tomas0851 komentáře u knih

Tak jako nebylo to špatný, ale za Upálenýma to silně zaostává...
Myšlenka příběhu je skvělá, zajímavá.
Opět chudý anglický venkov. Rodiny žijící zde po dlouhé generace, tudíž v jistém smyslu zdegenerované a tajemné zlo. Hříchy minulosti. Staré křivdy.
Tajemné zlo, které do konce knihy nebylo řádně vyzvětleno či popsáno.
Neustálé vracení se do minulosti, které ne vždy úplně dávalo smysl.
Kniha ve mne spíše vyvolávala tohou nabančit hlavnímu, psychycky narušenému, hrdinovi.
Škoda, že ze skvělého tématu vzknil překombinovaný galymatiáš..

2 29.04.2024

První, ale určitě ne poslední kniha této autorky.
Jasný, není to žádné veledílo, ale je to příjemně napsané, příjemně mrazivé a závěr dostatečně překvapivý.
Jasný, kniha přesně zapadá do moderní šablony, jak napsat trhák, ale naštěstí jí to neubírá na atraktivitě.
Určitě k tomu přispívá prostředí, kde se děj odehrává - zapadlý anglický venkov s polorozpadlým kostelem, typickým anglickým depresivním prostředím a hlavně ponurou anglickou mentalitou.
Sledujeme nového pastora, resp. pastorku příchozí do nového místa. Místa, které již několik století žije tragédií upálení věřících, co se nechtěli vzdát víry. Místa, které se od té doby změnilo jen opravdu málo.
Sledujeme několik postav, několik osudů. Občas se vracíme do minulosti, ale celou dobu cítíme, jak se k sobě jednotlivé linky pomalu přibližují a čekáme, kdy a hlavně jak se protnou.
Příběh je čtivý, napínavý, mrazivý a konec překvapivý, ale nikoli překombinovaný. Prostě kniha na příjemné opdolední lenošení.

4 15.04.2024

Zajímavé, i když vláčnější uzavření příběhu.
Druhý díl Pekelné léto uzavírá vyšetřování prvního dílu Tuhá zima stran odpovědnosti tajných služeb za bombový vánoční útok.
Opět se setkáváme s Martinem Junckerem, Signe a Charlotte.
Martin vyšetřuje vraždu bývalého společníka jeho otce z právnické firmy. Martinova žena Charlotte , investigativní novinářka, je vtažena do zjišťování, proč tajné služby nereagovali na informace o útoku a muselo zemřít 19 nevinných lidí .Nakonec spojí se Signe, neboť té svědomí nedovolí toto pustit z hlavy.
Opět srozumitelně, zajímavě a poutavě napsáno. Bohužel je tempo méně svižné (ale ne pomalé, jak u ostatních severských krimi), proto hvězdička dolů.
I tak stojí kniha za přečtení, protože je opět vyšetřování doplněno o lidské osudy hlavních postav a popis nálady ve společnosti.
Konec je docela překvapující, protože je lehké mít dvě tváře.

02.04.2024

Působivá detektívka, zajímavý thriler.
Z mého pohledu netypické severské krimi, které má spád, tempo a v podstatě udržuje v napětí čtenáře od začátku do konce.
Příběh sleduje dvě dějové roviny - vyšetřování vraždy manželů, které má na starosti Juncker a vyšetřování teroristického výbuchu, které vede Signe.
Oba jsou to dlouholetí kolegové, ale Martin Juncker je nuceně přeložen do Sunstedu a Signe zůstává na oddělení násilných činů v Kodani.
Krom vyšetřování, sledujeme i životní osudy hlavních hrdinů a jejich kolegů. Sledujem propojení na tajné služby. Mocenské půtky.
Sledujeme předsudky i oprávněné obavy dánské společnosti stran uprchlíků/migrantů. Autoři se nebojí hovořit na toto téma i velmi kriticky a otevřeně.
Díky solidnímu tempu, uvěřitelnému stylu vyšetřování, lidskosti vyprávění řadím mezi lepší krimi romány.
I když jsou oba zločiny vyšetřeny, zůstává konec částečně otevřený a navazuje na něj další díl.

