grimik přečtené 184

O gravitaci 2019, Anthony Zee

Avenue America 1994, Silvio Blatter

Ke knize jsem se vrátil po téměř třiceti letech, kvůli čtenářské výzvě a opět mne vcelku oslovila, byť mírně odlišným pohledem. 30 let je 30 let.

Vetřelec 2023, Kristýna Trpková

Velmi povedená celá série, kde si všechny díly drží vyváženou kvalitu. Třetí díl se mi možná líbil o malinko méně než druhý, byly zde, přeci jen, tři nebo čtyři úplně nelogické/nepravděpodobné situace, které nebudu zmiňovat, jelikož nechci spoilovat, ale jak už tu někdo jiný také píše, tak např. Škodovka), pak ale i zásadně nemožné věci ohledně střelby nebo....ale kuš, nebudu... :)) Z čeho jsem byl naopak nadšený, v co kniha Vetřelec přerostla v poslední třetině. Doslova temná, psychologická noir krimi. Nádhera. Škoda, že série končí, ale nejde to jinak. Budu se holt těšit na nové postavy, v nové sérii autorky.... celý text

Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení 2022, Martin Moravec

Nemůžu jinak. :) Tyto rozhovory snad nemohou být nezajímavé. A to i přesto, že většina zmíněných případů mi není neznámá a již jsem o nich slyšel/čerpal informace dříve. Seriály jsem neviděl, jelikož takové pořady spíš nekonzumuji. Nachystané mám další dva díly, pány Beneše a Hecla.... celý text

Vesnice 2022, Kristýna Trpková

I tento díl je skvělý, možná ještě o kapánek lepší než díl první. V něčem lepší, v něčem možná horší, ale to jsou drobnosti. Tentokrát jsem pachatele vytušil o pár desítek stránek později než v prvním díle, ale ve Stvůře to byla prakticky jistota, zde opravdu jen tušení, i když jsem, k údivu nad svým vlastním úsudkem, celkem přesně trefil i motiv. Byl to však jen nepodložený kalkul mé hlavy, autorka k tomu snad žádnou stopu neposkytla. I u druhého dílu tak musím ocenit, jak dobrou detektivku Kristýna Trpková napsala. Ve výsledku i se zde zmiňovaným koncem jsem tak nějak v pohodě, stejně jako s poměrem vyšetřování a osobních životů ústřední dvojce. Zde mi trochu vadí, že mi vývoj charakterů přijde neprirozený a to jak u Laury, tak hlavně u Adama. Jistě, lidé se mění, ale psychologicky by měl mít vývoj osobnosti vystopovatelnou kontinuitu. Adam je ale bez nějakých vážnějších podnětů poněkud jiný člověk než v prvním díle (přijde mi to tak). U Laury je osobnostní přerod vice odůvodnitelný okolnostmi, které jsou v knize líčeny. No, tak aspoň špetka kritiky, ale fakt jen špetička. :) EDIT: a tak jo, dám 5 i detektivce.... celý text

Psí srdce 1989, Michail Bulgakov

Kniha je hodně poplatná době vzniku a je těžké ji nějak hodnotit dnešním pohledem, proto tak nečiním. Zajímavá biologická fikce. Jinak jde o takové to klasické dílo ruské literatury. Hodně psychologie, avšak primárně založeno na jejich všudypřítomném politickém blábolení, ze kterého dodnes nevymysleli, jaký ze dvou nejhorších možných přístupů k světu je lepší.... celý text

