Whobey komentáře u knih

Trochu jsem se této knihy bála, prvně mi ji doporučila známá, která absolutně zbožňuje Vieweghovy příšernosti, což je řeka, do které už opravdu vkročit nechci. Nicméně když mi kolegyně v práci vrazila Prvoka, Šampóna, Tečku a Karla do ruky, rozhodla jsem dát Hartlovi šanci.

A jsem ráda, že jsem tak učinila. Možná i tím, že jsem od toho nečekala nic závratného, mě ta kniha docela mile překvapila. Je to oddechovka, místy velmi zábavná, místy až tragická, ale výborně realistická. Styl psaní pana Hartla mi taky výborně seděl, příběh měl hlavu i patu, vtáhl do osudů čtyř přátel.

Prima kniha, jestli hledáte něco na oddech, je to to pravé! :)

5 11.03.2018

Labyrint jsem přečetla velmi rychle. Nevím, čím to bylo, snad tím, jak jsem se snažila odhalit tajemství Labyrintu, vymazaných vzpomínek, možná to bylo i tím, že Dashner píše krátké kapitoly, které zakončuje něčím zajímavým.
Knížka se čte dobře, příběh mi připadá zajímavý, Dashner udržuje čtenáře v napětí po celou dobu, takže zatímco se mi hlavou honilo tisíce otázek, tak dějová linka ubíhala šílenou rychlostí kupředu. Napínavé, poutavé.

Za mě plné hodnocení, opravdu jsem si čtení této knihy užila. Pro milovníky podobnéo žánru zcela doporučuji. :)

5 06.12.2017

Klasický King, kterého čtu ráda. Báječné stupňování děje, zajímavá myšlenka, uvěřitelné charaktery. Příběh, který vás strhne, a který se klidně mohl stát.
Cujo patří mezi Kingovy klasiky, rozhodně doporučuji :)

4 07.11.2017

Myslím, že jsem už dlouho nečetla knihu, která byla tak literárně na výši. Pohlcující děj a čtivost mě nutila číst dál a dál, měla jsem velký problém knihu odložit. Jako první jsem viděla film, takže jsem jisté situace v knize očekávala, těšila se na ně, ale zpracování v knize bylo tisíckrát lepší, ač mám filmové Pokání moc ráda.
Skvělá kniha, jistě se k ní někdy vrátím. Doporučuji. :)

4 28.01.2016

Hodně kvalitní kniha. Je plná nápadů, podnětů a ozkoušených způsobů, jak fungovat efektivněji. Líbí se mi plno vychytávek, ale i pochopitelnost doložená různými příklady ze světa byznysu, sportu i běžného života lidí.

3 16.10.2023

Neuvěřitelná knížka.
Autor píše prostě, ale i tak je jeho téma poutavé natolik, že vás vtáhne do děje, do života Kunty Kinteho, do jeho malých radostí a podstatně větších strastí. Sledujeme osudy generací, příběhy potomků, jejich hořkosladké žití.

Kniha nepatří mezi oddechovou četbu, ale je kvalitní a dobře napsaná. Způsob, jakým autor sbíral informace o svém původu jsou až neuvěřitelné. Doporučuji :)

3 09.02.2019

Kniha se silným příběhem.
Literárně skvěle napsaná kniha, krásné obraty, a ačkoliv by se někomu mohly zdát popisy krajin či místností zdlouhavé, myslím, že to bylo adekvátní tématu. Přece jen šlo o knihu, v níž malířství a umění figurovalo na vysokých příčkách.
Myslím, že téma je docela ještě neprošláplé, hodně lidí se k této knize dostalo jen díky filmu, ale myslím, že je to krásná sonda do povědomí takového člověka. Charaktery měl autor zmáknuté naprosto perfektně, dokázal udělat hlubší náhled do jejich nitra, hraje si s pochopením identity a dělá to skvěle.

Knihu doporučuji, ačkoliv si uvědomuji, že takové téma není pro každého :)

3 07.09.2018

Z knihy jde trochu cítit, že je to kost hozená fanouškům. Trochu mi chybí některé detaily, které by měly být vysvětleny. V určitých momentech je kniha natahovaná a jako by uměle prodlužovaná.
Nicméně pro fanoušky Labyrintu je to samozřejmě ráj. Oblíbené charaktery vídáme v mladší verzi, což je chvílemi docela vtipné. Teresa, Thomas, Ava Paige... ti všichni jsou tu vykresleni víc do hloubky, Dashner trochu víc poodkrývá jejich pohnutky, jejich povahy.

Stejně jako první prequel to nemá na sérii Labyrintu. Nicméně je to pěkné doplnění, kterou každý fanoušek Labyrintu ocení :)

3 04.05.2018

U této knihy mě mrzelo, že charaktery nebyly nijak hlouběji propracované, celkově to nedokreslovalo děj příběhu. Kniha je psaná dost stroze, stručně, což v tomto případě není ale úplně na škodu.