2 02.04.2024

Teda soudruzi, tohle bylo hodně dobrý.
Prázdný svět je moje první kniha od tohoto autora a na první dobrou zaujalo.
Autor si vytváří svět ve formě alternativní historie, resp. budoucnosti.
Ocitáme se na prahu a v průběhu první světové války, kterou však ovlivní finská krvácivá horečka. Virus tak smrtící, že zahubí téměř kompletní lidskou populaci.
Někteří přeživší jedinci projdou prazvláštní mutací, která zvýší vyzařování jakéhosi pižma, jakési aury a naopak jiní jedinci v jejich okolí jsou tímto totálně zaslepeni, očarování a následují je jako slepé ovce.
Toto uskupení obývá takzvanou Pravlast. Je to vlastně feudální, otrokářské uskupení na většině Ruska a části Evropy.
Dále tu máme uskupení Domovina, na území Čech a hraničního okolí.
Zde se setkáváme s téměř dokonalou společností. Nikdo nic nevlastní, všichni pracují pro společnost a mají se dobře.
Z Rudého náměstí v Litoměřicích na ně dohlíží zakladatel Lenin, z hory Říp otec Stalin a z Blaníku soudruh Džerzynsky .
A tot idylické uskupení je trnem v oku dobyvatelů Pravlasti a okolním svobodných států, které se jej neustále snaží infiltrovat, zničit.
I když nás čeká několik časových skoků, pořád zůstáváme v obraze. Až do konce. Do roku 2077.
Za mne dobře zvolené téma. Dobře zpracované, uchopené. Čtenář se nemusí složitě dopátrávat, kde a proč se ocitá. Svět je moc hezky popsán, příběh nemá vážných chyb. Hodně dobře čtivé.
Snad jediná výtka, že tak zajímavé téma, myšlenka mohla být zpracována daleko rozsáhleji, obšírněji. No prostě kniha je krátká.
Jediný, co jsem úplně nepochopil je poslední kapitola, ale asi to byl pokus o nastínění případného pokračování.

13.03.2024

Druhý díl série ŠEDÁ jako by snad ani s prvním neměl, co se týče stylu, nic splečného. Čtivé, svižné, zajímavé.
Začínáme v cirkusu, kam se Jenovéfa přesunula k příbuzným. Zde je jakási přestupní stanice pro dohledané espery z Továrny, kteří následně pustují na vojenskou základu v Ralsku. Zde mají tajné útočiště před vojskem, které je neustále nahání, loví.
Sledujeme tři dějové linie -Jena, Karel a Mišo.
Sledujeme hon na espery. Vypuknuvší válku v Evropě. Obsazení Československa ruskou armádou. Vzájemné boje. Negativní epsery. Kostěje....
Evidentně se autor poučil v prvním díle a druhý již napsal srozumitelně, tak aby své myšlenky dobrého tématu a příběhu dokázal čtenáři přenést tak, jak zamýšlel.
Druhý díl je mnohonásobně lepší a čivější než první. A ačkoli se jmenuje RUDÁ, hlavním tématem je konečně ŠEDÁ.

11.03.2024

Tak Vám nevím....
Jako konec jakžtakž, ale než se k němu člověk prokousal....
Myslel jsem si, že největší schíza kniha je Harrow devátá. Omyl. Toto ji hravě překonává.
U této knihy máte téměř do konce pocit, že je všechno špatně. Prvních 70 stran se neustále vracíte, protože řešíte, že jste přeskočili stránku, odstavec, protože text nedává smysl. Dalších 150 stran řešíte, kdo je sjetej, jestli autor nebo Vy. No a od strany 300 začne kniha dávat relativně smysl.
Netvrdím, že je kniha špatná. Téma je dobrý. Bohužel podle mého autor, který má příběh v hlavě, nedokázal tento předat čtenáři tak, aby dával smysl. Tím, že ví o čem píše, mu unikalo to, že čtenář to netuší, takže 3/4 knihy tápe, hledá, snaží se najít souvislost, smysl.
Takové skoky v ději, čase, místě, bez zjevných souvislostí, to je prostě špatně.
Defacto, co je vlastně šedá, se dozvídáme někde na straně 440 a to ještě jen tak povrchně.
A takový ty úryvky psedo novinářských textů, svodek STB a odkazů na politiky - úplně zbytečný a mnohdy matoucí.
Škoda. To téma je skvělý, ale....

