Zelený_Drak komentáře u knih

Jsem na rozpacích. Ačkoliv se knížka dobře čte, nelze přehlédnout, že celou dobu se nic moc neděje. Žádné napětí, hlavní hrdina podivuhodně klidný (a také plochý, nezajímavý a nudný). Závěr nedotažený. Ale pěkné vedlejší postavy jako Op, Duch a biostroj. A dobrý nečekaný závěr. Jen to kazilo to, jak se na posledních asi 40 stranách některé informace opakovaly, a to téměř stejnými slovy. Nevím, zda to chtěl autor zdůraznit, nebo zda zapomněl, že už to tam jednou napsal. Díky tomu, co se objevilo v závěru, si knížku asi nechám, ale nijak zvlášť mě na další autorova díla nenavnadila.

2 20.09.2015

Nechápu, jak může někdo, kdo má rád tuhle sérii, kritizovat nechutně krvavé popisy a (relativně) vysokou míru násilí. Tahle série je podle mě hlavně o násilí. Ale asi to někdo čte kvůli Kalibanově myšlenkovým výlevům a Nikově sexy zálibě ve zdravém životním stylu. Ale proč? Hrdinů Nikova typu je určitě dost i v románech pro ženy.

Samotná zápletka, to jak se série vyvíjí... Nic originálního. Ale oceňuji, že jsem neuhodla předem, kdo za tím stojí. Přesto se pořád nějak nemůžu přimět dát tomu 3 hvězdičky, i když předvídatelnější sérii o Rachel Morganové (podle mě hodně podobná série) jsem je dala a nedokážu vysvětlit v čem je lepší. Tady mám fakt nějaký problém s nábojem. Číst dál mě to nutilo až tak na posledních 35 stran. To je prostě málo.

Co se dlouhodobého vývoje příběhu týče. Nechápu, co mají všichni proti Georgině. Mně tam připadá navíc spíš Dobromila. Přijde mi, že tam je jen proto, aby Niko někoho měl. To Georgina je archetypální. Krásná, moudrá a laskavá dívka si zamiluje zrůdu. Zrůda to nechce připustit. Klasika. Ta linka je ohraná, ale nečekala bych, že to bude čtenářky odpuzovat. Kalibanův vývoj je asi trochu k lepšímu, Robin se nemá kam vyvíjet, to je konstanta. Uvidíme, co přinese Běsnění.

18.09.2015

"V temnotě" jsem četla podruhé, abych si oživila, o čem to je, než se pustím do dalších 5 dílů (když už je mám doma). Proti knize trochu vypovídá to, že jsem úplně zapomněla, kdo byl hlavní záporák. Hodnotila jsem ji celkem tvrdě už když vyšla a další přečtení nic moc nezměnilo. Míň mě iritoval Kaliban a jeho ufňukanost, ale zato mě víc štval překlad "Robin Goodfellow" na "Robin Kamarád". Vtipálek bylo přeci jen o chlup lepší. Až na to, že v podání Thurman Goodfellow zas takový vtipálek není. Celkově mě víc iritovaly dialogy a Kalovy poznámky, které dělal v duchu, protože když si je představím v angličtině, zní mi to líp. To co mi v angličtině připadá normální mi v češtině zní poněkud připitoměle.

Je asi tak nějak jasné, že "ten sexy chlap" je tady Niko. Ale doma byste ho stejně nechtěly, protože je tak fixovaný na svého bratra, že by z toho asi nikdy nic dobrého nevzešlo. Ale autorka Nikovi přiřkla partnerku, takže jsem celkem zvědavá, jak si s tím v dalších dílech poradí. "Femme fatale" je ale jednoznačně Georgie, bude divné, jestli s ní nebude dál pracováno.

Děj je vlastně dobře vymyšlený. Ale... Ono to prostě nemá žádné napětí. Ani v závěru mě to nenutilo číst dál. Jediná napínavá část je podle mě ta s trolem.

Jinak se víceméně souhlasím s komentářem tsal, je tam moc Kalibana a málo toho ostatního. A při tom Kal nemá žádnou extra hloubku. Nesouhlasím ale s těmi, kteří nezkusí 2. díl. Zase člověk musí vzít v úvahu, že je to prvotina a kvalita prvotiny je dost závislá i na tom, jaké betování autorka sehnala.

