Alice Teichová

izraelská, 1920 - 2015

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Mezinárodní kapitál a Československo v letech 1918-1938 Mezinárodní kapitál a Československo v letech 1918-1938

Opäť jedna z mála kníh o hospodárskych dejinách, ktoré dokáže prečítať i neodborník zaujímajúci sa o dejiny. Daná kniha vypĺňa biele miesta, o ktorých si človek ani neuvedomoval, že sú. Strán je síce iba 279, no listy majú rozmer približne A4, takže treba počítať približne s dvojnásobným rozsahom. Dovolím si parafrázovať pár zaujímavostí, dokresľujúcich obraz obranyschopnosti 1. ČSR. Ku koncu roka 1937 predstavovala celková priama zahraničná účasť v 36 čs. podnikoch (ovládajúcich asi 36 % kapitálu čs. strojárenského priemyslu) 40%, pričom najväčším účastníkom boli podnikateľské subjekty z Francúzska (73,8% z celkovej zahraničnej účasti). Strana 127. Je teda očividné, že priemysel, ktorý mal tvoriť jednu z opôr čs. vojska, bol takmer výhradne v rukách cudzích síl. Opäť z knihy: hneď po uzatvorení versailleského mieru bolo 73% akciového kapitálu podniku Škodovy závody v Plzni prevedených do majetku koncernu Schneider et Cie. v Paríži). Strana 128.... celý text
Ivan53


Německá hospodářská politika v českých zemích v letech 1939-1945 Německá hospodářská politika v českých zemích v letech 1939-1945

Stručná a docela čtivá studie o hospodářských záměrech a strategii Němců v rámci Protektorátu.
TaťkaMF


Německá hospodářská politika v českých zemích v letech 1939-1945 Německá hospodářská politika v českých zemích v letech 1939-1945

Jeden z mála kladů vidím v tom, že je studie stručná. Autorčin židovský původ se nezapře v tendenčním popisu a neznalosti českých podmínek. Například úplně zkresluje zacházení se Sudetskými Němci v Československu a ignoruje podporu protektorátu od řady občanů ČSR (nejen těch německé národnosti). Dozvěděla jsem se ale zajímavé skutečnosti, jako že Konrad Henlein byl kratičce říšským protektorem; že gauleiteři požadovali úplné "rozpuštění" protektorátu v Říši rozdělením jeho území mezi sousední německé župy; že Göring měl bránit divoké árizaci (rozprodání židovských majetků pod cenou); že protektorát musel svůj export (který se Říše snažila udržet) přeorientovat na jih, aby Říše mohla zásobit západ; že bojkot německého zboží ve světě byl rozšířen přirozeně i na zboží protektorátní; že českým dělníkům byly zvýšeny mzdy a příděly potravin, aby lépe pracovali; že podíl vlastního Německa na průmyslové výrobě Říše stále klesal ve prospěch ostatních oblastí; že k árizaci podniku stačilo, aby byl spoluvlastníkem jediný Žid (v případě akciového společnosti aby jediný Žid seděl ve správní radě); a že v rámci osidlování měl vzniknout německý "Landbrücke" kolonistů ze severu až do Prahy. Ze všeho nejzajímavější pro mě byly návrhy řešení české otázky; z přiloženého dokumentu plyne, že to bylo jinak, než se obecně tvrdí.... celý text
JulianaH.