PŘÍJEMNÉ ZAKONČENÉ EPICKÉHO PŘÍBĚHU

Druhý díl série byl též součástí výhry, takže jsem si dal příběh na jeden zátah a to bylo dobře.
Díky čtení knih za sebou, i když autor na začátku nabízí shrnutí prvního dílu, to příjemné čtení krásně pokračovalo a uzavřelo se.
V druhé knize autor rozvíjí hezky rozjetý příběh prvního dílu.
Díky bohu zůstal u svého příjemného vypravěčského stylu, i když je tu znát, že jak se mazlí se slovy a větami, uvědomuje si, že by se dostal na velký objem knihy, takže tu občas máme lehký skok v ději.
Ale není to závadu, dá se to vstřebat. Autor nám vše vysvětlí, nenechává otevřená témata a zbytečně nerozjíždí další dějové linky.
Ano. Věnuje se tu více myšlence Jediného Boha, zavržení Devíti božstev. Ale zase nám tu nabízí krvavou řež, obludy, usekané hlavy a další povinné fantasy prvky.
Závěr příběhu je od začátku jasný, ale stejně na konci zamáčknete slzu.
Jsem rád, že se mi knihy dostaly do ruky. Jednak je to na prvotinu velmi dobře sepsané fantasy, i když vychází z klasické fantasy osnovy. Nicméně okořenění o duchovní a náboženské téma ji řadí do fantasy netradičních.
Díky tomu nemáte na konci pocit: OK všichni se pobili a konec. Na konci myslíte jen na to, že to nebyla jen klasická řež, ale přijemný nězný příběch plný lásky, romantiky, přátelství.
Autore díky.

22.02.2024

PŘÍJEMNÉ PŘEKVAPENÍ, NEOBVYKLE ZAJÍMAVÉ FANTASY

Nebýt výhry v soutěži, tuto knihu bych na pultech dozajista přešel, neboť obálka ve mne evokuje esoteriku, duchovno a nikoli přijemnou svižnou fantasy s velmi neobvyklým přídavkem.
A byla to by to chyba.
O čem je kniha, si každý přečte v anotaci, já tu chci popsat svoje pocity ze série.
Autor si splnil sen a sepsal dvojdílné fantasy a musím jej pochválit. Ano. Je to prvotina, takže drobné mouchy tam asi najdeme, ale na proprvé smekám.
Tajemství zjev(e)né srdci je svižné, dějově zajimavé fantasy, kde máme vše, co fantasy potřebuje a dokonce něco navíc. Máme zde meče, kouzelníky, magii, magická zvířata, artefakty, skřety, oživlá monstra, draky a božstva a Jediného Boha.
A to je to co, vyprávění ozvlášťňuje. Nábožensky a duchovně zaměřené pasáže, které jsou většinou velmi dobře včleněny do příběhu. Nejsem věřící (ale něco mezi nebem a zemí určitě existuje) a přesto, tak jak většina, nebudu autora za toto kritizovat.
Ano, ve fantasy se zaobírat silnou vírou v Jediného Boha působí velmi zvláštně. Navíc, když to převedu do reálného života, tak svět fantasy je něco, co církev bude považovat za nepřístojné.
Nicméně, tak jak je to podáno, nepůsobí to až tak nepatřičně.
Jinak styl vyprávění je za mne velmi příjemný, lehce čtivý, svižný, dobře popisný a přesto nepůsobí zdlouhavě. Příběh je spíš klasická fantasy kostra, ale dobře uchopená a velmi dobře vyprávěná.
Ač kniha tak na první pohled nepůsobí, je to jedna z těch, které si zaslouží nepřehlédnout.