Stvůra 2021, Kristýna Trpková

Ačkoliv jsem asi od 60. stránky "měl" pachatele a ještě před polovinou knihy i motiv a teorii co se stalo (až na drobnosti přesně), tak mně se tato detektivka moc líbila. Přistupoval jsem ke knize s nedůvěrou a rozpaky, vědom si toho, že autorka je velmi mladou "nespisovatelkou", která knihy začala psát jen tak, na mateřské, ale na druhé straně stálo několik pozitivních ohlasů u mnou sledovaných booktuberů. No a jak se s nimi ne vždy shodnu, tak zde ano. Dostal jsem opravdu mnohem, mnohem víc než jsem očekával. Po stránce obsahu bych vytkl jen drobnosti. Např. mě iritovala neznalost jména Medard a celkově "tupost" Adama Beneše. Nějak bych si v roli kriminalisty představoval někoho "chytřejšího" (nemyslím profesně). A potom neznalost autorky, že z Facebooku není nikdy nic odstraněno úplně a i celé smazané konverzace lze kdykoliv získat zpět za pár minut a na pár kliknutí. To je ale asi tak vše, prostě drobnosti. Jinak velmi pěkná detektivka, která chytne a nepustí, jak moc je čtivá. Úplně jiná liga oproti nadhodnoceným, a veskrze špatným krimi z pera Larse Keplera, ale i mnohým jiným. Takže si moc rád dám další díly. Možná ještě změním na 5*, ale čistě v rámci krimi žánru. Multižánrově to žádná velká literatura, abych tomu dával plné hodnocení, samozřejmě není.... celý text

Žízeň po životě 2009, Irving Stone (p)

Takové maličkosti 2023, Claire Keegan

Taková krásná maličkost. Mrazivé téma s pozitivním nábojem v hlavním hrdinovi této útlé novelky.

Běž, chlapče, běž 2014, Uri Orlev (p)

Kniha určitě mnohem víc osloví čtenáře, kterým je určena. Tedy děti. Pokud bych se na ni měl dívat vlastním pohledem, pak jí chybí příliš mnoho. Silný příběh je psán stroze, velmi jednoduše, a i přes malý počet stran, působí kniha kvůli značně repetitivnímu sledu událostí zdlouhavě. Myslím, že i v tomto žánru existuje pro mladší čtenáře několik, mnohem lépe napsaných knih, např. Poslední bratr nebo série Brzy, Když, Potom, Kdysi.... celý text

Les v domě 2023, Alena Mornštajnová

Opět, jako vždy u paní Mornštajnové, postavy bez šance na to, zažít byť jen špetku štěstí. Kniha plná beznaděje, kniha, které strohé, realisticky popisné psaní autorky přidává na tísnivosti. Nemohu se ubránit srovnání se Zahradou mrtvých duší od Lukáše Bočka, ačkoliv jde o úplně nesrovnatelné knihy a pojítkem je tu pouze motiv, nemohu v žádném případě říct, že by Les v domě se svou úplně jinou formou zaostával, ale Lukášova kniha je pro mne nedotknutelná niterní hvězda a pro mě přeci jen někde jinde. Nejde o lehké téma, fascinuje mne a líbí se mi (a zároveň nelíbí) styl psaní Aleny Mornštajnové, to, jak dokáže na dvou stránkách popsat děj několika dní, týdnů, měsíců i let, aniž byste měli pocit nedostatečnosti sdělení, informací, děje...a Les v domě je zkrátka skvělý. Těžký . Kéž by to všechno skončilo už v polovině knihy jinak. :((( A snad jen jednu výtku ode mne kniha schytá, a to, že hrozně plýtvá místem. Větší font, větší odsazení řádků, obří okraje kolem textu, doslova desítky úplně prázdných stran. Kniha tak navozuje pocit mnohem většího rozsahu než jaký ve skutečnosti má.... celý text

Zaříkávač koní 2005, Nicholas Evans

Ke knize jsem se dostal kvůli čtenářské výzvě, jinak bych nejspíš nečetl. Film jsem znal, ale do přečtení knihy jsem ho neviděl. Nejde pro mne o zajímavé prostředí (farmáři, honáci dobytka). Celkově jde o hezký příběh, to asi ano, ale napsán tedy není rozhodně nikterak skvěle. Úvodní čtvrtinu knihy se autor motá v ději, který trval tak dvě hodiny. Čtenář tak dostává úplnou bídu, jen tisíce zbytečných slov. V té spleti se tak moc ztrácel popis prostředí, že jsem nebyl schopen si scénu vizualizovat a hned v této části jsem sáhl po filmu, prostě jsem si musel ke knize pouštět úryvky z filmu, abych si vůbec dokázal představit prostředí a situace v knize popisované. Pak z toho nějak vybředne a spolu s přechodem děje do rozsáhlých Montanských, podhorských pastvin se stejným způsobem rozprostře i samotná kniha a výrazně jí to pomůže. Najednou jde o pěkné čtení, ovšem bez jakéhokoliv autorského rukopisu. Možná je lecos ztraceno v překladu, ale mne zde chybí nějaká autorská individualita, něco, čím by autor vyčnívat literárně výš. Je to psáno tak, jak by to napsalo několik tisíc jiných, bezejmených autorů, takže jedinou devizou, pro níž je kniha tak vřele přijata a skvěle hodnocena je v mých očích příběh, který zřejmě nejednu čtenářku či čtenáře dojal k slzám. Pro mne samotného nevybočuje Zaříkávač koní z knižního průměru. Některé konkrétní pasáže: úvodní šedesátistránková nehoda nebo trapně psané milostné scény, mne svým nezvládnutím doslova děsily. Oproti knize je film, který už mám také shlédnutý, fakt skvělý. Vyzdvihl bych, že ačkoliv film knihu i v detailech celkem důsledně kopíruje, konec je úplně, ale úplně jiný.... celý text

