Guzel Jachina

ruská, 1977

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Zulejka otevírá oči
Zulejka otevírá oči
Vlak do Samarkandu
Vlak do Samarkandu
Děti Volhy
Děti Volhy

Nové komentáře u autorových knih

Zulejka otevírá oči Zulejka otevírá oči

„Četlo se rychle, nic extra náročnýho, ale zároveň to má nějakou literární úroveň, žádná YA. Bavil mě dlouuuhý romantický buildup, který měl i hezké vyvrcholení. Konec se mi líbil, ačkoliv nebyl nijak dramatický. Problémy, které jsem s knihou měla: Zulejka je člověk, do kterého se nedokážu příliš vcítit. Žena, která se prostě smíří se svým osudem, ať už je to cokoliv, protože jí bylo od dětství vštěpováno, že tak to má být, a tak se chová správná žena. Na jednu stranu je to zajímavé. Nakolik ji ovlivnilo její prostředí, a nakolik taková doopravdy byla? Nicméně štvalo mě, že důsledek byl, že mě mnohem víc bavily pasáže z pohledu Ignatova, jehož motivace taky nebyly vždycky úplně jasné, ale aspoň byl tak rozporuplný, že to bylo zajímavé. Jejich vztah, ačkoliv mě víceméně bavil, tak zpětně mi přišel trochu jako variace toxického páru z knihy o upírech. Ona na něj myslí čistě kvůli jeho vzhledu. On na ní myslí kvůli jejím zeleným očím. ( A potom kvůli prsům, ale to už je vedlejší) Nikdy mezi nimi neproběhne žádná konverzace. Ona je cudná děva, která ho odmítá, ale on se nevzdává i desítku let. Ale zase to není v úplném centru dění, takže je to asi ok. Vedlejší postavy jsou všechny moc fajn.“... celý text
— eliska2669

Zulejka otevírá oči Zulejka otevírá oči

„Dobrá knížka, doporučuji přečíst. Určitě si časem přečtu i další od této autorky.“
— Ranuncul

Vlak do Samarkandu Vlak do Samarkandu

„Když já nevím co vlastně napsat. Kniha mě obohatila po stránce nových historických znalostí, velmi mě zaujal doslov za knihou, kde člověk zděšeně zjistí, že autorka pečlivě čerpala z hist. pramenů. Dalším obohacením pro mě bylo googlit si města na trase vlaku...ta rozlehlost Ruska je neuvěřitelná...všechen ten Babylon lidských kmenů, náboženství a ras.... Na druhé straně jsem čtení dost těžko snášela, do čtení jsem se nutila, ty osudy ubohých děti se mě neskutečně dotýkaly. Malý Kukačka nebo ten Dějevův stín Zegrejka...to člověk čte s bolavým srdcem. Co si z knihy odnáším je otázka jak bych se v obdobné situaci chovala já..rodiče odkládali děti, opouštěli děti ve vesnicích jako slabší články...co bychom dělali my, já? Je to prostě šílené, celá ta doba byla šílená, zrůdná.“... celý text
— kaja77

Děti Volhy Děti Volhy

„Po Zulejce další krásná kniha autorky. Dokonalý jazyk, za což samozřejmě dík i překladateli, který si s tím určitě musel dát velkou práci. Už dlouho jsem si v nějaké knize tak neužívala každé slovo. Ne vždy mě delší popisy přírody apod. baví, ale tady to člověka úplně přeneslo do děje. A samozřejmě nelze ani opomenout zvolené téma, které trošku i zabrušovalo až do etnografie, každopádně osudy a kultura povolžských Němců byly hodně zajímavé a čtenář se dozví něco nového.“... celý text
— marieke

Děti Volhy Děti Volhy

„Vynikající kniha, po dlouhé době úplné zjevení co se týče práce s jazykem. Překlad je naprosto vynikající. Kniha je jako barevný obraz. Byť jsem Volhu spatřila maximálně v televizi, autorka mě přenesla na místo samé, cítila jsem vůni a chuť všudypřítomných jablek, cítila jsem vítr v sadu, slyšela jsem šumění vody, praskání ledu, viděla jsem Grimmův statek jako na dlani. Postava Bacha je geniální, němý Němec je tichým účastníkem dějinných zvratů, aniž si sám uvědomuje jejich závažnost a význam. Přesto je jejich součástí, přesto zasahují i do jeho života. Postava děvčátka dává příběhu energii, přidává hluboký citový rozměr, byť vztah Bacha a Anče není úplně jednoduchý-jako nic v životě člověka. Paralelní příběh Lenina a masového vraha Stalina zase vnáší pocit reálného strachu a zla, třeba v příběhu s kapry a hladovými psy. Těším se na další knihy!“... celý text
— jfialova

Přejít na knížky autora