Claudia Palumbo
italská, 1991
Nové komentáře u autorových knih
Prokletí
„Ntvl.. Tuto knihu jsem koupila na knihobotu pro svoje žáky na základku do mojí knihovničky na čtenářské dílny a abych věděla vo co gou, pustila jsem se do čtení i já. . Že autorka vykrádá myšlenky Upířích deníků a Stmívání, jsem věděla, ale myslím, že srovnání s tímto dílkem si rozhodně Stmívání ani deníky nezaslouží. Podle této slátaniny byly obě zmíněné rozhodně skvělou četbou.. Chvilkama jsem měla pocit, že si musela autorka snad něco šlehnout.
..... spoiler....
Hlavní hrdinka je tupá nána, která neví, co chce, neustále omdlívá a brečí, hlavní hrdinové, prastaří upíři, taky srdceryvně brečí, okamžitě oba hlavní hrdinku milujou.. Na jednoho z nich se usměje a druhému snad končí život.. Tak je s tím, co neutekl a když omylem vysloví ze spánku jméno toho druhého, tak zase končí život tomu prvnímu.. A s oběma se nezapomene hned vyspat, přestože je to smrtelně nebezpečné... ale to se prostě neřeší, ne? Plno nereálných a fakt stupidních rozhovorů a ve většině knížky se vlastně vůbec nic neděje, jen tam všichni vzdychají. Taky nechápu, jak mohli být poloviční upíři, když upír dle knihy nemůže mít děti, protože nemá tekutiny.. Tak jak vznikli tady tito dva poloupíři?
Uvažovala jsem, že knihu raději nedočtu, nakonec jsem se přemohla, ale klidně jsem si to mohla nechat ujít.. Jako že upíři bojují proti medvědům bych ještě zkousla... ale když se objevil Módi, syn Thórův.. jsem šla opět do kolen. Hrdinka obratem ovládá odhazování upírů myšlenkou, protože to ona je přece ta Vyvolená!! Pak se mocní dozvědí o "holce" a najednou se všichni můžu zbláznit, aby jí šli pomáhat. A nejlepší byl závěr.. Nejenže nejdřív vyflákají na pohodu dvanáct mocných a strašnou přesilu medvědů, přičemž umřou jen nezajímavé kladné postavy, ale pak se objeví jeden mocný a kosou(???) někomu seká hlavy? Upír kosou? A ostatní se jako jen dívají? A useknuté hlavy ještě v klidu mluví, se všemi se srdceryvně rozloučí a pak až zkapou? Taky mi přišlo divný, proč by ti zlí chodili na etapy a ne naráz? Všichni zlí tam pomřou, až na jednoho a prvotní cíl - získat Vyvolenou se jaksi ztratí? Prostě se to vzdá? A to těhotenství? Upřímně konec jsem už chvilkama nemohla dočíst a pasáže těch otravných rozhovorů přeskakovala, protože mi Cathy strašně lezla na nervy.. Tuto knihu rozhodně nedoporučuji ani trošku chytřejším teenagerům, ale proti gustu.. Za mě rozhodně ztráta času..
edit.. Teď čtu, že autorka měla v době vydání 14 let, což ji trochu omlouvá, ale vykrádat jiné knihy je stejně mimo mísu.. No, bohužel to odpovídá kvalitě. Doufejme, že další knihy budou lepší..“... celý text
— Deenah
Prokletí
„No ano, je to něco jako Upíří deníky, ale teenagerům by se to mohlo líbit. Text je strašně jednoduchý, rychle se to čte. Rozuzlení jsem tedy nečekala. Předávám dceři, která Upíří deníky sleduje už po sté a myslím, že to ocení.“... celý text
— renefer
Prokletí
„Kniha byla, jak zkopírované Stmívání, akorát v rychlé verzi, kde stačila jen jedna kniha. Celou dobu byl už děj předvídatelný a konec hodně rychlí. Škoda, že autorka čerpala z něčeho, co už dávno bylo napsané.“... celý text
— Maryjane3315
Prokletí
„Bez debat - je to děs. Člověk má pocit, že čte Upíří deníky v bledě modrém. I když pominu fakt, že autorka vykrádá již napsané tituly, přišlo mi to i tak jako bída s nouzí. Děsivý upíři, kteří mají mít zkušenosti za stovky let, se chovají jako puberťáci. Za tu dobu, co jsem knihu četla, jsem tam viděla tolik nesmyslných věcí, že je tu předtřásat by mi vystačilo na celý sešit! Tolik slz by stačilo na zaplnění celého Černého moře a za omdlévání by si hlavní hrdinka zasloužila medaili. Dočetla jsem to do 150 stran a mám toho tak akorát dost. Poslední dobou nemám moc dobrou ruku, co se týče výběru knih. :-(“... celý text
— *Pájuše*
Prokletí
„Začátek se mi velmi líbil. Ale je to klasická zápletka: bratři, upíři, milostný trojúhelník. Děj je navíc předvídatelný, ale pokud se do děje začtete, není to zase tak hrozné. Jen už předem bylo jasné, jak kniha dopadne.“... celý text
— Miky98