Smrt na kůru 2022, Dalibor Vácha

Román Smrt na kůru se s historickou přesností a místy až dokumentárním podáním věnuje událostem kolem příprav na snad nejznámější čin českého/československého, protinacistického odboje. Ne však přímo sledováním výsadku Operace Anthropoid, ale pozdějšího výsadku Out Distance, jehož členové se k prvně jmenované skupině připojili. Knížka je skvělá, díky románovému zpracování přináší možný detailní pohled na několik měsíců působení členů ČS odboje a výsadkových paraskupin nad rámec prostých, známých faktů a rozhodně stojí za doporučení. Nudit se snad nedá, děj má spád, čtivost je vysoká a kdo nezná moc tuto historii, i se hodně dozví. Přesto jde o román a u románu by měl být brán zřetel i na literární kvality a byť jde o skvělou knihu, literárně nejde o dílo srovnatelné s "velkými" jmény mezi romanopisci. Mně osobně z počátku trochu vadil onen, jak jsem již psal, až dokumentární styl, kdy jakoby nebyla dokonale prolnuta fakta, která autor chtěl sdělit, s částmi čistě románovými (rozhovory, domýšlený průběh událostí atp.) a nedokonale odděloval odstavce prodávající čistě faktické, strohé informace od románového děje. Proto nedávám čistých 5*, i když jiným úhlem pohledu bych neváhal.... celý text

Restaurant na konci vesmíru 2008, Douglas Adams

Zahrada mrtvých duší 2022, Lukáš Boček

Famózní! A rovnou říkám, že díky detailům knihy i kolem knihy - playlistu ke čtení na Spotify, hloubce stále dost tabuizovaného tématu, který je, bohužel součástí naší společnosti, do jaké kniha proniká, ilustracím i celkové grafické podobě, a perfektní práci s postavami a jejich charaktery a nitry, mám i týdny po přečtení stále pocit absolutní výjimečnosti této knihy a až kultu knihy. Doslova ji do rukou beru s citem a respektem. Hodně mě oslovila a pan Boček....klobouček, asi nejdokonalejší prvotina, co jsem kdy měl tu čest číst.... celý text

Jelení vršek 2022, Hana Marie Körnerová (p)

Knihu jsem si vybral do tématu Čtenářské výzvy - kniha, jejíž děj se odehrává v 16. století. Už na sklonku minulého roku jsem od paní Körnerové přečetl Heřmánkové údolí, které sice nebylo úplně nezapomenutelným čtením, ale rozhodně jsem díky němu měl celkem velká očekávání i od Jeleního vršku. Bohužel, Jelení vršek ze všeho nejvíc definuje slovo plytké. Příběhu chybí ve všech aspektech něco víc. Zápletka je celkem plochá a o začátku bez velkého snažení předvídatelná, ty vedlejší dramatické události pak nestačí čtenáře ani zaujmout, jak nezajímavě jsou psané a jak rychle zmizí sami od sebe. Jen plnidlo stránek? Dobová surovost zde vůbec nevyplouvá na povrch ani při líčení morové nákazy táhnoucí krajem. Emoční profil postav a jejich projev je jak herecké umění Silvestra Staloneho. Nefunguje ani romantická linka. Po 300 stranách vzájemného odporu mezi ústřední dvojicí, nepůsobí závěrečné vzplanutí vůbec uvěřitelně a Jan ze Zhoře dočista změní charakter. Navíc se knize nedařilo držet ve mě soustavně pocit středověku, doby, v níž se děj odehrává. Na relativně málo stránkách je zde prostě od všeho trochu a přitom nic, nic zapamatovatelného. Guláš, který ale nikdo nezamíchal. Všechny ingredience jen tak leží na sobě, neprolnuté, oddělené. Kniha je výrazně lepší od půlky, ale co s tím, když už je stejně od samého začátku jasné co se stane, jak to skončí, nebo kdo za čím stojí. Práce s napětím a tajemstvím naprosto nezvládnutá. Vypadá to, jako bych viděl jen samá negativa, ale ono to tak není, jen nedokážu vyzdvihnout nic vyložené skvělého, všechno je tak nějak ... plytké.... celý text

