Akisi
přečtené 108
Hřbitov trpaslíků
2021,
Petr Boček
No tak tohle se mi vůbec nelíbilo. Jedinou hvězdu dávám za myšlenku příběhu, ale všechno ostatní mě dost iritovalo. Nejvíce asi každé tři strany byl nějak zmíněn mužský úd nebo obecně sex, což mě po prvních třech zmínkách už přestalo bavit. Ženské postavy jsou psaný jen za účelem sexuální touhy mužů, jsou tupé, ploché a autor o tom, jak psát opačné pohlaví, zřejmě moc netuší. Možná tyto věci autor psal s pokusem o humor, v tom případě ale musím říct, že velice selhal. Knihu jsem dočetla jen proto, že se mi dobře vlezla do kabelky, ale ani poslat dál se mi ji nikomu nechce, protože bych ji nikomu ani nedoporučila, doma už ji mít taky nechci, tak nevím, co s ní udělám. Od autora si asi už nic víc nikdy nepřečtu, těchto 180 stran mi bohatě stačilo..... celý text
Na kusy
2020,
Jana Vitíková
Doufala jsem, že mě soubor kratších příběhů vytáhne ze čtenářského bloku, no nepovedlo se. Některé povídky jsou povedenější než jiné, všechny působí spíš jako soupis snů, a to v tom smyslu, že ne všechno dává úplně smysl a některé části na mě působily mimo. Asi prostě nejsem zvyklá na tento styl vyprávění, u povídek mi většinou chyběla nějaká pointa příběhu, nějaké vysvětlení. Nevím no, moc mi kniha nesedla, ale dávám 3/5 protože to nebylo špatné a některé povídky byly opravdu povedené.... celý text
Pán věže
2015,
Anthony Ryan
Kniha opět velmi čtivá a příběh poutavý, některé části zajímavější než jiné. Neustálé detailní popisování všemožných velkých bitev už bylo ke konci zdlouhavé, ale to je asi jediná moje výtka.... celý text
Píseň krve
2014,
Anthony Ryan
Tak za mě naprosto perfektní čtení, musím hodnotit 5/5. Pokud hledáte fantasy, co není YA, ale zároveň není moc náročné čtení, tohle je jasná volba. Autor skvěle a čtivě popisuje události, postavy a vztahy s druhými, že v nich neplavete, a pokud přece jenom, na konci knihy je seznam postav s jejich stručným popisem, který vám osvěží paměť (avšak pokud se chcete vyhnout spoilerům, jaké postavy se ještě mohou objevit, možná se radši nekoukejte). Zprvu jsem měla docela strach, protože jsem pomalá čtenářka a 620 stran se zdá hodně, ale kniha se mi četla pomalu sama a ani jsem se nenadála a byla jsem o 15 stránek dál. Příběh a postavy jsou propracované, stále mě zajímalo, co se stane dál, a nakonec jsem za délku knih ráda, protože se těším, kolik mě toho ještě čeká, než triologii dočtu. No pro fanoušky fantasy je toto must read, hodí se skvěle i pro ty, co s fantasy teprv začínají nebo přecházejí z YA fantasy knih.... celý text
Planeta idiotů
2021,
Roman Bureš
Tohle je moje první kniha od pana Bureše a nevěděla jsem vůbec, do čeho jdu, protože jsem vybírala hlavně podle zajímavé obálky a originální popis děje na zadní straně. Musím tedy říct, že mi styl vyprávění moc nesedl. Četlo se to dobře, to ne že ne, jen mi přijde, že kniha nebyla psaná tak zajímavě, jak bych si představovala. Text na mě působil poněkud stroze. Například jsem si vůbec nedokázala vytvořit vztah k žádné postavě, ani k hlavnímu hrdinovi, který mě spíše otravoval. Mezi postavami neproběhlo dostatečné množství konverzací nebo jen momentů, kde by se mi ukázalo, jaký spolu vlastně mají vztah a jak se postupně vyvíjí. Bylo mi tedy často úplně jedno, co se s nimi stane. Zároveň na mě působilo spíš rušivě neustálé komentáře o sexu. Nic to příběhu nepřidávalo, jen mi to ještě víc zprotivilo hlavního hrdinu. A to nejsem taková, že bych se sexu a sexuální tématice v knihách vyhýbala, asi to bylo spíš způsobem vyjadřování, nevím. Hlavní myšlenka k zamyšlení byla už od počátku knihy jasná a podaná velmi polopaticky, takže jsem to ke konci nepotřebovala zopakovat ještě jednou a ještě víc jak pro blbečky. Jinak se mi konec jako takový docela zamlouval. V knize jsem postrádala jakoukoli tenzi, prostě momenty, kdy bych byla nervózní a potřebovala číst rychle dál, abych zjistila, jak to dopadne. To je docela překvapivé, jelikož se jedná o apokalypsu a spoustu smrtí, která by měla být napětí plná. Ale abych jen nekritizovala, i tak byla kniha čtivá, nápad velice originální a zajímavý, jakožto milovník apokalyptických témat jsem věděla, že aspoň ten konec světa se mi na knize líbit bude. Dávám tři hvězdy, protože kniha je dobrá a někomu, komu sedne styl psaní a vyprávění, se určitě bude líbil i více než mně, jen si myslím, že tento nápad měl potenciál být ještě o ty dvě hvězdy lepší, kdyby se zpracoval s pár změnami.... celý text