13.09.2015

Od někoho, kdo je v dodatku řazen do zlaté éry americké sci-fi jsem asi čekala víc. Rozsahem se jedná o povídku, takže to asi vysvětluje nedostatečné vyčerpání námětu. Většinu děje se řeší ponorka a zda se zapojit nebo nezapojit do boje. Na 160 stran příběhu připadá tak 30 stran vrcholné akce, což se mi zdá málo. Navíc je právě toto vyvrcholení špatně napsané. Stručně a bez napětí. Námět byl přitom zajímavý a z anti-válečných sci-fi je to taková míň průhledná. A "Okřídlený muž" má u mě plusové body za to, že hlavní hrdina není muž s krizí středního věku a jeví větší zájem o problém, před který je postaven, než o ženy, které se v příběhu vyskytují.

1 31.08.2015

Tuto knihu jsem odložila po 2/3 po té, co jsem narazila na tvrzení, že všechny ženy s Turnerovým syndromem jsou extrémně feminní v každém svém chování a postrádají jakoukoliv prostorovou orientaci. To je buď dezinterpretace, nebo zastaralá informace.

Uvedené by mohlo platit zhruba pro 50 % těchto žen. Zbylých 50 % těchto žen by naopak mělo mít minimální problémy s matematikou a prostorem, ale zato potřebovat delší čas na zorientování se ve společenském životě. Když pomineme toto rozdělení na dvě skupiny, které by mělo být důsledkem parentálního imprintingu, tak nevidím důvod, proč by přibližně 10 % zárodků žen s Turnerovým syndromem nemohlo být vystaveno vysokým dávkám testosteronu (stejně jako 10 % zárodků žen bez syndromu) a mít tedy mužský mozek. Ženy s Turnerovým syndromem navíc nemají vlastní ženské hormony a tedy bych hodně váhala označit i jen tu první polovinu za extrémně feminní (v chování), protože případný ženský mozek zde není podporován hormonálně (respektive hormonální cyklus je jen uměle napodobován).

Věřím, že někomu může kniha dát něco pro partnerský život, ale bude to platit zejména u párů "žena s ženským mozkem a muž s mužským mozkem" nebo "muž a žena s prohozenými mozky". Jako žena s "mužským mozkem" mám na výběr buď mezi jinou ženou (která bude mít pravděpodobně mozek přinejmenším v "poli překrývání" nebo "mužský") a mužem (který bude mít pravděpodobně "mužský mozek", protože proč si vybírat někoho s výrazně odlišným fungováním?). 10 % žen, které se myšlením podobají spíš opačnému pohlaví, nemá kniha zas tak moc co nabídnout. Takže po tom nesmyslu o všech ženách s Turnerovým syndromem jsem knihu odložila. Nač si zanášet mozek hovadinami?

Dobře se to četlo, ale podobně jako u knih "Stavitelé světa", nebo "Stvořitel vesmíru", mám problém s porozuměním hlavnímu hrdinovi. Tyhle starší sci-fi na jedné straně obvykle nějak narážejí na rovnoprávnost žen, na druhé straně jsou ale docela sexistické. Nevadí mi popis ženských postav takovým tím mužským pohledem. Vadí mi, že autoři sci-fi se tehdy zjevně vyžívali v krásných inteligentních a statečných ale křehkých ženách bez zábran, což je možná snem (téměř) každého heterosexuálního chlapa, ale není to zrovna moc reálné a jako ženu mě pak tyto hrdinky nudí. Prostě postavy jako Erissa na mě nepůsobí realisticky.

Hrdina "Tanečnice z Atlantidy" je tatík od rodiny, který po zatažení do minulosti řeší hlavně jaká žena ho jak přitahuje a jestli je v pořádku být nevěrný manželce, která právě tady a teď neexistuje. Takový sen muže s počínající krizí středního věku. Prostě vcelku nanicovatý chlap, ten Duncan.

Děj samotný je docela dobře vystavěný, i když až na jeden moment (či dva) velmi předvídatelný. Právě za příběh dávám obě hvězdičky.

1 27.08.2015

Platí vše, co jsem napsala v komentáři k prvnímu dílu. Děj je možná o něco akčnější, ale pořád si myslím, že je kniha hlavně pro čtenáře mezi 9 a 15 lety a většina dospělých se k ní nebude vracet. Což ale neznanemá, že by mě nebavil jednoduchý vtip, kdy Rammar stále prohlašoval "Kal Anar" za "Kal Asar". Nejzábavnější byla podle mě část s Balbokem a amazonkami, to jsem se i zasmála. Vadí mi otevřený konec. Bez pokročilých znalostí němčiny se totiž čtenáři nedozví, jak bude dobroudružství orků pokračovat. To ale není tak úplně autorova vina.