Až na ten konec (který mě teda neoslnil) to však mělo spád a střídáním dějových linek budila kniha i napětí. Ačkoliv to není kniha, kterou bych si zrovna koupila, aby mi zdobila knihovnu, myslím, že za přečtení stojí. Já se určitě k tomuto autorovi vrátím, neboť v rámci české tvorby představuje pan Vašíček něco nového a jiného než sto padesát tisíc stejných knih od Viewegha. :)

3 09.04.2018

Moyesová mi byla doporučena už několika lidmi, a to i přesto, že se žánru dokonalých a dramatických romancí zcela vyhýbám. Přesto však jsem na ni narazila nedávno v knihovně, tak mi to nedalo a přihodila jsem ji na hromádku půjčovaných knížek.

Mám většinou problém s knihami v tomto žánru. Nejenže jsou většinou psané dost ubohým stylem, ale také jsem schopná odhadnout děj už někde na třetí straně, což mě hrozně nebaví. Tahle kniha ale byla trochu jiná. Děj se měnil, prolínal v historických souvislostech. To bylo moc příjemné.

Musím říct, že děj byl opravdu poutavý. Moyesová píše čtivě a dokáže vtáhnout čtenáře do děje. Charakteristiku postav vykreslila taky moc pěkně, ačkoliv mi byla mnohem sympatičtější Sophia a její skutečné problémy než Liv na neustálém pokraji hysterie. Ono celkově mělo větší kouzlo povídání o časech minulých, o Sophii, Helene, Němcích a poměrech té doby.

Jak už jsem psala, můj šálek čaje tohle není. Jakmile jsme se přesunuli v ději do přítomnosti, začal to být tuctový příběh zamilovaných, kterým něco brání, ale stejně si k sobě najdou cestu. Ještě že tam bylo prolínání se Sophiiným příběhem, to opravdu udržovalo mou pozornost ve hře.

Vidím to jako takovou príma knihu na dovolenou, oddechovou a nijak náročnou. :)

3 10.07.2017

Přiznávám, že knihu jsem si vybírala podle obálky a roztomilé Smrtky na obalu. :)
Nicméně ačkoliv to není žádné brilantní hlubokomyslné dílo, příběh byl prima. Postava Smrti byla pojata spíš humorně, což bylo příjemné. :)

Příběh je takovou oddechovkou od náročnějších děl, takže kdo hledá něco na ten způsob, směle do toho! :)

3 27.05.2017

Sochař smrti byla pro mě první kniha od tohoto autora a věřím, že ne poslední. Četla se opravdu skvěle, autor píše čtivě a poutavě, knížka mi připadala jako rychlá jízda. Dost tomu pomáhá i rozčlenění kapitol, jsou krátké, a tak to člověku před spaním zas tolik nevadí, když si řekne "ještě jednu kapitolu".
Myslím si, že to asi není úplně knížka pro slabší povahy, přece jen kreativita místního vraha je dost nechutná. Osobně mi to nevadí, byla jsem ráda i za nový nápad, líbilo se mi uvažování detektivů, závěr byl rovněž zajímavý. Doporučila bych to jako oddechovou četbu lidem, kteří rádi čtou detektivky, thrillery, napínavé příběhy.
4/5 - Knížka dobrá, ale zase takové veledílo na pět hvězd to nebylo. :)

3 15.12.2016

Už jsem to tu psala u jiné z knih pana Moravce - já jsem jeho fanda, moc mi sedí jeho styl psaní, jeho otázky jsou dobře pokládány, celky jsou skvěle rozvrženy a výběr jeho zpovídaných osobností mě moc baví.
Tahle kniha má ale ještě něco navíc - mimo naprosto skvělých historek, poutavého povídání a zajímavostí ze světa zdravotnictví, je zde ještě přidaná hodnota v podobě osvěžení si první pomoci. Pan Dvořák velmi srozumitelně popisuje, jak by měla vypadat první pomoc v základních oblastech, což je něco, co si vždycky zopakuji ráda. Skvělé čtení, rozhodně doporučuji. :)

2 14.01.2024

Nedočetla jsem. Styl vyprávění mě rozčiloval. Snaha být vtipný za každou cenu, zároveň asi něco jako jsem hrozně cool a v pohodě, ale přitom to na mě všechno působilo trapně. Byla tam vážná témata, která autor vyobrazil jako největší horor a zároveň to zlehčoval opravdu hloupými komentáři. Zvláštní.