Úzkosti a jejich lidé
2020,
Fredrik Backman
Kniha se skvělým story tellingem, často vtipná, často k zamyšlení. Občas bylo těžké se v postavách a příběhu orientovat, což však bylo schválně, abyste do posledního momentu netušili, jak to vlastně skutečně bylo, dokud vám to autor sám neprozradil. Kniha však určitě není detektivka, jako spíš vyprávění složitých příběhů všech přítomných postav.... celý text
Cesta pustinou
2014,
Emmy Laybourne
Rozhodně to nebylo špatné, ale třetí kniha už mě nebavila tolik jako ty předešlé dvě musím říct. Rozhodně mi části s Josie přišly zajímavější než ty, co byly psány z pohledu Deana. Každopádně celá triologie je určitě čtivá se zajímavým nápadem a mladší čtenáři se zájmem o tento žánr určitě neprohloupí, pokud se knihy rozhodnou si přečíst.... celý text
Asylum
2014,
Madeleine Roux
Upřímně to není žádný literární skvost co se týče psaní, které je spíše přímočaré, nemá žádný zajímavý styl a slouží opravdu pouze k vyložení toho, co se v knize děje, než že by se snažilo přednést příběh zajímavým a poutavým způsobem. Možná i proto jsem z knihy měla pocit, že je mířena na mnohem mladší publikum než jsem já, tak 15 let, přestože se jedná o knihu s hororovým příběhem. Kniha je jednoduchá na přečtení, jsou v ní obrázky k vytvoření atmosféry, kterou ze stylu psaní nepochytíte, a je dost krátká. Myšlenka zápletky je zajímavá, pro mě osobně bylo však "překvapivé odhalení" ke konci knihy velmi očekávané a vlastně mě na knize nic nepřekvapilo a nevyděsilo.... celý text
Tessia: Zrození čarodějky
2011,
Trudi Canavan
Začátek knihy mě zaujal, avšak v průběhu jsem naprosto ztratila chuť pokračovat, takže dočíst ji do konce byl pro mě docela problém. Čas při čtení vůbec neutíká, v knize se neděje nic moc zajímavého, vzrušujícího, při čem by se mi zatajil dech. Svět je zajímavý, myšlenka Tessie jako předurčené čarodějky a také zručné léčitelky je zajímavá, avšak podle mě málo rozvinutá. Autorka se snaží v knize zahrnout příběhy vícero postav, avšak nedala mi mnoho času a informací k tomu, aby mi na těchto postavách vůbec záleželo. Popis bitev čarodějů byl překvapivě nudný, nic ve mně nevyvolal.... celý text
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
Musím říct, že tato kniha mě neuvěřitelně zklamala. Podle hodnocení mnoha lidí a podle samotného popisu, o čem má toto ya fantasy být, jsem byla velmi natěšená, když jsem se konečně rozhodla do knihy pustit. V prvé řadě postavy naprosto postrádají jakoukoli hloubku, především tedy hlavní postava Celaena. Je to perfektní příklad Mary-Sue, kdy je popisována jako ve všem perfektní, překrásná kdy všichni muži pro ni mají slabost. Její charakter je tak otravný, že jsem si nemohla pomoct a otáčela oči v sloup. Její charakter prostě nedává smysl. Světoznámá vražedkyně, avšak je jí 18 a trénink začala v osmi, zároveň je v knize vyobrazena spíše jako samaritánka s plnou hubou keců, jak by toho a tamtoho porazila. Z toho však mnoho nevidíme. Stejně tak se nepracuje s minulostí, která by ji v přítomnosti jakkoli ovlivnila, možná kromě dvou nočních můr. V prvních dvou kapitolách se popisuje více vzhled všech pohledných mužů, než její vnitřní pocity z toho, že má vlastně šanci uniknout z otroctví. Přestože se jedná o ya knihu, stále by to mělo být fantasy. Avšak postavení a rozdíl v moci mezi korunním princem, velitelem stráží a zajatou nájemnou vražedkyní absolutně nehraje roli a jejich vzájemné vztahy se podobají spíše středoškolskému dramatu. Polovina knihy je jen jejich otravné flirtování a uměle vytvářené sexuální napětí, které jednoduše naprosto neodpovídá tomu, jak by se měly charaktery v onom fantasy zasazení chovat. Spousta věcí prostě logicky nedává smysl a je to až do očí bijící. Celaena si velice chytře upraví dveře, aby vrzaly a aby ji žádný náhodný návštěvník nepřekvapil v jejích komnatách, avšak do konce knihy ji to ani jednou nevzbudí a ani jednou to už dále není zmíněno. A takovýchto maličkostí, avšak i důležitějších nesrovnalostí, je v knize spousta a už si jich nejde nevšímat. Jste natěšení na příběh chladnokrevné vražedkyně, avšak místo akce dostanete arogantní