22.02.2024

Do prázdna. To teda byl fičák.
Pokud byl pro mne první díl série příjemné překvapení, tak druhá kniha jde ještě dál.
Opět nasedáme na vesmírnou loď s naší dobře známou posádkou. Opět se ocitáme na Rozhraní, které nám začalo kolabovat a pohlcuje vše vč. lodí ostatních hlídkařů.
Ale to by nebyla Adequin, aby to nechala jen tak. Celých 5 týdnů (6 měsíců na Typhosu) sjíždí Rozhraní a restartuje jeden generátor temné hmoty za druhým a u toho se snaží zachránit co nejvíce Hlídek.
Opět má kniha velmi svižný děj. Opět nevíte, co Vás čeká na další stránce. A když si myslíte, že víte, v tu ránu dostanete lopatou a čeká Vás šok.
Autorka druhou knihou posouvá své vypravěčské umění zas o kousek dál. O řádný kousek.
Spolu s hrdiny prožíváme ztracenou naději, že je Legie nechala napospas osudu na lodi bez motorů, bez výrobníků jídla. Prostě na staré rozpadající se lodi. Ale to by nebyla Adequin, Cavalon, Mesa, Jackin a další, aby se jen tak vzdali.
Čeká nás několik šokujících setkání, šokujích zvratů, šokujících odhalení tajemství.
Doufejme, že v další knize/knihách autorka tempo udrží a sérii dovede do zdárného konce.

1 05.02.2024

Do prázdna, to byla jízda...
Příjemné, velmi příjemné překvapení.
Hlídka na konci vesmíru je parádní sci-fi román, resp. prvotina, americké autorky.
Vstupujeme do světa tisíce let po vyhlazovací,staletí trvající, válce lidí a viatorů. A jak jinak. I přes technologickou převahu viatorů, jejich mutagen sterilizující lidstvo, se povedlo lidem vyhrát.
Ale za jakou cenu? Miliardy mrtvých.
Ale to asi jediné klišé celé knihy.
Seznamujeme se s Cavalonem Mercerem,který byl za trest poslán na hlídkovou hvězdnou loď Argus pod vedením kapitánky Adequin Rakeové. Argus visí na konci známého vesmíru, na Rozhraní, a střeží tuto hranici před návratem viatorů. Jenže......
Jenže nic není jak vypadá. Sledujeme nečekané chování Rozhraní. Sledujeme slepou víru v rozkazy Legie, které ale nepřichází. Sledujeme znovusetkání s vyhlazenými viatory. Sledujeme...
Kniha je velmi dobře čtivá. Děj má spád. Je napínavý. Nemá nouzi o překvapení a zajímavé zvraty. Nečekaný vývoj děje, ale i nahození linky pro druhy díl. Autorka používá netradiční jména, vojenské hodnosti, ale dají se bohudík lehce vstřebat. Ani žádných výrazných chyb jsem si nevšiml. Co cením, tak že autorka nás postupně do svého světa uvádí a jeho vznik nám postupně dokresluje.
Kniha si určitě zaslouží pozornost nejen sci-fi fanoušků, ale i milovníků hezkých příběhů.

4 29.01.2024

K druhému dílu série Krev pro rusalku jsem přistupoval velmi obezřetně. Všichni víme jak v nás rezonuje stigma druhých dílů. Zvláště, když první byla slušná psychojízda.
Zvědavost byla však silnější, takže Krev pro divoženku v knihovně dlouho na přečtení nečekala.
Jasný, na první pohled by se mohlo zdát, že je kniha oproti první takový čajíček. Ale čajíček v tom dobrém smyslu.
Příběh je daleko kontinuálnější, stejně dobře čtivý. Spoustu míst v ději je rovnou vysvětleno, nemusíme tápat.
Tenokráte se přesouváme z Brna na malou služebnu VRAN na Těrlicko. Poznáváme mladou elévku Elišku. Poznáváme její kolegy, pro které je většinou mladá holka, která měla zůstat u plotny. Poznáváme jeího parťáka Barana, který jedinný ji alespoň uznává. poznáváme její rodinu. Ostravsko, Havířov...
Do děje vstupujeme honičkou Elišky s divoženkou, jejich vzájemným bojem a nečekaným vítěztvím Elišky. A právě toto vítěztví, vyvolá v Elišce první otázky. Další vyvolává přístup kolegů k výsledku boje.
A Eliška se ptá a vyšetřuje. Rozplétá tajemství, intriky a nečekané vyústění.
A hlavně hledá odpověď na otázku kdo je horší. Zda víly, které požírají lidi, aby přežili, protože to mají v genomu a nebo lidé, ketří víly týrají, zneužívají, pitvají zaživa, aby pod štítem záchrany lidstva získali výhodu?