14.08.2015

Mně pořád připadá, že tahle kniha musí být skvělá oddechovka pro ty, kteří rádi čtou časopisy a knihy o záhadách a paranormálních jevech. Musím tomu zkrátka přiznat jistý potenciál a ve fantasy málo používaný nápad (nenapadá mě jiná fantasy série, která by těžila z paranormálních jevů... to je spíš doménou hororů).

Harper mě ale opravdu nebaví. Žádná postava v této knize mě neoslovila dost na to, abych si přečetla další díl. Takže stejně jako Fantom Print, i já s tím končím. Do knihy jsem se zkrátka nedokázala pořádně začíst. A to i přesto, že zápletka vlastně byla celkem dobrá.

Musím ale ještě pochválit překlad obou dílů a malé množství překlepů. Spíš se podívám po překladech od Petry Kubáškové než po dalších knihách od Kat Richardson.

09.08.2015

Čekala jsem něco jiného. První polovina knihy mě vůbec nebavila. Postavy se mi zdají ploché. Kdybych neměla druhý díl už doma, asi bych ho ani nesháněla. Druhá polovina knihy už se mi četla lépe, takže jsem se postupně dopracovala k závěru, že to asi není až tak strašné, jen mi tenhle mix mezi časopisem "2001 záhad" a detektivkou nesedne. Hodnocení ještě možná časem přehodnotím, podle toho, jak mi kniha zůstane v paměti.

Harper mi přijde naprosto nezajímavá. Ale může to být i tím, že jsem po "Šerochodci" sáhla po dočtení "Pro hrst amuletů" a vedle labilní a nepředvídatelné Rachel působí Harper obyčejně. Její vzpírání se Šeru mě navíc iritovalo. Působilo na mě nevěrohodně.

1 02.08.2015

Tak mně 4. díl přišel asi nejlepší co do čtivosti, i když zápletka byla lepší u prvních dvou dílů. Od třetího dílu na mě zápletky působí nastavovaně (uvidíme, co bude dál). Ale bavilo mě to víc. Rachel je čím dál tím praštěnější, ale nejsem si jistá, jestli jí to jako čtenáři můžeme vyčítat. Komu by z těch věčných patálií trochu nešplouchalo na maják? Vztahy v této knížce se mi náhodou zamlouvají. Není to to klasické "a žili šťastně až na věky". Naopak. První chlap, který nám byl vedle hlavní hrdinky ukázán, se vybarvil jako pěkný ptáček, což myslím připomíná realitu nejedné ženy. Jenks u mě ale jednoznačně vede a dokud tam bude, je mi úplně jedno, jestli Rachel tancuje nahá na hlavě, nebo co dělá...

Časem do tohoto komentáře přidám i komentáře k nepřeloženým dílům série.

1 01.08.2015

Třetí díl mě bavil víc než předchozí dva. Je také pravda, že Nick nebyl popisován tak eroticky jako Kisten (a little bit(e) of vampire porn included). Přijde mi ale, že to je i proto, že se autorka postupně vypisuje. Jestli to takhle ale měla od začátku v plánu, tak body pro ni. Děj se vleče méně než v prvních dílech, což je určitě příjemné. Od prvního dílu dost fandím elfům, takže tenhle díl mě potěšil. Myslím, že na motiv "zachraňte elfy" mě Kim Harrison utáhne až do konce série. Také Rachel je teď, když se ukázala její jedinečnost, o něco zajímavější.

Pozitivně mě zaujala i Kateřina Niklová jako překladatelka. V jejím překladu nacházím jen tu a tam nějakou drobnost, kterou pravděpodobně většina čtenářů přehlédne.

1 01.08.2015

Četla jsem v angličtině, měla jsem rozečteno rok a nedokázala jsem se prokouset ani na stranu 50. Vůbec mě to nezaujalo.

Není to "ryba roztahovala žábra" ale "ryba roztahovala žábry". Ale pořád lepší než tvrdit, že norek je hlodavec.

Jinak mě to bavilo a nebavilo asi podobně jako první díl. Jsem ráda, že autorka se rozhodla nedělat z postav příliš velké blbce a nechala je konečně odhalit Trentovu identitu. Myslím, že z toho bude hlavní linka, která se potáhne všemi 14 díly.

