonomicke úvaze David Klimeš namaloval hodně skeptický, žalující, vyčítavý a temný obrázek naší republiky" Správně kniha označuje problémy dané doby. Prezentuje i řešení problémů, s některými sice nesouhlasím, ale jsou z velké míry dobré a také reálné. Příliš dlouhé kapitoly s úryvky děl TGM pak vystřídala dobrá pointa srovnání situace konce 19. se situaci aktuální. Následující kapitola o strachu našeho národa byla také výstižná. Mnoho šťouchanců do vlády ANO je velmi přesných - neopakuje stokrát omýlané problémy s Babišovou minulostí, ale přináší na vzduch idee, které mělo ANO realizovat a bohužel to v záplavě práce nad ničím ještě nestihlo. Místy mi bylo až smutno, jak přesně bylo pojmenováno ohromně množství věcí, které jsou v Česku špatně, ale v záplavě dalších si na ně už člověk ani nevzpomene.“... celý text
— martin9666

Česko versus budoucnost Česko versus budoucnost

„Žijeme v zaseklém státu, tvrdí komentátor seriózního webu Aktualne.cz, a přináší pro to řadu důkazů. Současná epidemie nám názorně ukazuje, jak se věci dlouhodobě nemají dělat, a jak se to pak vymstí. Na rozdíl od mnohých prázdných kritiků však autor nabízí řešení, a ve svých dvou posledních knihách je prosazuje. Jsou to řešení, která by prospěla nejen části společnosti, což zatím všechny nutné reformy spolehlivě odsouvá, ale společnosti jako celku. Ano, snad každý z nás (s výjimkou nejbohatších, protože ti vždycky drží trumfy) bude muset něco oželet, ale pak se vyhoupneme na vyšší úroveň než je ta, ve které nás budou dlouhodobě neřešené problémy zadržovat. To, co autor nazývá PULS (prosperující, unijní, liberální a sociální Česko), je objektivně to, co nejvíce potřebujeme, ačkoli to tak subjektivně nemusíme cítit. A tak z nás je současná S(o)CKA (stagnující, czexitové, korporativistické a asociální Česko). Za mě výborná a podnětná knížka. Snad jenom TGM bych spíše shrnul autorovými slovy, než bych ho přímo citoval. Ale to je věc názoru. Je to smutné, ale potřebné čtení. Zasmál jsem se asi jenom jednou, nad citátem jistého tragikomika: "Ne, já dělám věci, které to posouvají dopředu (...) Teď řeším ty psy, protože Blesk napsal, že lidé si přejí, abychom se tím zabývali, tak to dělám..." Takové premiéry s vizí přece chceme, nebo snad ne?! Ať žije populismus, spása lidstva!“... celý text
— Metroušek

Česko versus budoucnost Česko versus budoucnost

„Občas mne, kor při sledování zpráv, přepadne úzkost, že tahle země svoji budoucnost promrhala a prožrala a že zlepšení či reformy buď už nejsou skoro možné a nebo za obrovskou cenu. I proto si rád čtu texty jsou ty od Davida Klimeše, který se už ve dvou knihách snaží ukázat cestu, kterou se naše země může vydat, aby měla nějakou budoucnost. Na jednu stranu mne pak tato kniha uklidňuje, že ta řešení tu jsou, i když to bude bolet (období, kdy by reformy byly bezbolestné, jsme už promrhali), ale pak na mne padne depka, že jsou to recepty, které se tu debatují 20-30 let a žádný politik neměl koule a dost síly něco z toho prosadit. Všechny ty reformy penzí, zdravotnictví, vzdělání, daňové a trhu práce už tu měly být, ale my neudělali vůbec nic a pokud přeci jenom ano, tak to další vláda zrušila. Autor používá často přirovnání naší země k člověku, který prožívá předčasnou krizi středního věku. K člověku, kterému se daří, je v podstatě na vrcholu svých sil, ale ztrácí smysl toho všeho, zjišťuje, že to takto nebude fungovat věčně a uvědomění si vlastní smrtelnosti. Označuje naši zemi za zaseklou. Daří se nám natolik dobře, že nejsme schopni udělat změny, které nám pomůžou, aby se nám dařilo dobře i v budoucnu a tuto naší budoucnost, tedy hlavně našich dětí, velkým tempem projídáme. I přes to všechno, co jsem psal výše, mám z knihy pozitivní pocit, že to nakonec dobře dopadne, že si tou předčasnou krizí musíme projít, abychom byli schopni nakonec v poslední vteřině vybrat zatáčku a přistoupit na dané reformy. Nebudeme světovým premiantem v žádné oblasti (ale to jsme asi nebyli nikdy), ale může se i tak v této zemi dobře žít a že ty recepty nejsou ve výsledku tak složité, jak se můžou zdát. Také je vidět v náladě společnosti, že nás tímto neprovede žádný osvícený vůdce, polodiktátor, ale že si to musíme odmakat ve výsledku my sami. Knížku by si měli přečíst pro inspiraci všichni politici, kteří svoji práci nedělají jen pro prachy a jako výtah k moci - je takových dost, věřím.“... celý text
— martin3683

Aby dobro neškodilo Aby dobro neškodilo

„Kniha mě zaujala jak názvem, tak i obsahem. Dělal jste někdy něco špatně? Kniha je rozdělena na odpovědi ředitele neziskové humanitární organizace Člověk v tísni, Šimona Pánka v šesti tématech knihy , kde se zmiňuje o svém soukromém i veřejném životě, názory na politiku , vliv médií na lidi, ale hlavně o své celoživotní humanitární práci. Tuto knihu bych doporučila k přečtení hlavně z toho důvodu, že každý najde odpověď na nějakou svou otázku, např. proč bychom zde měli mít uprchlíky, proč bychom jim měli pomáhat, proč pomáhají v cizině, když tu se taky pomoc potřebuje apod. Např.str.90 - vysvětluje náš vztah k migrantům. Když se podíváme do pohádek, každý cizinec byl buď hloupý nebo zlý. Vztah Čechů k Habsburkům vytvořil komplex z letité nadvlády. Nikdo se nemůže divit, že se tak vytvořilo kolektivní povědomí, že cizinci tu prostě nejsou vítáni. Bosna, Afganistán, Sýrie a další místa, kde celé rodiny prchají do uprchlických táborů s nadějí, že se přece do svého domova jednou vrátí. Nedovedu si představit, kdyby to postihlo naši republiku. Opět si připomínám , jak si vážím místa, kde žiji a jak jsem se svým životem spokojena. Pro mě velký dík všem, kteří pomáhají.“... celý text
— Han-nah

Přejít na knížky autora