vnimat_Krasu komentáře u knih

Ultimátní fuck-off všem, co chtějí detektivku o deseti vraždách a alkoholického detektiva k tomu. Skála je pomalá, teskná a spíš než ve střevech umrlého Angela Macritchieho se hrabe v dětství hlavního hrdiny. Peter May mistrně prolíná několik variací minulosti se současným vyšetřováním, nechá hrdiny potkávat se po letech a pro zápletku využívá jedinečného prostředí skotských vřesovišť. Netáhne děj složitými kličkami, ale vleče za sebou jednu z nejmrazivějších atmosfér, kterou si v kriminální kategorii vašeho knihkupectví můžete koupit. Za perfektní propojení příběhu o přátelství a láskách dospívajících s uvěřitelnou kriminální linkou pět pocitových hvězdiček!

39 23.07.2013

Joona Linna je sympaťák, i když je to jen typická policejní kebule a v první čtvrtině stráví dobré čtyři strany charakteristikou svých spolupracovníků, o kterých se pak už zmíní leda v jedné nerozvité větě. Rodina Erika Marii Barka mě však od začátku do konce neuvěřitelně lezla na nervy. Hypnotizér Erik, který po celý příběh nevyvede alespoň jedinou racionální věc, Simona, příklad hysterky a prototypu ženy, jíž by muž nechtěl mít doma, a Benjamín trpící těžkou nemocí coby tou nejstarší thrillerovou berličkou všech dob. Zprvu zajímavá dějová linie se navíc během půlky knížky rozmělní do kávového lógru a je nahrazena nezáměrným sci-fi, to když Erik s Joonou vyvozují závěry fantastičtěji než Sherlock Holmes. Mě zkrátka Hypnotizér od prvopočátku stále něčím iritoval. Aby se kniha stala světovým bestsellerem, stačí, aby její autoři vdechli svému dílu čtivou formu (kterou Keplerovi neupírám), dodali všechna možná žánrová klišé a příběh zjednodušili i pro ty nejméně náročné čtenáře. Někomu to možná ke štěstí stačí, mně ne.

26 28.01.2011

Viktoriánskej Londýn, pach poševního sekretu, starý hadry, tuny mejkapu, obyčejná romance a tak MODERNÍ literatura. Kouzlo Kvítku se vlastně nedá pořádně vysvětlit. Jde v podstatě o cajdák, tu sprostý, tu něžný, bez zásadních zvratů a překvapení. Faber je ovšem klávesnicový génius a zemitější konkurenci pro Jane Austen sepsal tak, že skoro až cítíte všechnu tu levanduli, mýdlo, exkrementy na podrážce a levné parfémy. Kvítek zkrátka strhne. Kapitoly dávkuje jako špičkový televizní seriál, sem tam decentně pomrkává na čtenáře a v závěru mu uštědří mlaskavý políček. A vy budete chtít číst dál. A to je pro paní Knížku vůbec ta nejlepší možná vizitka.

25 19.03.2015

On to prostě umí.
Napojit hromadu těžkých myšlenek, témat a parafrází do knížky, u níž obracíte stránky jako šílenci. Kniha zvláštních nových věcí není o vesmíru. Je o vztahu dvou lidí. Jeho a jí v dopisech, ve kterých najdete sami sebe. Jak vám někdo chybí. Jak je vám smutno. Jak je vám pak hloupě, když kvůli práci zapomínáte na toho druhého.
Čtete, teskníte a zároveň si říkáte: pane Faber, jste fakt hustej.
Vít vít ejte v literární extralize.

21 11.11.2016

Instantní polívka.
Čte se dobře a kór ke konci jsem oceňoval, jak Bryndza krátí a zbytečně nekecá. A ačkoliv nejspíš uhádnete vraha tak o dvě stě stránky dřív, než by bylo košer, bude vám to luft. Všechno je totiž takové, jaké má být.
Jenom ta přidaná hodnota - ta tam chybí.
A pokud už se těšíte, jak po přečtení přidáte věcný komentář na Databázi knih, mákněte si. Pozítří už totiž nebudete vědět, kdo byl dívka a kdo led.