4 22.01.2024

Míšu známe ve světě fantasy jako princeznu magie a meče, ale tady sáhla do fantasy ve světě postapo. Proto jsem knihu dlouho odkládal. A byla to chyba.
Ocitáme se ve světě Spojené Evropy roku 2042. Brusel je jejím středem a směrem od něj se rozkládají různé enklávy a čím jsou dál, tím jsou zuboženější.
Lidé se snaží cestovat za lepším, takže je velký problém s migrací.
Svět je po nějaké pandemii ( asi jediná výtka k dílu-nedostatečné vysvětlení původu světa v kterém se ocitáme) a tato pandemie zvýšila výskyt tzv. empatů. Lidí, kteří cítí nebo vidí vaše emoce, vzpomínky.
A protože jsou jiní, svět se jich bojí.
A to vše nahrává organizovanému zločinu. Korupci a dalším zvěrstvům. Společnost je tak zvrhlá, že v duších lidí zeje pouze PRÁZDNOTA.
My sledujeme empatku Rebeku. Její práci. Její život. Její osudové zapletení se se skupinou bývalého policisty Richtera a jeho skupiny, která se v této zvrhlé společnosti snaží něco změnit.
Jako byla to jízda. Drsná jízda. Místy má člověk pocit, že má v rukou psychologický román.
Tolik otázek to ve Vás vyvolává. Tolik pocitů se Vám hlavě promotá.
Kdo má rád svižný děj, šokující zvraty, hodně věcí k zamyšlení, surovou i syrovou realitu ať neváhá. Prázdnota je jasná volba.
Pro mne jedna z TOP knih.

22.01.2024

Abych si odpočinul od všech mých sci-fi a fantasy v posledních dnech, sáhnul jsem po básnické sbírce kamarádky Míši.
Míšu jsem poznal díky velmi povedenému románu Lvice v erbu krále .
Né, že bych dal sbírku na jeden zátah, ale čas od času jsem ji vzal do ruky a užíval si.
Užíval si vše, co prozrazuje ta nádherná obálka. Něhu, hravost, romantiku, smutek, zamyšlení, radost, smích .
Příjemné pocity ještě umocňují krasné ilustrace.
Ač útlá knížečka, najdete v ní vše, co si budete přát.
Autorka sem dala výběr toho nejlepšího ze své celoživotní tvorby.
Kdo má rád poezii. Příjemnou, lehkou, úsměvnou, ale i vážnou, bolestnou či k zamyšlení nutící, určitě doporučuji.
Závěr knihy tvoří medailon autorky. Netradiční, úsměvný, příjemný.
Příjemné zpestření všedních dnů

22.01.2024

Hodně dobrý. Fakt hodně dobrý.

Skvěle propracovaná fantasy, která se naprosto skvěle čte. Autorka vytvořila svět, který je srozumitelně podán. Navíc s fantastickou obálkou.

Hlavní postavy Nam a Omden jsou nevlastní sourozenci. Jsou to děti majitelů nevěstince ze Šeldrapu. Sledujeme jejich život v samotném hampejzu a městě okolo. Sledujeme i jejich touhu po lepším životě. A život v královském Skalním městě.

Autorka úžasně vykresluje jejich cestu životem. Útrapy, slasti. Rozvíjí příběh o další postavy. Proplétá osudy, intrikuje, šokuje.
Pokud se posouváme v ději, vždy to vysvětluje. Nemusíme tápat, vracet se.
Styl vyprávění je velmi příjemný, květnatý, ale nebojí se ani vulgarit.

Pravda. Zkraje to může vypadat nudně, utahaně, ale pak skončí první část a vy jen řeknete tvl to jako fakt? Co bude dál? A čtete a čtete a čtete...

4 10.01.2024

Tak Vám nevím. Malá útlá knížečka se zajímavým námětem, ale dle mého trošku polotovar.
Severskou mytologii, Thór, Loki, Ódin, Valhala, známe asi všichni.
Máme tu o nich nový příběh, kde se Loki v Asgárdu dopustí dalšího nevhodného vtipu a při útěku před následky skončí na Midgardu.
Zde potká Agátu, holku zkoušenou osudem, nyní na počátku nového relativně normálního života.
Tím se odstartuje zajímavý příběh, kdy se vrátíme na Asgárd. Poznáme další božstva, intriky, úklady. Jsme svědky poměrně nečekané události, která změní životy zúčastněných.
Kniha je zajímavá, ale mně osobně se četla těžko. Navíc mám pocit, že to před tiskem nikdo nečet. Je tam spousta prapodivných dějových a logických skoků.
Ale na druhou strany vyvolá zamyšlení nad osudem. Je nám pevně dán? Dokážeme jej ovlivnit? Je dobře, že známe budoucnost?