21.07.2015

Tak tohle mě tedy neoslovilo. Možná by se mi to víc líbilo jako seriál. Navzdory poměrně slušně zpracovaným postavám mě kniha v prvních dvou třetinách nijak nenutila k dalšímu čtení ("akční nuda"). poslední třetina byla o něco lepší. Myslím, že překladatel tady pokazil vše, co se ještě pokazit dalo (originál by mě ale asi neoslovil o nic víc). Něco málo jsem si poznamenala, aby mě náhodou někdy nenapadlo číst to v češtině znovu:

postískat, vystřený, zrobené... to mi zní jako počeštěná slovenština
"Nepatrně zmírnila tlak na plynovém pedálu, ale ne natolik, aby si nemyslel, že je může dostihnout." (Co si teda myslel nebo nemyslel?)
na jednom místě "state" přeloženo jako "stát" nebo "stav" tam, kde měl být ten druhý význam
"Toto znamení bylo klasnaté a téměř nenávistné, až se jí odnechtělo zajít dovnitř." (Takže se jí na základě téměř nenávistného znamení začalo chtít jít dovnitř?)

"Mají zbraně?" zeptala se celá zkoprnělá.
"Nejspíš ně," řekl Arkeley. "Nemají takovou koordinaci, aby mohli střílet. Ozbrojeni ale být mohou. Nikdy jsem neviděl někoho z těch bastardů, aby neměl aspoň nůž." (No jasně, nože přece nejsou zbraně. Autor asi napsal "guns" a překladateli vypadlo slovo "střelné".)

"Chňapal po ramenech Arkeleyho rukama..."
"Byla dobrá v nohách a asi o čtvrt metru menší než..." (Byla dobrá v nohách?)
doktor indiánského původu o pár stran později začne mluvit hindsky

Drobnosti jako zopovězení (zodpovězení), roce (ruce), chybějící čárky, popletení rodů ani nepočítám.

18.07.2015

Přečetla jsem v originále. Mám ráda Jurajovu bohatou slovní zásobu, za kterou hodnotím určitě o hvězdičku výš. Vadily mi drobné chyby, které působily dojmem, jakoby to před vydáním nikdo kromě autora nečetl ("sa sloveso sa" místo "sa sloveso a" a podobně... takové chyby, kterých si všimne i ten, kdo neumí slovensky - tedy já). Také mě zaujalo, že si autor plete potkany a krysy. Čierny Rogan prakticky neměl šanci na potkany narazit (mluvíme tu o střední Evropě počátku 9. století, potkani dorazili z Asie v 18. století). Asi Jurajovi napíšu někam na web a zeptám se jestli "krysa - potkan" není ve vztahu k rozdílům mezi češtinou a slovenštinou něco jako "zelí - kapusta". Celkově mi ale připadá naprosto nepochopitelné, že slovenský autor vychází primárně česky a až když kniha vydělá, výjde slovensky. Připadá mi to fakt praštěné.

Čierný Rogan u mě patří k oblíbeným Jurajovým hrdinům, určitě si chci přečíst všechny díly, ale štve mě, že se nedají v knihovně půjčit v originále.

3 15.07.2015

Zbytečná a prázdná kniha o zbytečnosti a prázdnotě bytí. A jakápak otupělost? Hrdina toho cítí spoustu. Pro mě ale jen další vypsaná deprese, kterou nemá smysl číst. Podezírám autora, že si to myslí taky a královsky se baví tím, jak intelektuální živly vedou o jeho dílku vášnivé debaty. Dokonce to prý někdo zfilmoval. Lze doporučit budoucím sebevrahům nebo těm, kdo mají rádi svou depresi (či aspoň splín). Dobře se to čte. Nic k zamyšlení jsem tam nenašla (nic nového), takže kniha asi nesplnila účel (pokud nemám pravdu s tím, že byla hlavně pro autora), dávám záporné hodnocení.

Této knize ublížilo, že ji vydal Fantom Print a zařadil ji mezi ostatní německé tituly tohoto typu. Orci jsou totiž pro jinou věkovou kategorii, řekněmě tak 10 až 15 let. Víc než tohle monstrózní vydání, které graficky ladí s dalšími řadami, by mě potěšilo, kdyby byly přeložené všechny 4 díly, byť by byly vydané jen v měkké vazbě. Skutečnou cílovou skupinu tyhle od pohledu tlusté knihy často odrazují a dospělé čtenáře asi zase patřičně nenadchne obsah.

Svět je šablonovitý, děj také. To jediné, co kniha nabízí relativně nového je, že se to odehraje z pohledu orků. Ale dneska jsou kladní záporňáci v kurzu. Takže tohle brzy nebude považováno za přidanou hodnotu.