17 21.02.2017

Nejodvážnější z Potterů, v němž se Rowling vykašlala na čtyřikrát úspěšný mustr a vpustila do příběhu tíseň, strach a zvláštní opravdovost. Kouzelnický svět, který čtyři své romány budovala, totiž začala úspěšně bourat, a já se jako nadšený čtenář předchozích knížek začal o své oblíbence regulérně bát. Filmová adaptace tu metamorfózu z dětského Pottera, kterého usurpují pěstouni a který se bojí nových předmětů, v dospělého a zodpovědného člověka prostě nedokázala zachytit. A je to škoda. Fénixův řád totiž představil novou tvář tohoto fenoménu, která vydržela i do dalšího dílu a kterou zlikvidovaly až diletantsky naivní závěrečné Relikvie.

16 15.07.2014

Stephen King vyrobil v POHÁDCE svět a já si v něm spíš smočil nohy, než abych se ponořil. Přesto tady nade mnou svítí spokojený čtyři z pěti a hned vysvětlím proč. Perfektně v ní totiž funguje mistrův popis obyčejnýho maloměstskýho lidství. A ačkoliv jsem věděl, kam se příběh v druhý čtvrtině švihne, tajně jsem doufal, že zůstane v excelentnosti tý první. Ve světě pod kůlnou jsem se prostě nemoh zbavit dojmu, že si to King píše tak nějak z voleje. Paní ševcová, mluvící kůň, zákeřnej trpaslík, obryně, hodiny, mor. Všehochuť, u který se nejspíš experimentálně zkoumalo, kolik kapek potenciálu z čeho vyteče. A ačkoliv byla podzemní variace na Gladiátora fantastická, srdce mi zdejší (král) princ už neukrad. A sílu čtvrtý hvězdičce tak nakonec spíš než autor dodává Matouš Ruml. Jeho pojetí audioverze je totiž absolutně famózní.

15 22.01.2024

Cením hned několik fajn nápadů, vycházejících hlavně z genia loci (řopíky!) a cením i prostředí samotný. Orlický hory tu dělají rozdílový body. Do 'kingovský' poetiky totiž dodávají kus českýho srdce. Kdyby se výrazněji krátilo (472 stránek ve velkém formátu je na žánrovku overkill) byl bych spokojenější. Díky slušný práci s tempem a formě lehké jako pírko, to ale zásadně nevadí. Je to page-turner. Kvalitní. Nic dalšího člověk ani nepotřebuje vědět. Kupujte.

15 31.08.2022

Pocitově těžká, nepříjemně zlá, nesmírně intenzivní hororová laskomina. John Langan s Rybářem boduje jak v rovině prachobyčejného lidského neštěstí (nepříjemně smutní Muži bez žen), tak ve folklórní poetice lovecraftovského hororu. A já si po čase liboval v románu, který sice uctívá své vzory, ale zároveň se nebojí originálně měnit lokace a velmi exaktně ukazovat děs. Přečtěte si to. Zaháčkuje si vás jako udice.

15 12.07.2021

Poctivá detektivka. Dokonale přehledná, bez zbytečných odboček, s návykovým tajemstvím a s dobrou pointou. Těžko říct, jestli si za rok vzpomenu, jakej případ se tu řešil. Tu atmosféru vysušené Austrálie s téměř až Mayovskou nostalgií návratu domů si ale zapamatuju nadlouho. Plná palba.

15 16.06.2021

Většinou hejtuju knížky, co jsou o hovně. Jenomže Chirurg je o hovně krásně. Ty denní rutiny, ty hrdinovo morální neposednosti, ty prachobyčejnosti žití s někým, koho nemám rád, ty umí Dvořáková prodat skoro až chirurgicky. A Pavel Battěk do toho všeho v audioverzi dává duši.

15 29.03.2020

Právoplatná povinná četba, díky níž se první světová válka již nikdy nesmaže ze čtenářských pamětí. Remarquovi se podařilo vetknout do svých děl nejen svůj přirozený pacifismus a odpor k válce, ale především pohledy do duší vojáků, vůni šizené polévky a tvrdou kůrku fasovaného komisárku. Hladové, studené a nadčasové drama z olova.

15 03.10.2011

Legenda. A právem. Vlastní zážitky totiž Clavell otisknul do knížky bez typických klíčé války. Možná mi po letech chyběl trochu sevřenější příběh. Na druhou stranu, o to líp tu tu fungují ty maličké zápletky. Ta o vojínovi, co má problémy s vlastním genderem. O sněti v paži. Nebo o pompézní psí hostině. Celé čtení jsem si říkal, jak si Clavell vůbec dovolil vyhnout se všem těm brutalitám v táboře. Neustálá smrt, podvýživa, nemoci, smrad. To všechno se jen tak vznáší ve vzduchu, ale jinak na to Clavell dlabe. Na konci mi to ale cvaklo. Král Krysa není knížka o hrůzách války. Je o chlapovi, co se uměl přizpůsobit.