2 22.12.2023

Kniha se ke mně dostala přes jeden startup, kde byly v rámci kampaně úžasné skici. Bohužel kniha neobsahuje ani jednu, takže takové zklamání hned zkraje....
Naštěstí to kniha samotná částečně kompenzuje.
Proč si povíme dále.
Zefkovo probuzení je klasické sci-fi, spíše než akční, tak poutavě vyprávěcí.
Josef Ševčík alias Zefek je nezaměstnaný student který si plnými doušky užívá mladistvého života. Zajímavou shodou okolností se najednou ocitne v 450 let vzdáleném Londýně budoucnosti. Sledujeme jeho probuzení, seznamování se s s novým světem. Vytáčí nás jeho nerozvážná mladická suverénost, která jeho i spoustu ostatních dostane do obřích průšvihů. V momentě, kdy bychom blbovi dali nejradši přes hubu, dojde v příběhu k zajímavému zvratu a vyprávění má celkem nečekané vyústění.
Co se mi na knize líbí je, jak nás autor seznámí se světem budoucnosti. Jeho popis , fungování a tak.
Do dvou třetin se kniha četla velmi dobře. Příběh i když akčně vlažný, je čtivý, líbivý. Pak bohužel podlehl dnešnímu trendu, že zlo přichází z východu. Ač sci-fi, tak do dvou třetin příjemné, lehce uvěřitelné. Bohužel v poslední třetině, vstupem další hrdinky, už mi některé věci přišly jako vyloženě fantasmagorie. Zejména šarpej a jeho původ.
Nicméně si kniha zaslouží
Jazyk, vyprávění a styl jsou velmi příjemné. Příběh až na některé drobnosti poutavý, uvěřitelný.
Kdo u sci-fi nepotřebuje přemíru akce, bude se mu kniha líbit.

1 10.12.2023

SPAD- souborné vydání - František Kotleta

Opravdu skvělé postapo, které asi není třeba představovat, ale přesto....

Předně, nebudu popisovat děj jednotlivých knih, anotací je všude dost, spíše zkusím formulovat svoje pocity.

Je to bichle. Celá série 4 knih v jedné dělá fakt pěknou bichli.

Tato série je všude hodně chválená, takže se člověk začítá s velkým očekáváním, ale... Ale na dvacátý straně si říká: Z čeho si mám jako sednout na zadek??? Jenže pak zjistí, že je na straně 100, 200 a najednou je konec první knihy a hned se začítá do druhé, Třetí, čtvrté. ...
Tak Vás to vtáhne do děje, že čtete, čtete a nechcete skončit.

Na konci první knihy si řeknete, Jasný klasika, hrdina bez bázně a hany. Na konci druhé z vás je vyletí TPČ to jako fakt a u třetí , tak tos posr@l.
U čtvrté mne trošku dráždil ten skoro happyend.

Jako čte se to skvěle. První tři sem sjel za chvíli, čtvrtá mi trochu drhla.
Příběh, prostředí, hrdinové super.
Vykreslení postapo světa BOMBA.
Jasný, musíte zkousnout, že bují kanibalismus, vaří se guláš z nemluvňat, protože prostě není jídlo, ale nábojů a kvérů je furt dost..
To, že jde světa do kopru, každý dává po svém. Kdo je klaďas je většinou mrtvej, sežranej nebo v otroctví. A kdo byl , tak je ještě větší. A kdo byl magor, tak založil sektu... A slovo šílenou je hodně slabý slovo.

Za mne 4.89. Trošku jsem měl pocit že, Rázová vlna těží z úspěchu prvních tři dílů a i když je obstojným, ale nemohu se zbavit dojmu, že přílepkem, který sérii zajímavě uzavírá .