Oba orčtí hrdinové mi byli sympatičtí, připadají mi dobře napsaní, doplňují se... Vlastně se jmenují Hlupák a Tlusťoch. I další vedlejší postavy jsou celkem ok. Ale dialogy jsou strašně jednoduché. Celý příběh je jednoduchý a bylo pro mě těžké se začíst. To už mi dneska nestačí, ale v 10 bych to třeba ještě tak nevnímala. I ten humor je takový... Myslím, že dospělého čtenáře kniha neurazí, ale také se k ní nebude vracet.

Překlad šel... občas klopýtnul. Viním z toho korektora.

2 23.06.2015

Celkově se mi to líbilo, ale tak polovina knihy se mi špatně četla. Postavy dobře zpracované, odlišitelné od sebe navzájem, příběh nezávadný... Zkrátka všechno pěkné, pohádkové. Ale často mi tam chybělo něco, co by mě nutilo číst dál. Netestováno na dětech. Jak už bylo řečeno, je to pohádka na pokračování, kapitoly jsou opravdu krátké, takže kniha je asi vhodná na večerní předčítání. Nebo do MHD.

16.06.2015

Norek není hlodavec. Norek je lasicovitá šelma. Možná si autorka popletla norka a nutrii? Nechápu, že to prošlo i přes překladatelku. Mohla to opravit.

Až na drobnosti souhlasím s komentářem Senza Jenka. Také si myslím, že je Rachel trochu moc bezstarostná při opatřování srsti a není to jediná nedotažená věc v knize. Ohledně Trenta... s ohledem na informace uvedené v příběhu při objasňování světa, asi nebude míšenec. Spíš poslední (nebo jeden z posledních) z nějakého čistokrevného rodu. Budu se hodně divit, jestli během 14 dílů série autorku nezláká možnost nechat jeho druh vstát z mrtvých. Jedna z nedomyšlených věcí ostatně je, že ho nikdo nedokáže zařadit podle pachu. Musí existovat spousta tvorů s dobrým čichem, kteří přežili Zvrat a jejich pachová knihovna bude dostatečně bohatá, aby Trenta identifikovali.

Četlo se mi to překvapivě dobře, podle komentářů jsem čekala větší zadrhávání. Rachel mě ani neoslovila, ani mi neleze na nervy. Všechny postavy jsou přiměřeně dobře napsané a je toho dost, co bychom se o nich mohli v dalších dílech dozvědět. Nejlepší je stejně Jenks.

Romantická linka a erotické napětí mi tam vůbec nechybí. Erotická napětí tam ostatně je mezi Rachel a Ivy.

31.05.2015

Tak jsem poprvé sáhla do této kategorie a bylo to horší, než jsem čekala. Chris mi byl vyloženě nesympatický. Navíc... i když chápu potřebu v knize občas popsat interiér... myslím, že ve spoustě mužských hlav by často bylo jen "Vešel jsem do místnosti a sednul jsem si na židli. Je tu Tara. Obličej, prsa, pas, zadek, nohy. Pěkný. Chci sex.". Prostě autorce Chrise občas tak úplně nevěřím.

Co mi vadí asi nejvíc je nacpání českého mozku do Američana. A je tam tolik jednoznačně českých narážek a vtipů, že to působí dojmem, že autorka s reáliemi skončila u mapy USA. Proč takhle? Vždyť to šlo odůvodnit. Stačilo by, aby Chris byl syn přistěhovalců z ČR (či ještě z ČSR) a dostal se do Ameriky spolu s rodiči až tak v 9 letech. Pak by to celé fungovalo a přitom by stačilo změnit jen pár drobností. A navíc... je to "dlouhé vlasy - krátký rozum" (z "Mulieres longam habent cesariem, brevem sensum"). Ale je možné, že se to už u nás používá i obráceně.

Příběh mě neoslovil vůbec. Jediné poutavé části byly ty s magorným expartnerem Tary, což mě vede k závěru, že autorka by u mě asi lépe pochodila s detektivkou.

Erotické pasáže jsou asi jako v pornopovídkách, jen mají o něco vybranější slovník. Každopádně nic, co by mě ke knize upoutalo.

Za občasné uculování nad pár drobnostmi (v dialozích a v hlavě Chrise), které se povedly, jsem původně dala 1 hvězdičku, ale protože si je zpětně nevybavuju a zůstal mi z toho jen pocit, že to bylo příšerné, tak s odstupem snižuju hodnocení.