Lukáš Boček

česká, 1988

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nové komentáře u autorových knih

Zahrada mrtvých duší Zahrada mrtvých duší

„Těžké téma, pro mě je kniha především o tom, jak naše vědomí, nevědomí a nevědomost může ovlivnit nás život. Nebo jak si vědomě překrucujeme realitu a přizpůsobujeme ji k obrazu svému. Nejsem si jistá, jestli jsem úplně přesně pochytila všechny časové roviny, ale ve výsledku se to spojilo. Taky úplně nemusím magický realismus, ale taky ho byla ještě únosná míra.“... celý text
— PetK

Zahrada mrtvých duší Zahrada mrtvých duší

„Nejvyšší laťka za mnou čtené knihy v roce 2023. Absolutně mě to dostalo. Profláklé téma, ale zajímavě zpracované, postavy mi přišly věrohodné, pozitivně i negativně. Jak může zdánlivě "kultivovaný" člověk být zárověň úchylný magor. A jak mohou být rodiče nepochopitelně neteční k trápení svých dětí. Světlou stránkou příběhu byla vůle a odvaha sourozenců dobrat se pravdy a vzájemně si pomoct, oba mi byli moc sympatičtí a dodali knize pozitivního ducha i přes tak těžký příběh.“... celý text
— Souteska

Zahrada mrtvých duší Zahrada mrtvých duší

„Mistrovsky napsané, přečteno jedním dechem.“
— Lenkahaha

Zahrada mrtvých duší Zahrada mrtvých duší

„Veľmi príjemné čítanie, napínavé a štýl písania mi vyhovoval. Oceňuem QR kód na Spotify playlist a taktiež vizuál knižky. V príbehu pomedzi dejovú linku autor čitateľa poteší mnohými dobrými myšlienkami a bavili ma aj odkazy na iné literárne diela, ktoré k príbehu pasovali a dotvárali atmosféru. Určite si do budúcna rád prečítam aj iné knihy, ak sa dočkáme. Plné 5/5 nedávam len kvoli koncu, kedy sa už dá pomerne skoro odhadnúť, čo sa stane a niektoré časti zbytočne dlho odďalujú očakávaný koniec. Inak veľký talent, poklona.“... celý text
— VetDejvid

Zahrada mrtvých duší Zahrada mrtvých duší

„Kniha, u níž velmi záhy zjistíte, kam se bude ubírat. A pak čtete, protože si říkáte, co kdyby to nebylo tak přímočaře jasné, co když to nakonec bude jinak, než si celou dobu myslíme. Jenže není. Tak pak čteme a sledujeme jen to, jak se k rodinnému tajemství propracovávají pomalu ale jistě jednotliví zúčastnění. A možná nám to připadá zbytečně natahované. A místy vlastně poměrně nepravděpodobné chování jednotlivých postav (zvlášť tedy Šárčino). Jak už někteří poznamenali, podobná témata máme poslední dobou servírovaná jak oblíbené jídlo v hospodách, takový smažák české literatury. A musím říct, že když jsem se v příběhu dostala velmi záhy k místu, kde mi začlo svítat, kam půjde dál, ztratila jsem chuť. Stejně, jako jsem už přejedená smažáku, tak se mi ani tady nechtělo pokračovat. K pokračování mě přiměl vytříbený autorův styl, píše pěkně, slušně pojal jednotlivé osoby, kterým všem třem dal do vínku typický jazyk a styl. Zároveň je to z jeho strany jakási pocta klasické literatuře, kdy smeká před velkými literárními díly a stejně jako táta pro Šárku udělal především to, že ji naučil milovat knihy, se možná i Boček snaží o totéž pro své čtenáře ( i když s Psohlavci by mě fakt asi nepřesvědčil).“... celý text
— bosorka

Přejít na knížky autora