3 03.12.2023

Výtečná fikce nutící k zamyšlení.
Jak by vapadal svět, kdyby Hitler vyhrál válku???
Tak na tuto otázku se snaží fikcí ŘÍŠE Roman Bureš nastínit odpověď.
Kniha se skládá se dvou oddílů - Říše a Zeď.
V Říši se seznamuje s Klárou, která žije v poválečném Rusku, které se díky cílené destrukci nacistickým Německem, ocitlo ve středověku. Seznamujeme se s jejím synem Alexem, který má necvičené telekinetické schopnosti, ale má dost rozumu, aby je držel pod pokličkou. Jenže.... Jenže je v pubertě, zamilovaný a svý holce tuto schopnost ukáže....
Jenže lidé se zajímavavou mutací mají pro jisté lidi cenu zlata. A tak se rozjiždí velmi zajímavý, poutavý a čtivý příběh.
V druhé části Zeď nám autor dovysvětlí, kdo je Klára, kdo je Alex a jak se vlastně dostali za Zeď..
Není to moje první kniha od Romana Bureše, takže vím, že mi jeho styl psaní sedí. Opět nezklamal. Je pravda, mám výtky. Nechápu jak zemřela Klára a ještě asi na dvou třech místech je podivný skok, přesmyčka v ději.. Ale budiž mu odpuštěno.
Co musím vyzdvihnout je, že ač fikce, tak i tak se musí člověk zamyslet, co vy dělo, kdyby ten nácek a ten jeho zvrácený režim skutečně vyhrál. Nutí Vás to zamyslet se, že sice v jiné podobě, ale některé věci se reálně nyní v našem světě dějí.
Za mne dobrý, hodně dobrý.

8 13.11.2023

Čtivé, zábavné, nutí k zamyšlení.
Prvotina Kristýny Sněgoňové je velmi zajímavé dílko.
Na to že má téměř 600 stran se čte velmi dobře. Příběh má spád, dobré tempo.
Ocitáme se ve světě, kde lidé žijí ve společně s vílami, divoženkami, rusalkami....
Ale ne s těmi, co známe z pohádek, ale krvelačnámi, masožravými. Monstry??
Tady mne trochu zklamalo, že vstupujeme do fantasy světa, ale alespoň mně chybí nějaké uvedení, vysvětlení. Sice víme, že byla jakási válka (kdo, s kým, proč?). Že v ní víly lidem pomohly, ale za to si vysloužily nikolivě uznání, ale rasovou segregaci, pohrdání, vykořenění z původních teritorií a život na okraji společnosti.
Setkáváme se s vyšetřovatelem Dominikem z rodu Vran. Tento rod má na svědomí zákony na ochranu lidí před vílami. Defacto rasově segregační.
Dominik trpí traumaty nejen ze své rodiny, ale hlavně ze smrti matky, kterou měla sežrat víla.
Sledujeme jak nešťastnou náhodou díky Dominikově chybě víla zabije jeho parťačku Danu. Sledujeme jak Dominik vílu přinutí za Danu se vydávat.
Sledujeme jak strach lidí z víl a hlavně z jejich schopností, nutí lidi vílám ubližovat a ponižovat. Beztrestně zabíjet...
Sledujeme, jak Dominikovu nenávist vůči všemu vílímu, nabourává, jeho z nutnosti společnice, víla Léto.
Sledujeme i mnoho dalšího, ale hlavně...
Hlavně nás to nutí zamyslet se nad lidmi jako takovými. Čeho všeho je lidstvo ze strachu schopno. A nejen ze sz´trachu. Z vypočítavosti.
Jak autorka v jedné pasáži píše. Lidstvo je fyzicky slabé, ale inteligenčně výše než víly. Proto tyto nechápou, proč s nimi lidi takto již 50let jednají a i když jsou masožravé, lidem se zcela nepochopitelně podvolily.
Kniha než fantasy z reálného Brna je spíše psychologickým zamyšlením nad lidstvem jako takovým.
Jediná výtka je k začátku - nemám rád, když skočím do fantasy světa a nevím, ani si neumím domyslet jeho původ a mám pocit, že i na konci to trochu zahaprovalo, ale nic dramatického.
Když to shrnu - netradiční, poutavé, k zamyšlení nutící.

6 07.11.2023