Kniha povídek, které sepsali vždy dva autoři - muž a žena. Se svými charakteristickými postavami napsali společně příběh, který se někdy povedl a někdy ne. A za mě se tento koncept spíše nepovedl.
V této antologii bylo pár výjimečných povídek - takových, od kterých jsem se nemohla odtrhnout. V úplném protipólu zde byly však i příšerné povídky, které jsem nebyla schopná dočíst. Pak tu jsou povídky s dobrým nápadem, ale celkově nic moc. A pak tu jsou povídky, kde je příbě šroubovaný a těžkopádný.
Celkově vzato, dávám 2 hvězdy za některé z povídek. Jsou autoři, kteří to viditelně zvládli s přehledem. Ale je jich málo. Spousta z povídek mi navíc přišla na stejný způsob - jako by snad autoři neuměli vymyslet nic kreativního (opravdu dobrých myšlenek na příběh jsem tam zachytila jen pár).

Inu, nebude to kniha, ke které se s radostí vrátím, nicméně za těch pár dobrých povídek autorům díky. Je možné, že některé z těchto autorů, kteří mě zaujali svým způsobem psaní, ještě v budoucnu vyhledám. :)

2 11.03.2020

Prima oddechovka. Vážně jsem od toho nečekala nic jiného, než že se zasměju (vždyť se na tom podílel Landsman), takže jsem se zasmála.
Každopádně, skrývá to i své myšlenky, ač je autor schovává pod absurdním humorem. Ačkoliv, je to vůbec ještě absurdní? Nebo se naše republika opravdu stává Továrnou na debilno?

2 24.04.2019

Horko těžko jsem knihu dočetla, ale upřímně jsem se už těšila, až bude konec a já se přesunu k nějaké jiné četbě. Od Moriarty jsem už jednu knihu přečetla, byla to velmi příjemná oddechovka, tak jsem si řekla "proč ne", nicméně následně jsem těch "proč ne" našla celkem dost.

Nějak jsem se nebyla ztotožněná s žádnou z postav. Buď byly tragicky unylé, nepříjemné nebo mi zkrátka neseděly. Celý příběh se tak nějak plácal na místě, nic se nikam skutečně neposunulo. "Záhada" Monroovic děťátka byla celkem jasná hned od začátku, Gracina situace vyzněla do ztracena, což ve výsledku byla dost škoda. Čekala jsem alespoň nějaké vyvrcholení příběhu, jenže to se nedostavilo.

Celkově unylá kniha, autorku úplně neodsuzuju, má i světlejší chvilky, nicméně tento příběh mě spíš dráždil než bavil.

2 19.04.2019

Tak tohle teda ne. Neskutečně špatně koncipované dílo. Literárně příšerné, větná skladba a literární sloh, samé okecávání, obsahově mimo. Dialogy byly naprosto otřesné, myslím, že autor asi nikdy s lidmi nemluvil, nejhorší byly dialogy s dětmi.
Celkově bylo dílo temné a kruté, ale možná až moc černé.

Ráda bych hodnotila, ale nedočetla jsem. Dlouho se mi už nestalo, že bych se ke knize vracela s takovou nechutí. Knihu nedoporučuji. Život je krátký na to, aby člověk četl nedobré knihy. :)

Nápad skvělý. Celkově se dala kniha pojmout děsivě, ubírat ji nepříjemným směrem nebo naopak jako těžká satira, kdy Hitler objevuje internet a showbyznys. Mohlo to být možná i obojí, nicméně podle mě se neprojevilo ani jedno. Kniha postupuje, Hitler se objevuje, ale děj se neprohlubuje, nejde ani do humoru, ani do děsivé předzvěsti opakování historie. Děj prostě tak nějak plyne a plácá se.
Navíc autor je publicista, a to se projevuje na jeho stylu psaní, je věcný a nepíše příliš "literárně", což by ani nevadilo, ale po nějakých dvě stě stranách jsem si říkala, že by bylo lepší napsat fejeton a ne celou knihu.
Dvě hvězdy za myšlenku, kterou si tam člověk najde, za nápad, a za začátek knihy, který byl opravdu nadějný jako humoristická kniha.

2 31.08.2018

Trilogie Vraní dívky jsem se rozhodla komentovat až na úplný závěr, protože celou dobu, co jsem četla tuto trilogii, jsem úplně netušila, co si o tom myslet.

Celé téma zneužívaných dětí mi připadalo strašlivé a musím říct, že se mi to nečetlo úplně nejlépe. Stejně jako překlikávání mezi jendotlivými postavami působilo zmateně, neboť se to prolínovalo i s náhledy jiných postav. Ale abych nebyla úplně negativní, policejní komisařka a její kolega byli opravdu báječní a sympatičtí, myslím, že snad hlavně kvůli jejich prima charakterům jsem vydržela číst do úplného konce.

2 19.06.2018