puberťačku, která během celé knihy pořádně ani své tolik opěvované schopnosti nepředvedla, naopak jí během jednoho ze soubojů pomůže boží ruka, kdy při smrtelných zraněních nakonec zázrakem zapomene na všechnu bolest svých téměř smrtelných zranění a porazí naprosto zdravého protivníka. Prostě to logicky nedává smysl, ale pro děj příběhu a pro x dalších knih na pokračování přece musí nějak přežít, že ano. Samotné psaní také není nijak úchvatné, budete obětmi neustálého posedávání v komnatách a nesmyslného plácání pár puberťáků, sem tam se stane něco zajímavého, od čeho vás ale následně děj odvede k dalšímu otravnému slovnímu souboji mezi Celaenou a jedním z mnoha jejích obdivovatelů, protože she is not like other girls. Jednu hvězdu tomu dávám asi za prvotní nápad, přestože je opravdu žalostně provedený, a temnému ději na pozadí, který bohužel hraje v této knize nakonec malou roli. K dalším knihám této série se nechystám, možná v budoucnu, až zapomenu, jak moc zklamaná a frustrovaná jsem teď z prnvího dílu.... celý text
Nedej se
2016,
Rainbow Rowell
První asi stovka stran byla opravdu nuda. Svět mě moc nebavil, moc mi to připomínalo obšlehnutého Harryho Pottera. Hlavní "detektivní" zápletka byla aspoň pro mě dosti předvídatelná, takže mě mě nemělo nic moc co překvapit, což mě nebavilo. Každopádně jak už jsem si všimla u Fangirl, autorka se zřejmě nesoustředí na převratný děj, ale na skvěle charakteristické postavy, která je každá jiná, každá má svá specifika, dobré a špatné stránky. Rowell podle mě prostě dokáže vdechnout život svým postavám, což napomáhá udržet moji pozornost a zájem číst dál. Stejně tak styl psaní je velmi čtivý a kniha se mi četla rychle. Osobně bych uvítala více romantických scén, asi proto že mě ten svět a hlavní děj tolik neoslovil. Jelikož jsem tušila, co se stane, kdo je za co zodpovědný, nebavilo mě číst o informacích, na které jsem přišla už padesát, sto stran předem. Takže nakonec jsem si knihu sice užila, avšak myslím si, že by se autorka měla soustředit spíše na psaní romantických YA, protože ve psaní charakterů a jejich vztahů opravdu exceluje.... celý text
Fangirl
2015,
Rainbow Rowell
Fangirl je první knihou, kterou jsem od této autorky četla, a musím říct, že jsem opravdu nadšená. V prvé řadě postavy byly sepsané tak opravdově a každá postava měla svůj jedinečný charakter, že jsem si je okamžitě oblíbila. V Cath jsem se v mnoha věcech viděla, Leviho jsem si naprosto zamilovala. Díky postavám mě ani netrápil poměrně obyčejný příběh nerdky, prvačky na vysoké. Skvělé scény, u kterých jsem se naprosto rozplývala i ve svým dvaadvaceti letech. Knihu doporučuju. Trochu jsem se bála YA nálepky, ale myslím, že vzhledem k tomu, že se příběh odehrává na vysoké škole, a fantastickým stylem psaním dokáže kniha zaujmout i starší publikum. Koneckonců já jsem toho důkazem.... celý text
Temná krása
2018,
Mary E. Pearson
Celá kniha byla napsaná velmi čtivě, po celou dobu se mi i líbila práce s charaktery... až ke konci. Konec jako takový nebyl vůbec špatný, naopak se mi moc líbilo, jak dopadla situace v tomto fantasy světě pro obyvatelstvo jednotlivých království... ale ten konec pro hlavní postavy? Jejich vztahy? To mi vůbec nevyhovovalo. Jak to napsat bez spoilerů... Jako by se autorka v poslední kapitole stejně snažila dát všem hlavním postavám dobrý konec. Což mi tak trochu zkazilo ten seriózní a řekněme realistický pohled na konec této triologie. Proto hvězda dolů. Ale ve finále triologie nebyla vůbec špatná, spíš pro mladší publikum než já řekla bych, takže pro teens ideální. Děj poměrně předvídatelný, ale práce s charaktery v průběhu knihy mi přišla lepší než v předchozích knihách, až na pár výjimek, které se vzhledem k objemu knihy dá přehlédnout.... celý text
Autismus & Chardonnay
2017,
Martin Selner
Jakožto studentka Sociální pedagogiky mi tato kniha dovolila humornou formou nahlédnout do světa sociálního pracovníka, který pracuje s dětmi s autismem. Na Twitteru autora knihy už nějakou dobu sleduji a stejně jako jeho tweety, i celou knihu provází hořký humor, který zřejmě člověk pracující v této oblasti musí mít, zároveň však zvládá čtenáři předat různá zamyšlení a porozumění. Knihu vřele doporučuji a druhý díl kupuji hned, jak jej uvidím v regálech knihkupectví.... celý text