Písečný muž 2013, Lars Kepler

Výrazné zlepšení, ale i tak nejspíš s tímto autorským párem končím. Písečný muž je rozhodně nadprůměrnou krimi, ale já mám snad s každou knihou série dost zásadní potíže. Předně, celkově mi nesedí styl vyprávění a slohu napříč celou sérií, takže to asi nikdy nemůže být za 5. Písečnému muži navíc přitěžuje fakt, že zásadní point, že je záporák "dabl", jsem věděl již od poslední kapitoly předchozí knihy, takže zde jsem nějakých 400 stran čekal na to, až přijdou vyšetřovatelé s "překvapivým" odhalením....zívačka, ale stane se, prostě se mi to zjevilo samo hned na počátku. No a pak jsem se nedokázal srovnat s představou totálně zabezpečených cel s nejpřísnějším dozorem, pro ty největší magory a psychouše celé země, umístěných nikoliv ve věznici, nýbrž v pohodové nemocničce prakticky bez ostrahy (klasická nemocniční ostraha s pendrekem, tudíž na pendrek), jinak pod dohledem obyčejných doktorů. Navíc se společenskou místností společnou pro všechny cely (bez rozdílu pohlaví), hlídané jednou kamerou, která má slepé místo? Neumím si představit jakoukoliv situaci, která by zde přirozeně vyvstala, a kterou by měli krotit lékaři, kteří do cel vstupují podělaní strachy, držíc v ruce ultimátní zbraň - Diazepam. Dále, na to, jak omezeně mohl Jurek komunikovat směrem ven, a že se mu to mockrát nepovedlo, byl vždy nějak rychle v obraze, co se venku děje. Jako, houpat se knihou nechám, ale ne roztáčet. :))) Takže závěr po 4 dílech? Horší díl střídá lepší díl, ale žádný není zrovna chytrý. Inteligentní krimi zde čtenář hledat nemůže. Ještě jsem si vzpomněl na jednu iritující věc. To nikomu nevadí, že posledních 20-40 stran každé knihy je věnováno naprosto zbytečnému převyprávění motivu a událostí, i když jsou z knihy čtenáři dávno jasné? To se to musí polopatě celé vždy rekapitulovat? Nedůvěra ve čtenáře? Proč?... celý text

Město páry 2023, Carlos Ruiz Zafón

Nádherná kniha a v mém případě i první kniha povídek, kterou hodnotím plným počtem hvězd (povídky opravdu nejsou můj šálek kávy) a hodnotil bych ještě lépe, kdyby to šlo. Jde o střípky, které dotvářejí mozaiku velkolepého Zafónova díla, ale které jsou do určité míry čitelné i samostatně, byť pouze jako celek se může Pohřebiště zapomenutých knih vyjevit v celém svém smyslu a své kráse.... celý text

Vlak do Samarkandu 2022, Guzel Jachina

Nebudu se dlouze rozepisovat o knize samotné, jelikož to za mě podrobně udělal uživatel los v předešlém komentáři. Takže jen krátce. Jde o skvělou knihu, napsanou bravurním slohem, jak je u autorky zvykem. V mém knižním vesmíru patří Vlak do Samarkandu rozhodně mezi top knížky nejen "prozatímní" letošní knižní sklizně, ale i let předchozích.... celý text

Svědkyně ohně 2012, Lars Kepler

Po dost dobré Paganiniho smlouvě přišel pád střemhlav dolů. Nic moc, hodně nic moc.