13 27.07.2022

Je to paradox. Zdaleka nejsem fanoušek účelový brutality, nápadnejch náhod, přešívání obličejů a dalších vycucanejch thrillerovejch berliček. Stejně tak mě zklame, když uhodnu padoucha o půl knížky dřív než hlavní hrdina. To všechno v Údolí mrtvých je. A přesto to Weaverovi baštím i s přebalem a visím na stránkách jako oběšenec. Výtečný tempo, sympatickej David Raker a když atmosféra potemní, strašně to knížce sluší. Guilty Pleasure. Jako vyšitý.

13 03.07.2021

Jsou knížky, co mají skvělou formu, a pak jsou ty, co mají super obsah.
Skvělý jsou ty, co mají obojí.
A úchvatný jsou ty, u kterých si přes dokonalej obsah formy ani nevšimnete.
Jako Záhada na zámku Styles.
Mon ami.

13 18.07.2018

Tahle knížka je past. V dobrým.
Prvních padesát stránek predikuje sociální román o lidech, se kterejma se život nemazal. Jenomže pak se z Domků vyklube regulérní zástupce českýho hororu. Tempo je skvělý - uprostřed knížky, když se záhada začíná obnažovat - skoro vražedný. A ačkoli jsem ke konci (když už dojde na lámání chleba a všechno je odhaleno) už pozornost trochu ztrácel, elegantní vyústění i odhalení 'padoucha' mě potěšilo moc. Zapojení romský komunity dobře sedí nejen k ostravskýmu geniu loci, ale fajnově osvěžuje mysteriózní mustr. Vašík je coby nehrdina románu navíc parádním zrcadlem lidskýho sobectví. A těšilo mě, jak nenásilně a nenápadně s tímhle zrcadlem Klečka hýbe.

11 09.08.2023

Později je strašně svěží horůrek. Horůrek, ne horor. Je plnej popkulturních odkazů, dětskýho vidění světa, (to má King odjakživa v paži) jeho typický oraženosti v textu i literární tematiky. Zdaleka to není King, co ve vás uzraje. Později je s ajfrem napsaná delší povídka, která vykrádá Šestý smysl a ještě si z tý zlodějny hned na začátku udělá fór. Je to knížka psaná pro radost a je to na ní znát. Nejzábavnější věc roku 2021.

11 13.12.2021

Nejzábavnější detektivka za dlouhou dobu. Kašle na stokrát omletý sériový vrahy a místo toho servíruje jen jednu vraždu. Má výtečný genius loci Cumbrie, i chutný zasazení do michelinský smetánky. Staví dobrou chemii mezi Poem a Bradshawovou, v níž je prostor pro černý frky. A především stojí na pointě, po který prahnete zvědavostí. Craven od Loutkovýho divadla prostě leveloval. A pokud půjde jeho forma nadále takhle vzhůru, tasím příště u Kurátora pětikvalt.

11 08.09.2021

Kingova série s Holly Gibneyovou mě míjí fest. A nejdelší povídka z novinky 'Když teče krev', která je vlastně takovej datadisk k Outsiderovi, má dobrou premisu, ale jinak se táhne jako smrad. Zbylá trojice je ale fajn. Krysa a Telefon pana Harrigana jsou rutinní, dobře napsaný žánrovky. Kratičkej Chuckův život je dokonce touchdown. Silnej. Děsivej. Překvapivej příběh s přesahem. Jedna z nejlepších povídek, který King kdy napsal.

11 13.06.2021

Vlastně moc nezáleží na tom, jak moc kovaní jste hráči.
Cline je totiž suprovej vypravěč a očividně miluje Harryho Pottera. A pokud byste dali ledvinu za zopáknutí zážitku z Ohnivýho poháru, je Ready Player One zatraceně cennej achievement.

Přečtete ho totiž jako nic.
A i když zpětně uznáte, že začátek se možná až příliš táhne a že konec to vezme trochu zhurta, budete mít chuť si natáhnout vizor a přesunout se zpátky.
Návyková je totiž knížka skoro jako, ehm, dobrá videohra.

11 30.08.2017